FinExpert.e15.cz

Živly hrozí, jak se bránit?

S extrémními výkyvy v počasí musíme počítat do budoucna stále častěji. Je jedinou ochranou jen pojištění majetku?
Živly hrozí, jak se bránit?
Když na podzim začalo sněžit, většina lidí to uvítala jako ten správný symbol blížící se zimy a předzvěst Vánoc. Po několika měsících pod tíhou bílé hmoty začaly padat střechy a docházelo k obrovským škodám na majetku. Sníh se přeměnil ve vodu a zamířil z hor do nížin mezi lidská obydlí. Těm, kteří mají dodnes část svých věcí na půdě z obavy z dalších povodní, není asi potřeba podsouvat myšlenku, že se s počasím děje něco neobvyklého. A asi to tak bude. Povodně po pár letech, přívalové deště a vichřice téměř několikrát do roka. 

Voda doma aneb plovoucí podlahy pro každého

Povodeň 1997 – místo činu Morava


Povodeň v roce 1997 na Moravě byla následkem dvou vln dešťů. Nejdříve napršelo 4. – 9. 7. (30 – 80 mm za den a nebylo výjimkou i 180 mm), zvláště v oblasti Jeseníků. Druhá vlna přišla 17. – 19. 7. Meteorologové již rozeznali několikrát v minulosti tendenci u vydatných meteorologických jevů se opakovat. Jelikož byla půda nasycena již z první vlny, při druhé, laicky řečeno, voda jen protekla z hor přímo do měst. V porovnání s průměrem z let 1961 – 1990 napršelo za 5 dní během první vlny 60 % celoročního úhrnu srážek a při druhé vlně dalších 20 %.

Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997

Počet zasažených domů 29 000
Procento z bytového fondu vážně postižených 26 okresů 4%
Zasažených domů nad hranicí 100leté vody 15 000 (51 %)
Zcela zničených domů nebo určených k demolici 1 400 (5 %)
Domů s vážně poškozenou konstrukcí 4 000 (13 %)

Zdroj: ČHMÚ

Povodeň 2002 v Čechách

I o 5 let později v Čechách byly povodně následkem dvou po sobě jdoucích vln dešťů. První přišla ve dnech 6. – 8. 8. a druhá 11. – 13. 8. Během první vlny napršelo podobně jako v roce 1997 kolem 80 mm denně, místy i 180 mm. Druhá vlna byla stejně vydatná a navíc oproti Moravě 1997 následovala jen s malým časovým odstupem. Dalším podstatným rozdílem bylo, že odtok byl soustředěn pouze do Vltavy a následně Labe a bylo potřeba odvést vodu z rozsáhlejšího území.

Blíže k jarním povodním

Z údajů České asociace pojišťoven vyplývá,  že členským pojišťovnám ČAP, jež šetří škody u svých klientů, bylo k 9.květnu 2006 nahlášeno 12 442 škodných událostí v hodnotě 700 mil. korun. Jen Česká pojišťovna přitom doposud pouze z března eviduje 9 300 nahlášených škod v hodnotě stovek milionů korun a z května dalších 1500 škod za desítky milionů korun.

Následkem na sníh bohaté zimy se letošní jarní povodně týkaly velké části republiky. Zatímco v roce 1997 povodně zasáhly Slezsko a Moravu a v roce 2002 Čechy v pásu mezi Šumavou a Děčínem, tak letos jsou hlášeny škody od Znojma přes širokou oblast až k Děčínu. Rozvodněná byla většina malých a středních řek a následně i všechny velké řeky, jako Morava, Sázava, Vltava, Ohře a Labe.
 
Počet pojistných událostí nahlášených České pojišťovně v souvislosti s povodněmi v březnu 2006
 
Klepněte pro větší obrázekZdroj: Česká pojišťovna, březen 2006 
   
Záplavy přitom nemusejí mít podobu rozsáhlé celonárodní katastrofy. Stačí, pokud po větším přívalovém dešti proteče skrz rodinný dům voda z pole, nebo když se rozvodní nedaleký potůček, který není běžně ani vidět. I tyto živelné události, které se přihodí po celé zemi několikrát do roka, mají pro jednotlivce podobné následky, jako velké povodně. Mnohdy mohou být způsobené škody ještě větší, protože katastrofa přijde znenadání. Není možné včas odnést cennosti mimo dům nebo do vyšších pater, alespoň trochu se tak připravit na nečekanou návštěvu a přinejmenším částečně zamezit škodám.

Nejčastěji škodí sníh a led

Spoušť nezůstává jen po vodě, ale i po sněhu. Dokonce sníh a led jsou nejčastějšími původci neštěstí. V roce 2005 měly tyto dvě příčiny za následek podle statistik České pojišťovny téměř 10,5 tisíc pojistných případů. Česká pojišťovna eviduje za letošní zimu celkem 33 500 pojistných událostí, což je v meziročním srovnání více než trojnásobně vyšší počet oproti roku 2005 a dokonce šestinásobně více než v roce 2004. I v dlouhodobém srovnání bychom nenašli mnoho let podobně krutou zimu. S růstem počtu pojistných událostí narostlo i pojistné plnění, které téměř dosáhlo hranice jedné miliardy korun.

Jestliže se postaráte o to, že nemáte dům pod žádným kopcem a proti sněhu máte hodně skloněnou střechu, hrozí ještě vítr. Škody mohou být v řádu stokorun, pokud dojde jen k poškození několika tašek na střeše, ale i milionů, pokud vám vítr odnese celou střechu nebo stěnu domu. Nebezpečí plyne i ze stromů a sloupů stojících v okolí obydlí, které mohou spadnout na plot, garáž nebo samotný dům. Následkem větru bylo v minulém roce způsobeno klientům České pojišťovny 10 754 škod.

Příčiny živelních škod v roce 2005
 
Klepněte pro větší obrázek
Zdroj: Česká pojišťovna, 2005

Pojišťovny tlumí krutost živlů

V roce 1997 škody z povodní dosáhly 62,6 mld. Kč. Z toho 39,2 mld. bylo na nemovitostech, z čehož pojišťovny zaplatily klientům celkem 9,7 mld. Kč. Toto nízké číslo je následkem nedostatečného rozsahu pojištění majetku. Klienti si tento fakt následně uvědomili, což dokládá i výrazné zvýšení vyplacených pojistných plnění po povodních v roce 2002.

Při povodních v roce 2002 celkové škody dosáhly 73 mld. Kč, z čehož pojišťovny ale hradily už přibližně celou polovinu, což je výrazně více než v prvním případě na Moravě. Je to zejména proto, že klienti se ze záplav roku 1997 poučili a lépe si pojistili svůj majetek. Druhým faktorem bylo i to, že povodeň roku 2002 zasáhla větší města, kde jsou objekty pojištěny na vyšší částky a také je zde větší množství podnikatelů a firem.

Jak je zřejmé z údajů České asociace pojišťoven, předepsané pojistné pojištění staveb a domácností se v letech 2001 až 2005 více než zdvojnásobilo, ale jeho procentuální podíl na celkovém pojistném zůstává od roku 2002 víceméně stejný.

Procentuální podíl neživotního pojištění se sice snížil ve prospěch pojištění životního, což je v tomto období vcelku logické, protože začaly platit nové daňové zákony a klienti si mohli zaplacené pojistné za určité typy životních pojištění odečíst z daní. Na druhou stranu pojištění staveb a domácností rostlo stejně rychle jako celý pojistný trh, což svědčí o zvýšeném zájmu ochrany svého majetku ze strany klientů.

Předepsané pojistné pro majetkové pojištění

Rok Předepsané pojistné v miliardách korun Procentuální podíl na celkovém pojistném
2001 7,9 10%
2002 12,8 14,40%
2003 16,7 15,90%
2004 16,7 14,90%
2005 17,2 14,90%
   
Zdroj: Česká asociace pojišťoven

Inventura smluv jednou za dva roky

Celkový počet nahlášených pojistných událostí z roku 1997 dosáhl 117 tisíc. Toto číslo převyšuje počet nahlášených pojistných událostí ze srpna 2002, kdy jich bylo nahlášeno něco přes 82 tisíc. Z údajů, že na o 30 tisíc méně škod připadá o 10 miliard větší škoda, je patrný trend nárůstu hodnoty majetku. Neděje se tak v řádu desetiletí, ale spíše let. S tímto faktem souvisí jeden velký problém většiny pojištěných, a tím je podpojištěnost!

V průběhu několika málo let si lidé pořizují do domácnosti stále modernější a nákladnější vybavení. Ne každý si ale uvědomuje, že pojistná smlouva je nastavena na určité limity, které je potřeba průběžně upravovat, aby odpovídaly hodnotě našeho majetku. Mění se tím i cena pojištění, ale rozhodně je lepší zaplatit o nějakou stokorunu ročně více, než později zjistit, že většina vybavení bytu není pojištěna vůbec.

Česká pojišťovna na základě zkušenosti svých likvidátorů a pracovníků klientského servisu odhaduje, že podpojištěnost se týká téměř každé druhé smlouvy na pojištění staveb a domácnosti. Pravidelná inventura smluv o pojištění majetku by proto měla být přibližně každé dva roky.

Pojistit si nemovitost je dobré nejen proti možnosti jejího poškození, ale i proti škodám způsobeným jiným osobám, jejichž může být příčinou. Pojištění odpovědnosti za škodu vlastníka, držitele, nájemce nebo správce nemovitosti stojí u České pojišťovny pro běžný malý rodinný dům 128 Kč (pozemek do 400 m2 a budova s jedním podlažím), s pozemkem do 1 000 m2 a dvěma patry 208 Kč v případě, že klient má už sjednáno pojištění domácnosti. V případě, že nikoliv, zaplatí 372 Kč ročně. Pojišťovna kryje škody jako zlomeniny na uklouzaném chodníku, pády sněhu ze střechy, úrazy na schodech uvnitř a jiné události až do výše 2 milionů na škodách za zdraví, do 1 milionu na věci a do 500 tisíc finanční škody. Riziko, že se někdo zraní během noci na zasněženém a zledovatělém chodníku, za nějž jste jako vlastník nemovitosti odpovědný, je jen po jedné větší sněhové přeháňce velice pravděpodobné. O nebezpečí pádu sněhu ze střechy a následném odškodnění kolemjdoucím nebo majitelům poničených aut ani nemluvě.

Na co se pojištění (ne)vztahuje

Ať už pojištění stavby a domácnosti máte, nebo si je chcete uzavřít, je vhodné mít jasno v tom, na co se vztahuje a na co ne. Pokud máte pojištění proti povodni, rozumí se tím zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží, nebo jejich břehy protrhla. Oproti tomu záplavou se rozumí, jestliže se voda šíří z jiných příčin než u povodně. Takovou událostí může být průtrž mračen, kdy si následně voda najde odtok přes váš pozemek a v horším případě i dům. Dalším pojmem, který často hraje neblahou roli v souvislosti s povodněmi, je voda vytékající z vodovodního zařízení. Vodovodním zařízením se nerozumí okapy a jejich svody, takže pokud se voda při dešti dostane do domu touto cestou, nelze škodu v pojišťovně uplatňovat na základě této kapitoly. Klasické zatékání okapem nebo třeba i otevřeným oknem vlivem atmosférických srážek není kvalifikováno jako pojistná událost z pojištění domácnosti. I z této události však lze získat úhradu škody, například z pojištění odpovědnosti majitele domu, pakliže zanedbal jeho údržbu – vyčištění svodů, prorezavění okapů…

Vyjasnění si zaslouží ještě dva pojmy, které klienti pojišťoven často zaměňují a pak jsou zklamáni. Jedná se o rozdíl v pojištění domácnosti a pojištění obytných budov a souvisejících staveb. Zatímco „pojištění budov“ se vztahuje opravdu jen na budovu a ostatní pojištěné stavby na tomtéž pozemku, tak pojištění domácnosti se vztahuje na vnitřní vybavení - movité věci. Jinak řečeno, pokud máte pojištěnou jen budovu a ta bude zničena živelní pojistnou událostí, budete mít náhradu vyplacenou na to, aby bylo kde bydlet, jenže nebudete mít žádné vybavení do domácnosti. A opačně, pokud budete mít pojištěnou domácnost, tak sice dostanete peníze za vybavení, jenže pokud ho nakoupíte, tak ho nebude asi kam dát. Pokud máte jedno a ne druhé, v případě živlu vám vždy bude nějaká koruna do „původního“ stavu chybět.

Dům je něco, co dává pocit jistoty. Je proto důležité mít jej dobře pojištěný, více než cokoliv jiného. Lidé by si měli tedy dobře prostudovat obsah pojistné smlouvy a případně pojištění rozšířit o rizika, která v tuto chvíli kryta nejsou. Dále je důležité mít na paměti, že pokud na domě něco opravujete a dojde k živelné události, pojištění se nevztahuje na škody, které vznikly kvůli probíhajícím pracím. Typickým příkladem je oprava nebo výměna střechy. Jestliže v tu dobu přijde krupobití a vichřice a voda proteče přes střechu celým domem, pojišťovna škodu nezaplatí. V tomto případě pomůže opět odpovědnostní pojištění, které by měl pro tyto případy mít sjednáno majitel domu nebo ještě lépe specializovaná firma, která rekonstrukci provádí.

Škody a pojistné plnění rostou na celém světě

Psím počasím a živly není sužována jenom naše malá republika, ale celý svět, včetně doposud klidné dámy Evropy. Neuplyne rok, v němž by se neuskutečnila celosvětová sbírka na oběti katastrofy. Způsobené škody postupně narůstají a rok 2005 byl v tomto ohledu doposud nejdražším. Škody ze živelních událostí dosáhly po celém světě částky bezmála 174 miliard USD.

Přehled živelních katastrof s vysokými škodami

Rok Událost Škody v mld. USD
1999 Sněhové bouře v severní Evropě 17,7
2000 Záplavy Velká Británie 1,5
2001 Déšť a následný sesuv půdy Itálie, Švýcarsko 8
2002 Záplavy Evropa 16
2003 Vedra v západní Evropě 13
2004 Hurikán Ivan – Karibik a USA 23
2004 Tsunami jihovýchodní Asie 10
2005 Hurikány Katrina, Rita a Wilma 156

Zdroj: Munich Re

Při pohledu na uplynulých několik dekád zjistíme, že zatímco v 60. letech se přihodilo 27 přírodních katastrof s celkovou škodou 80,5 mld. USD, tak v 90. letech jich bylo 91 a škody přesáhly 700 mld. USD . Za uplynulou dobu se zvedlo také pojistné krytí škod - v 60. letech pojišťovny zaplatily 8 % škod, zatímco v 90. letech to bylo 18 %.

Srovnání dekád 1950-2005 (v mld. USD v hodnotách v roce 2005)

Dekáda 1950-1959 1960-1969 1970-1979
Počet událostí 20 27 47
Národohospodářské škody 44,9 80,5 147,6
Pojistné plnění - 6,5 13,7

Zdroj: Munich Re, Přírodní katastrofy 2005

Názory odborníků na vývoj klimatu se liší, ale předpovědi směrem k horšímu jsou již konstantou. Již běžným tématem se stalo globální oteplování, které dokládá množství výzkumů a údajů z měření. Jen namátkou lze jmenovat ústup ledovců (Alpy, Kilimandžáro) nebo zmenšování Antarktického ledového štítu o 150 km3 ročně. Změny klimatu se pak projevují například tím, že dešťové srážky se v severní Evropě zvýšily o 10 až 40 procent, zatímco jižní části kontinentu jsou sušší zhruba o pětinu . Globální oteplování mění počasí a způsobuje více živelních katastrof. Tropické cyklóny, záplavy a období sucha jsou častější a mají horší průběh než tomu bylo dříve. Celkový počet bouří v západním Tichomoří jen od počátku 80. do konce 90. let 20. století vzrostl o 2 procenta. Mnohem výrazněji se zvýšila i četnost intenzivních bouří.

Proti teorii o globálním oteplování stojí názory o nástupu další doby ledové. Ta by se mohla výrazně projevit v Evropě. Nebezpečím je oslabování Golfského proudu. Mořské proudy výrazně ovlivňují klima na jednotlivých částech zeměkoule. Díky nim je obyvatelná téměř celá planeta. Vědci ale vypozorovali, že Golfský proud, který výrazně ovlivňuje podnebí v Evropě, za uplynulých 50 let zeslábl o třetinu.  Dopad takové změny na evropské podnebí je zásadní.

Ať už se potvrdí předpovědi té či oné strany, musíme být připraveni chránit sebe a svůj majetek před výkyvy počasí. A že stačí „málo“, ví snad každý. Předpověď počasí každý den informuje o tom, jaký vliv na počasí u nás má jeden meteorologický jev nad Británií a jiný nad Středomořím. Počasí se neprojevuje jen na nádherné nebo naopak absolutně katastrofické dovolené. Bohužel se stejně tak dokáže podepsat i na běžném životě a majetku.

Vzhledem k nárůstu výše škod je stále logičtějším krokem se proti potenciálním rizikům zabezpečit. V České republice vzali mnozí povodně v roce 1997 na Moravě jako varování a propojištěnost majetku občanů proti povodni se zvýšila (v roce 1997 zaplatily pojišťovny 15 % z celkových ekonomických škod, zatímco v roce 2002 již 50 %).  Toto číslo svědčí o vyšší propojištěnosti obyvatel mezi léty 1997 a 2002 a lze odhadovat, že i po uzavření letošních jarních záplav se procento pojištěných škod, byť ne tak výrazně, ale jistě zase o pár procent zvýší.

Důležité je si uvědomit, že pokud se vám stane nějaká křivda od přírody, pojištění majetku je jedinou cestou, jak se dočkat nějaké náhrady, aby poškození neměli jen oči pro pláč. Jedinou výjimkou je, pokud je před volbami a vláda se vám rozhodne velkoryse v zájmu zvýšení preferencí pomoci (jako třeba v Německu v roce 2002). Částečnou překážkou v uzavření pojištění domu či domácnosti proti velké vodě může být jeho poloha. Pokud vás v posledních 10 letech navštívila velká voda dvakrát a vícekrát, může mít tato skutečnost za následek navýšení pojistného, v některých případech i sjednání pojištění s výlukou pojistného nebezpečí povodeň – záplava. Stejně tak tomu je, pokud se dům či byt nachází v záplavové oblasti. Je totiž nutné být si vědom faktu, že pojištění slouží jako ochrana proti nahodilým událostem a ne jako pokrytí pravidelně se opakujících jevů.
Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Budu stručný Jsem tvůrce univerzálního záchranné...
Eduard
15. 10. 2011, 07:34

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více