Dne 16. března 2007 uplyne rok, kdy byla v Praze na Žofíně slavnostně podepsána „Dohoda o rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě“. Dohodu uzavřel stát reprezentovaný ministrem průmyslu a obchodu na straně jedné a 9 plynárenských společností na straně druhé. Dohoda naplňuje usnesení vlády ČR č. 563 z 11. května 2005, kterým byl schválen „Program podpory alternativních paliv v dopravě – zemní plyn“.
Tímto usnesením dala vláda zelenou rozvoji využití zemního plynu v dopravě s cílem dosáhnout do roku 2020 minimálně 10% podílu na spotřebě zemního plynu na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě. Usnesení vlády ČR je v souladu s Bílou knihou evropské dopravní politiky (White Paper on European Transport Policy). S větším využíváním plynu v dopravě počítá i Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.
Budoucnost zemního plynu v dopravě je perspektivní
Zemní plyn patří společně s biopalivy mezi dvě nejperspektivnější alternativní paliva, s jejichž masovým rozšířením v příštích letech počítá Evropská unie. V roce 2020 by v Evropě mělo jezdit zhruba 23,5 milionu CNG vozidel. V současné době jezdí v ČR asi 630 vozů na zemní plyn, což představuje meziroční nárůst téměř 30 procent. Z toho je cca 200 autobusů v městské hromadné a meziměstské linkové dopravě (v severních Čechách 90 autobusů, v Havířově 42, v Prostějově 22, ve Frýdku–Místku 5, atd.). U MHD se využití zemního plynu jeví jako ideální, protože se jedná o velké znečišťovatele městského životního prostředí vzhledem k tomu, kolik kilometrů po městě autobusy a popř. kuka vozy najedou. Stát dává dotaci 800 tisíc Kč na jeden autobus, 200 tisíc Kč přispívají plynárenské společnosti a navíc je tu dotace 2,3 milionu Kč na nízkopodlažní verzi. Takový vůz může být teoreticky pro provozovatele levnější o 3,3 milionu Kč.
„Dopravní podnik města Brna porovnal spotřebu autobusů poháněných zemním plynem a naftou a celková spočtená úspora nákladů pro jednu vozovnu v Brně za 12 let by činila až 170 milionů Kč. Na základě těchto skutečností Brněnská radnice začala vážně uvažovat o používání vozů na stlačený zemní plyn. Je škoda, že Praha zatím nic podobného neplánuje,“ uvádí Jaroslav Tománek, Senior Manager České plynárenské unie. V rámci dohody v roce 2006 proběhlo první jednání se zástupci Škoda Auto a prototyp vozu Škoda Octavia na CNG byl přislíben koncem roku 2007.
Nákup ekologických autobusů bude podpořen sítí čerpacích chanic CNG
Plynárenské společnosti se v dohodě mimo jiné zavázaly, že podpoří nákup ekologických autobusů a vybudují síť plnicích stanic v hodnotě 1 miliardy korun a to jak na hlavních silničních tranzitních tazích, tak i na komunikacích místní a regionální úrovně. Nyní své závazky plní, v prosinci byla otevřena nová plnicí stanice v Ostravě, v dubnu budou zprovozněny stanice v Českém Brodě, Brně, Ústí nad Labem a Karlových Varech a 29. března stanice pro autobusy MHD v Táboře investovaná společností COMETT PLUS. Na konci dubna bude tudíž 16 veřejných plnicích stanic na CNG a investičně se již připravuje výstavba dalších.
„V Evropě dnes už jezdí asi 520 tisíc vozů na CNG a podle odhadů Evropské komise by v roce 2020 mělo jen na našem kontinentě jezdit zhruba 23,5 milionu CNG vozidel. Členům EU se doporučuje nahradit do roku 2020 cca 20% klasických ropných produktů v silniční dopravě alternativními palivy. Pro Českou republiku, kde podle nedávno publikované zprávy Sdružení automobilového průmyslu je 5,6 milionu motorových vozidel, by to mohlo znamenat asi 400 tisíc vozů na zemní plyn,“ říká Tománek.
25 procent Evropanů bydlí méně než 500 metrů od silnic, po kterých denně projede více než 8.220 aut. Zatímco emise skleníkových plynů v ostatních odvětvích hospodářství v posledních letech klesají, doprava jich produkuje stále více. Podle agentury DPA v České republice se zvýšily o 107%, tedy dokonce více než zdvojnásobily.