FinExpert.e15.cz

Změní se důchodový systém?

Důsledkem prodlužujícího života je mimo jiné stoupající počet důchodců a klesající množství plátců daní a pojistného. Jak se s tím vyrovnat?

Kapitoly článku


Změní se důchodový systém?

Projekce demografického vývoje vytvořená Institutem pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) ukazuje, že současný poměr ekonomicky aktivních pojištěnců vůči důchodcům v ČR je zhruba dva pracující na jednoho penzistu. Banálně řečeno se tedy dnes dva pracující skládají na důchod jednomu důchodci. Jak je vidět na grafu, během následujících let se má tento poměr snižovat a v roce 2041 by se počet pracujících a důchodců srovnal. V dalších letech by počet ekonomicky aktivních mohl být dokonce nižší.

Aby byl udržen současný poměr mezi důchodem a mzdou například do roku 2030, muselo by se buď přistoupit ke zvýšení odvodů na důchodové pojištění až o 12 procentních bodů (z 28 na 40 % mzdy), nebo by se musel zvýšit věk odchodu do důchodu až na 69 let. Aby nebylo nutné sáhnout ani k jedné z těchto krajních změn, je potřeba systém důchodového zabezpečení co nejdřív zásadně reformovat. Jak si změny představují jednotlivé politické strany, které do jeho budoucí podoby zřejmě budou moci v následujícím volebním období promluvit?


Článek byl zveřejněn v Osobních financích 6/06

ODS – větší odpovědnost jednotlivce

Důraz na každého z nás

Základní myšlenkou ODS je zachovat průběžně financovaný PAYG (pay-as-you-go) systém, z nějž by byl zajištěn minimální „rovný“ důchod ve stejné výši pro každého občana. Současně by se snížily příspěvky občanů do tohoto systému a z uvolněných prostředků by každý mohl soukromě financovat zajištění na stáří podle svých představ.

To znamená, že by zůstala zachována solidarita (každý má zajištěnu stejnou výši důchodu) a současně  by lidé měli díky uvolněným prostředkům větší možnost investovat do zajištění svého stáří prostřednictvím soukromých spořicích programů. ODS přitom nechává občanům volnou ruku a odpovědnost: jestliže uvolněné prostředky využijí na úspory, budou se v důchodu mít lépe; pokud peníze rovnou utratí, budou muset vystačit se státem garantovaným minimem. To má podle návrhů ODS činit 20–30 % procent hrubé průměrné mzdy (ve svém předvolebním programu ovšem ODS uvádí garanci důchodu ve výši 42 % průměrné mzdy), což by podle výpočtů této koncepce například v roce 2041 znamenalo zaručený státní důchod ve výši 8 500 Kč měřeno v dnešních cenách.

Stávající systém musí být upraven

Strana je přesvědčena, že se zavedením rovného důchodu by se nejen snížila současná výše přerozdělování, posílila zásluhovost důchodů, ale rovněž by se snížila administrativní a finanční náročnost. Díky tomu by bylo možné snížit odvody na důchodové zabezpečení z dnešních 28 na 20 nebo dokonce až 10 procent hrubé mzdy (v jiných souvislostech ODS uvádí snížení odvodů o 2 % HDP). Uvolněné prostředky by lidé mohli soukromě investovat  například do státem podporovaného penzijního připojištění, podílových fondů, akcií, životního pojištění apod.

Důležitým krokem ke zprůhlednění dnešního systému a předstupněm reformy je podle ODS převedení příspěvku zaměstnavatele na sociální zabezpečení do hrubé mzdy zaměstnance. V důsledku toho si mají lidé lépe uvědomit, kolik se na důchody skutečně platí. Samotná reforma musí mimo jiné obsahovat změnu parametrů stávajícího systému – především úpravu důchodového věku. To konkrétně znamená, že věk odchodu do důchodu se stávajícím tempem (věková hranice se každoročně zvyšuje o 2 měsíce pro muže a o 4 měsíce pro ženy) zvýší až na hranici 65 let pro muže i ženy. K dalšímu zvyšování důchodového věku se má přistupovat s tím, jak se bude prodlužovat délka života, přičemž cílem je zvyšovat věkovou hranici s rostoucí dobou dožití tak, aby zůstal zachován relativně stabilní poměr mezi počtem plátců a počtem starobních důchodců. Navíc k úpravě důchodového věku se má přistoupit ke změně způsobu valorizace důchodů, a změnám v zápočtu tzv. náhradních dob pojištění.

Deficit financovaný z mimořádných příjmů

Konkrétní přechod ze starého na nový penzijní systém by podle ODS probíhal následovně. Ročníky narození 1945 a starší odejdou do starobního důchodu a budou pobírat důchod plně podle pravidel stávajícího PAYG systému. Ročníky narozené 1946–1974 jsou přechodné a částečně se na ně vztahují pravidla obou systémů – starého PAYG a nového rovného důchodu. Budou tedy pobírat kombinovaný důchod. Ročníky 1975 a mladší již mají pobírat 100% rovný důchod.

Všechny reformní návrhy počítají s tím, že by vznikl transformační finanční deficit způsobený tím, jak by stále více lidí platilo nižší příspěvky. ODS věří, že stačí hospodařit bez deficitu v nedůchodové části veřejných financí a na úhradu deficitu důchodového věnovat veškeré privatizační a další mimořádné příjmy.


Nejblíže k sobě mají koncepce ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Všechny počítají se snížením odvodů do státního průběžně financovaného systému


 

KDU-ČSL – možnost odchodu s povinným spořením

Možnost vyvázání s povinným spořením

Důchodový koncept KDU-ČSL není nepodobný variantě navržené ODS. I lidovci chtějí umožnit občanům částečné vystoupení ze státního penzijního systému a část odváděných financí přesměrovat do soukromých systémů zabezpečení na stáří. Rozdíl je ovšem v tom, že levicově orientovaní lidovci by chtěli, aby občané uvolněné prostředky spořili na penzi povinně. Takto vzniklé dlouhodobé úspory by byly vázány minimálně do šedesáti let.

Konkrétně by se odvod na sociální pojištění snížil o osm procentních bodů (ze současných 28 % na 20 %) a těchto 8 % by bylo uvolněno pro povinné soukromé penzijní pojištění. Zbylých 20 % by bylo určeno do PAYG systému. Změna by ovšem nebyla jednorázová, aby se zamezilo jednorázovému zatížení systému.

Částečný odchod bez návratu

Částečné vyvázání ze systému (tzv. opt-out) by bylo dobrovolné. Přitom se rozlišuje mezi těmi, kdo již pracují a nově příchozími na trh práce. Nově příchozímu na trh práce, který si zvolí opt-out, bude do soukromého systému odvedena v roce 2007 sazba 2 %, v roce 2008 to budou 4 %, v roce 2009 již 6 % a v roce 2010 konečných 8 %. Sazba tranzitní generace, což jsou pro okamžik spuštění reformy (rok 2007) již pracující jedinci mladší 50 let, je ve všech uvedených letech stejná, ovšem za předpokladu již zmíněného vlastního příspěvku ve výši 2 % hrubé mzdy. Ti, kdo se rozhodnou částečně vyvázat ze státního pilíře, již nemohou vzít svou volbu zpět.

Rodiny s dětmi neprodělají

V rámci systému by mělo být uplatněno i zvýhodnění rodin s dětmi – formou dalšího snížení odvodů do státního průběžného systému v závislosti na počtu dětí. Odvod z hrubé mzdy matky i otce se sníží o 1 procentní bod (p.b.) za jedno dítě, o 2 p.b. za dvě děti a o 3 p.b. za 3 a více dětí. Snížená sazba se uplatňuje po dobu výchovy dítěte (0–18 let). Navíc má být zachována možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro ženy, které vychovávaly děti. Důchodový věk má být zvýšen na 65 let pro muže a bezdětné ženy.

Deficit krytý vyšším DPH

Transformační náklady mají být podle KDU-ČSL vyrovnány minimálně ze dvou zdrojů. Jednak z dodatečných privatizačních příjmů, například z prodeje ČEZu či České správy letišť, ve druhé řadě částečným navýšením DPH. Výpadek příjmů způsobený realizací lidoveckého konceptu důchodové reformy by činil asi 1 % HDP. Tento jednoprocentní výpadek by byl vyrovnán zvýšením výtěžku daně z přidané hodnoty o 1,5 %. Z dlouhodobého hlediska pak bude deficit státního důchodového rozpočtu nulový.

ČSSD – fiktivní účty pod státním dohledem

Virtuální účty skutečnost nezmění

Nejsilnější levicová strana považuje průběžné financování za udržitelný systém a hodlá jej zachovat. Přitom se ale má podle švédského modelu vytvořit systém pomyslných individuálních účtů v centrální databázi – takzvaný model NDC (notionally defined contribution, tedy volně přeloženo virtuálně určený příspěvek). Podle ČSSD tak má dojít ke zpřehlednění. Každý občan nejen bude vědět, kolik na důchod odvádí, ale měl by vědět i to, kolik již naspořil.

Ve skutečnosti nejde o reálnou změnu. Účastník systému dál odvádí své příspěvky, stejně jako dnes, do státního rozpočtu. I stát s těmito odvody naloží stejně jako dnes – zaplatí jimi důchody pro stávající důchodce. Nic z peněz se nešetří, ani neinvestuje. Každý účastník systému je pak pravidelně informován o tom, kolik má na účtu „naspořeno“ a na jaký důchod mu tyto úspory stačí. Problém je v tom, že nikde nejsou žádné reálné zdroje a v okamžiku odchodu zaměstnance do důchodu bude jeho důchod opět muset být financován z příspěvků vybíraných od zaměstnanců. Jde tedy skutečně o virtuální účty, na nichž se ve skutečnosti žádné úspory nehromadí.

Důchody mají stále růst

Jak již víme, činí dnes celková pojistná sazba důchodového systému 28 %. ČSSD chce přitom tuto sumu od roku 2010 posílit převodem pojistného 1,6 % ze státní politiky zaměstnanosti (1,2 % od zaměstnavatele + 0,4 % od zaměstnance), přičemž tyto dodatečné prostředky se mají připisovat na individuální účty pojištěnců. Od roku 2010 má tak celková pojistná sazba důchodového systému činit 29,6 %.

Počítá se s valorizací vyplácených důchodů dle inflace a polovičního růstu průměrné reálné mzdy. Zůstatky na individuálních pomyslných účtech jsou meziročně zhodnocovány podle růstu objemu celkově vybraného pojistného. Stejně se valorizuje i minimální garantovaný důchod, přičemž do roku 2040 je občanům zaručen minimální důchod ve výši 1,2násobku životního minima jednočlenné domácnosti. Od roku 2040 se garantovaný minimální důchod snižuje na 1,1násobek životního minima.

Odchod a povinné soukromé úspory

ČSSD chce svoji reformu odstartovat na začátku roku 2010. Přitom v roce 2009 budou mít lidé naposledy možnost odejít do starobního důchodu výhradně podle současného PAYG systému. V roce 2010 má být váha důchodové složky ze systému NDC 3,3 % z celkového důchodu a každý rok se má o dalších 3,3 % zvyšovat až do roku 2040, kdy bude pro výpočet starobního důchodu plně použit NDC systém. Stejně jako ostatní, i sociální demokraté považují 65 let za kýženou hranici odchodu do důchodu. Muži mají tohoto věku dosáhnou v roce 2030, ženy v letech 2033–2043 v závislosti na počtu vychovaných dětí.

ČSSD chce ovšem navíc „doplnit“ důchodové zabezpečení o spoření do penzijních fondů, které by bylo povinné. Počítá jak s povinnými příspěvky zaměstnanců, tak se zapojením zaměstnavatelů, kteří by do penzijních fondů měli přispívat určité procento mzdy. Jak přesně by měly tyto příspěvky být vysoké, ani jakým způsobem chce strana tuto povinnost zajistit, zatím není známo.


ČSSD chce zachovat průběžné financování a navíc zavést povinné příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů do penzijních fondů
 
Další kapitola
 

celkem 22 komentářů

Nejnovější komentáře

Re:pryc s duchodovym systemem---
Michal Kára
21. 7. 2006, 16:36
Re:pryc s duchodovym systemem---
XXL
21. 7. 2006, 15:03
Re:pryc s duchodovym systemem---
Jarmila
21. 7. 2006, 14:56
Re:Falešné RSS
beer
21. 7. 2006, 09:15
Re:pryc s duchodovym systemem---
Michal Kára
20. 7. 2006, 22:59

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více