Kdo je v České republice chudý? Jak je to v ostatních zemích EU? Ekonomika vyspělých zemí začíná opětovně růst. Stejně tak se však zvyšuje riziko růstu chudoby. Evropské země v rámci snižování státního zadlužování musí omezovat státní dávky a důchody porostou nižším tempem než mzdy, počet chudých občanů tedy poroste. Chudoba v členských zemích EU je relativní. Chudí občané neumírají hlady či žízní a nepřišli o střechu nad hlavou a nemají odepřen přístup ke zdravotní péči. Přesto se cítí „chudí“ Evropané vyřazeni z běžného vyspělého evropského života.
Kdo je v Česku chudý?
Dle definice Evropské unie je chudý ten, jehož čistý měsíční disponibilní příjem nepřekračuje 60 % mediánu čisté mzdy. Kdo je tedy chudý v Česku?
• Průměrná hrubá mzda v Česku za druhé čtvrtletí letošního roku činí 23 513 Kč. Přitom pouze v regionu Praha je průměrná mzda nad 22 000 Kč měsíčně a v několika krajích nedosahuje průměrná mzda ani 20 000 Kč (např. Olomouckém či Karlovarském).
• Průměrná čistá mzda (hrubá mzda ponížená o zálohu na daň z příjmu sociální a zdravotní pojištění) bezdětného občana tak činí 18 257 Kč. Medián mezd (neboli střední hodnota) je však v Česku, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, podstatně nižší a činí přibližně 20 tisíc Kč.
• Dá se tedy říci, že kdo bere dvacet tisíc, má vyšší příjem než polovina zaměstnanců. Medián je tedy v Česku o 15 % nižší než průměrná mzda. Průměrná mzda je tak vzdálená o více než 3 500 Kč mzdě středního zaměstnance. Důvodem jsou příjmy nadstandardně placených zaměstnanců, které zvyšují průměrnou mzdu.
• Čistá mzda u hrubé mzdy 20 tisíc Kč u bezdětného občana činí 15 850 Kč. Chudý tedy v Česku je každý s disponibilním měsíčním příjmem nižším než 9 510 Kč (15850 Kč ∙ 60 %).
Česko – nejméně „chudých“
Nejméně chudých z členských zemí EU je v Česku (9 %), Nizozemí a Slovensku (11 %), Dánsku, Švédsku, Maďarsku, Rakousku a Slovinsku (12 %). Naopak nejvíce chudých občanů z členských zemí EU je v Lotyšsku (26 %), Rumunsku (23 %), Bulharsku (21 %), Řecku, Španělsku a Litvě (20 %).
Proč se bude počet chudých zvyšovat?
Nejvíce postiženi chudobou jsou v Česku nezaměstnaní (z 30 %) a penzisté (ze 7 %). Pouze 4 % pracujících jsou chudí. Tato příznivá statistika se však může vlivem státního šetření v příštích letech zhoršit. Stejná situace se však očekává i v dalších zemích EU. V současné době totiž klesá chudoba v EU vlivem státních sociálních transferů z 28 % na 17 %. Chudoba v zemích EU tak pravděpodobně v příštích letech o nějaké procento stoupne.
Proč stoupne chudoba v Česku?
• Nezvyšování minimální mzdy
Od roku 2007 činí v Česku minimální mzda 8 000 Kč a ani v příštích letech se neplánuje její zvýšení. Čistá mzda u minimální mzdy činí u bezdětného občana 7 120 Kč. Všichni bezdětní jednotlivci pracující za příjem do 10 800 Kč (čistý příjem 9 507 Kč) jsou tedy dle definice EU v Česku chudí. Zvýšení minimální mzdy v Česku by snížilo chudobu mezi pracujícími. Např. v Německu je 7 % chudých pracujících, v Rumunsku dokonce 17 %.
• Snižování státních důchodů
Prozatím je v Česku pouze 7 % důchodců chudých, méně pouze v Lucembursku (5 %) a Maďarsku (4 %). Hranice je však velmi tenká. Vyšší růst mediánu mezd v dalších letech a naopak malý růst průměrné penze bude znamenat růst chudých důchodců. K 30. červnu letošního roku činil průměrný důchod 10 075 Kč (medián důchodu je vlivem značné redukce při výpočtu důchodu pouze nepatrně a zanedbatelně nižší). Např. v Lotyšsku je chudých 51 % důchodců, na Kypru 49 %, v Estonsku 39 % a v Bulharsku 34 %.
• Snižování státních dávek
Podmínky pro nezaměstnané jsou v Česku prozatím příznivé, chudobou je ohroženo pouze 30 % nezaměstnaných. Průměr za EU přitom činí 40 % a v některých zemích je chudý každý druhý nezaměstnaný (např. i Velká Británie, Irsko, Estonsko či Německo). Ve vyspělých zemích EU totiž rostou dávky v nezaměstnanosti a sociální dávky méně než mzdy v národním hospodářství.
Kdo je chudý v Německu?
V Německu je chudý každý občan s měsíčním příjmem pod 801 €. Rodina s dvěma dětmi je chudá, jestliže jejich příjem je nižší než 1 683 €. V Německu jsou nejvíce postiženi chudobou nezaměstnaní občané. Každý druhý nezaměstnaný je chudý, důvodem je nízká podpora v nezaměstnanosti a nízké následné sociální dávky v nezaměstnanosti, které nezaručí občanům příjem ve výši 60 % mediánu mezd. Dále jsou chudí osamělí rodiče, kdy 40 % osamělých rodičů je v Německu chudých.
Počet chudých v EU (v %)
Země | Počet chudých |
Česko | 9 |
Nizozemí | 11 |
Slovensko | 11 |
Dánsko | 12 |
Maďarsko | 12 |
Rakousko | 12 |
Slovinsko | 12 |
Švédsko | 12 |
Francie | 13 |
Lucembursko | 13 |
Finsko | 14 |
Belgie | 15 |
Německo | 15 |
Malta | 15 |
Irsko | 16 |
Kypr | 16 |
EU 27 | 17 |
Polsko | 17 |
Portugalsko | 18 |
Estonsko | 19 |
Itálie | 19 |
Velká Británie | 19 |
Řecko | 20 |
Španělsko | 20 |
Litva | 20 |
Bulharsko | 21 |
Rumunsko | 23 |
Lotyšsko | 26 |
Prameny:
• Statista: Armutsgefährdungsquote in Europa im Jahr 2008
• Eurostat: Living Condition in 2008, Newsrealese 10/2010
• Focus: Jeder zweite Arbeitslose ist von Armut bedroht (von 27. 8. 2010)