Cena každého ojetého vozu je stanovena nejen podle jeho výbavy a opotřebení, ale také podle najetých kilometrů, roku výroby, původu vozidla a dalších parametrů. Ztráty způsobené záměrným pozměněním těchto parametrů například u průměrné ojetiny za 150 tisíc mohou jít do desetitisíců.
Navíc se však takto dezinformovanému majiteli vozu prodraží i následný servis. „Pokud si například koupíte auto, které má deklarovaný nájezd 120 tisíc kilometrů a přitom ve skutečnosti má už najeto 220 tisíc kilometrů, předpokládáte, že již byl ve 160 tisících kilometrech měněn rozvodový řemen. Pokud však měněn nebyl a praskne vám, oprava stojí až 200 tisíc korun,“ vysvětluje Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia.
Mělo by být samozřejmostí dát ojeté auto po nákupu do servisu a nechat ho zkontrolovat. Pokud servisní pracovník ale nemá údaj o skutečném stavu najetých kilometrů, většinu hrozících závad nepozná a není určitě finančně únosné nechat preventivně vyměnit většinu rizikových dílů. Riziko technických problémů je ještě daleko důležitější u dieselových motorů, které jsou citlivější a náročnější na údržbu.
„Pokud se některé komponenty zejména u motoru během života vozidla včas nevymění nebo neprojdou plánovanou údržbou, může jejich defekt i ohrozit posádku na životě. Jedná se zejména o zmiňované rozvody motoru, kdy jejich destrukce při provozu znamená okamžitou ztrátu výkonu motoru. Pokud k ní dojde například při předjížděcím manévru, může to znamenat přímé ohrožení bezpečnosti posádky takového vozidla i jejího okolí. Některé automobilky, jako např. BMW, předepisují v určitých kilometrech kontrolu vstřikovačů naftových motorů. Pokud k ní nedojde, může se stát, že vstřikovače přestanou nárazově fungovat a motor přejde skokově do nouzového režimu,“ říká Ing. Aleš Zich ze společnosti Auto AZ Consulting.