FinExpert.e15.cz

Životní pojištění a daně z příjmů

Životní pojištění zasahuje nemálo i do daňové oblasti, a to především do zákona o daních z příjmů.

Kapitoly článku

Kapitola 1
Kapitola 2

Životní pojištění a daně z příjmů

Životní pojištění lze zjednodušeně rozdělit na samostatné rizikové pojištění pro případ smrti (rizikové životní pojištění), a dále na kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění a důchodové pojištění. Poslední tři typy pojištění kryjí i „riziko“ dožití. Zákon o daních z příjmů (ZDP) se podrobně věnuje pouze posledním třem druhům životního pojištění, samostatnému rizikovému životnímu pojištění pozornost příliš nevěnuje. Pojistné u tohoto rizikového pojištění není sice daňově odpočitatelné, avšak na druhou stranu nepodléhá zdanění pojistné plnění, které je vyplaceno v případě smrti pojištěného oprávněné osobě (dle § 4 ZDP).

Tři základní druhy životního pojištění, kterým se ZDP podrobně věnuje (důchodové pojištění, kapitálové životní pojištění a investiční životní pojištění) označuje ZDP termínem soukromé životní pojištění. Obecně ho definuje jako pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Z této definice poté vyplývá, že pod pojmem soukromé životní pojištění nemůže být zahrnováno zmíněné rizikové životní pojištění bez spořící složky. Pokud je ovšem rizikové životní pojištění součástí pojištění se spořící složkou, je možné i na tuto část pojistného aplikovat výhody ZDP.

Do definice soukromého životního pojištění ovšem nelze nikdy zahrnout úrazové pojištění, a to ani tehdy, kdy je součástí např. investičního životního pojištění. V takovém případě musí být část pojistného, která kryje úrazové pojištění, posuzována samostatně a nemohou zde být aplikovány ustanovení ZDP pro soukromé životní pojištění.

Daňové souvislosti uvedené v ZDP se u soukromého životního pojištění projevují ve dvou oblastech, a to konkrétně:

  • oblast pojistného na soukromé životní pojištění
  • oblast plnění ze soukromého životního pojištění.

A) Oblast pojistného na soukromé životní pojištění

Tuto oblast lze rozdělit do dvou dílčích částí. Jednak na část odpočtu pojistného na soukromé životní pojištění hrazeného poplatníkem od jeho základu daně z příjmů fyzických osob, a jednak na část daňové uznatelnosti pojistného na soukromé životní pojištění, které svým zaměstnancům hradí jejich zaměstnavatel. Jaké jsou konkrétní podmínky ZDP v těchto dvou částech?

1) Pojistné na soukromé životní pojištění hrazené poplatníkem

Soukromé životní pojištění umožňuje využít výhod uplatnění nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že pojistník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Pro uskutečnění daňových odpočtů musí pojistník splnit následující základní podmínky:

  • poplatník daně, pojistník a pojištěný musí být tatáž osoba
  • výplata pojistného plnění je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od
    uzavření smlouvy
  • výplata pojistného plnění je ve smlouvě sjednána nejdříve v
    kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojistník věku 60 let.

Pro účely daňového odpočtu lze použít jak běžné životní pojistné nebo mimořádné pojistné zaplacené ve zdaňovacím období, tak jednorázové životní pojistné, které se rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Mimořádné pojistné je pojistné nad rámec běžného pojistného, které je uvedeno v příslušné smlouvě, a je identifikováno např. jiným specifickým symbolem při zasílání platby či musí být předem písemně pojišťovně oznámeno.

V případě mimořádného pojistného existovaly určité nejasnosti a Ministerstvo financí ČR ještě před několika lety odmítalo ve svém stanovisku do uvedeného limitu mimořádné pojistné započítávat. Současné znění ZDP však pojem pojistné na soukromé životní pojištění používá bez rozlišení toho, o jaký druh pojistného se jedná. Proto lze uznat všechny tři druhy pojistného.

Při nedodržení výše uvedených podmínek (z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění) nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká. Příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou poté částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Výjimku tvoří pojistné smlouvy, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

V souvislosti s aplikací jednotné 15% sazby daně účinné od 1. ledna 2008 je počínaje zdaňovacím obdobím 2008 daňová úspora v souvislosti s odpočitatelnou položkou na soukromé životní pojištění pro většinu poplatníků nižší než v předchozích zdaňovacích obdobích.

2) Pojistné na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnavatelem

Velmi oblíbeným benefitem, který zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytují, je pojistné na jejich soukromé životní pojištění. Toto pojistné má v rámci ZDP dva hlavní aspekty. Prvním aspektem je jeho daňová uznatelnost pro zaměstnavatele, kdy je pojistné nákladem (výdajem) snižujícím jeho základ daně z příjmů. Druhým aspektem je jeho osvobození od daně z příjmů u zaměstnance jako další příjem ze závislé činnosti. Do obou těchto aspektů zasáhla reforma veřejných financí, a proto si uvedeme, jaký stav byl před 1. lednem 2008 a jaký stav je v současné době.

  • Daňová uznatelnost pro zaměstnavatele

Co se týče daňové uznatelnosti u zaměstnavatele, bylo pojistné na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnavatelem do konce roku 2007 daňově uznatelným nákladem (výdajem) až do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část. Počínaje rokem 2008 je tento limit zrušen a daňová uznatelnost uvedeného pojistného se řídí § 24 ZDP, který hovoří ve smyslu, že „…výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že od 1. ledna 2008 je pojistné na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnavatelem daňově uznatelným nákladem (výdajem) v plné výši, pokud je k jeho poskytování zaměstnavatel zavázán v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní či jiné smlouvě.

  • Osvobození od daně z příjmů a jiných odvodů u zaměstnance

Do konce roku 2007 bylo pojistné na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnavatelem osvobozeno od daně z příjmů u zaměstnance jako jeho další příjem ze závislé činnosti (a také osvobozeno od zdravotního a sociální pojištění na straně zaměstnance i zaměstnavatele) až do výše 12 000 Kč za rok.

Od 1. ledna 2008 se do jednoho limitu počítá jak pojistné na soukromé životní pojištění, tak příspěvky na penzijní připojištěni hrazené zaměstnavatelem. Tento limit činí 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. I nadále však u soukromého životního pojištění platí, že se musí jednat o pojistné smlouvy, kde výplata pojistného plnění je až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Toto a další podmínky (zaměstnanec, pojistník a pojištěný jsou opět jedna osoba apod.) vyplývají z § 6 ZDP.

Pokud není naplněno ustanovení této části ZDP, není pojistné na soukromé životní pojištění u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů, a podléhá i odvodům na zdravotní a sociální pojištění (na straně zaměstnavatele i zaměstnance). To znamená, že se pojistné nad daný limit zdaňuje stejným způsobem jako hrubá mzda.

Obecně lze říci, že novela zákona o daních z příjmů, která vstoupila v účinnost 1. ledna 2008, měla v oblasti placení pojistného na soukromé životní pojištění zaměstnavatelem svým zaměstnancům celkově pozitivní vliv. Došlo k částečnému zpřehlednění, a to díky zrušení omezení daňové uznatelnosti tohoto pojistného. V této souvislosti lze předpokládat, že zaměstnavatel bude pojistné platit pouze do výše jeho osvobození od daně z příjmů u zaměstnance a tím i do výše osvobození od odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Placení vyššího pojistného na soukromé životní pojištění by bylo nevýhodné i pro zaměstnance, jelikož by mu z nadlimitního pojistného byla strhávána nejenom daň, ale i odvody na zdravotní a sociální pojištění. To znamená, že by toto nadlimitní pojistné by bylo zdaňováno (včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění) jako hrubá mzda, ovšem jeho likvidnost by byla celkem nízká. S novou existencí společného limitu pojistného na soukromé životní pojištění a příspěvků na penzijní připojištění, které svým zaměstnancům hradí zaměstnavatel, došlo také ke zvýšení variability kombinace těchto dvou oblíbených zaměstnaneckým benefitů.

Pokračování článku v druhé kapitole.

Další kapitola
 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená