Výpovědní lhůty jsou v Evropě poměrně dlouhé a pro zaměstnavatele je velice obtížné optimalizovat počet zaměstnanců dle zakázek a momentálních potřeb. Proto mnoho zaměstnavatelů v období, kdy jsou zakázky na vzestupu a firma prosperuje váhá s přijímáním dalších zaměstnanců, protože by v období úpadku musela již propuštěným zaměstnancům během výpovědní lhůty vyplácet mzdu, a to po dobu několika měsíců.
Amerika vede, má méně sociálních výhod
Legislativní strnulost trhu práce a sociální výhody zaměstnanců jsou jeden z důvodů, proč jsou Spojené státy ekonomicky vyspělejší než Evropa. Pro americké zaměstnavatele není problém propustit zaměstnance. Na druhou stranu firmy rády šáhnou po nových zaměstnancích – trh práce je mnohem flexibilnější, a proto je ve Spojených státech nakonec i nižší zaměstnanost. Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. Ve více než dvou třetinách členských zemích Evropské unie pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba – mimo přestávek na oběd…). Během posledních let došlo téměř ve všech členských zemích Evropské unie k poklesu pracovní doby.
Výpovědní lhůty
Výpovědní lhůta běží ve všech členských zemích Evropské unie pouze v případě, že pracovní poměr byl skončen výpovědí. Při zrušeni pracovního poměru sjednaného na stanovenou dobu, zrušením ve zkušební době nebo okamžitým zrušením pracovního poměru (např. z důvodu zaměstnancova hrubého porušování pracovní kázně – opilost…) nemá zaměstnanec na výpovědní lhůtu nárok. Nejkratší výpovědní lhůty jsou ve Velké Británii a Irsku, naopak nejdelší výpovědní lhůty jsou v Dánsku, Finsku, Švédsku, Německu a Řecku. Na výpovědní lhůty v těchto zemích se podíváme trošku blíže.
Dánsko
Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: nejméně činí 1 měsíc (do odpracovaných šesti měsíců), nejdéle činí 6 měsíců (při odpracovaných devíti a více letech). (sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů)
Německo
Výpovědní lhůta je odlišná dle délky zaměstnání: do odpracovaných dvou let činí 15 dní, od dvou do pěti let činí 1 měsíc, od pěti do 8 let činí 2 měsíce, od 8 do 10 let činí 3 měsíce, od 10 do 12 let činí 4 měsíce, od 12 do 15 let činí 6 měsíců, nad 20 odpracovaných let činí 7 měsíců. (sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů).
Finsko
Výpovědní lhůta je odlišná dle délky zaměstnání: do odpracovaného jednoho roku činí 14 dní, od jednoho do čtyř odpracovaných let činí 1 měsíc, od 4 do 8 odpracovaných let činí 2 měsíce, od 8 do 12 let činí 4 měsíce, nad 12 odpracovaných let činí 6 měsíců. (sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů).
Řecko
Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: od dvou odpracovaných měsíců do jednoho roku činí 30 dní, od jednoho do čtyř let činí 60 dní, do 4 do 6 let činí 3 měsíce, od 6 do 8 let činí 4 měsíce, od 8 do 10 let činí 5 měsíců, za každý další odpracovaný rok se výpovědní lhůta prodlužuje o jeden měsíc, max. však činí 24 měsíců. (sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů).
Velká Británie
Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: od jednoho odpracovaného měsíce do dvou let činí 1 týden, za každý další odpracovaný rok se prodlužuje o jeden týden, maximální výpovědní lhůta však činí 12 týdnů. (sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů).
Irsko
Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: od 13 týdnů do dvou let činí 1 týden, od 2 do 5 let činí 2 týdny, od 5 do 10 let činí 4 týdny, od 10 do 15 let činí 6 týdnů, nad 15 odpracovaných let činí 8 týdnů. (sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů).
Švédsko
Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: od dvou do čtyř odpracovaných let činí 2 měsíce, od 4 do 6 let činí 3 měsíce, od 6 do 8 let činí 4 měsíce, nad 8 odpracovaných let činí 6 měsíců. (sčítá se délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů).
A jak je to u nás?
Výpověď je jednostranný právní úkon (může jej učinit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec), na základě kterého po uplynutí výpovědní lhůty skončí pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní poměr končí po uplynutí výpovědní lhůty, která činí 2 měsíce, jestliže však výpověď je podána ze strany zaměstnavatele z důvodů organizačních změn činí 3 měsíce.
Smlouva na dobu určitou je výhodná pro zaměstnavatele
Zaměstnavatelé v Evropské unii začínají čím dál častěji uzavírat se svými zaměstnanci smlouvu na dobu určitou, protože v případných pracovních sporech je zaměstnanec zvýhodňován současnou právní úpravou pracovněprávních vztahů. Smlouva na dobu určitou je tedy pro zaměstnavatele vítaným pomocníkem v personálním řízení společnosti.
Nejvíce lidí pracuje na základě smlouvy na dobu určitou ve Španělsku (téměř 10%) a v Portugalsku (7,35%). Tyto země dlouhodobě trápí sezónní nezaměstnanost, kdy během turistické sezóny je celková nezaměstnanost v zemi výrazně nižší než po zbytek roku. Poměrně rozšířeno je uzavírání pracovních smluv na dobu určitou ve Švédsku (6,76%) a ve Finsku (7,17%) - počet procent lidí pracujících na základě smlouvy na dobu určitou je vyjádřen z celkového počtu obyvatel v každém státě.
Zkrácený úvazek upřednostňují rodiny
Počet lidí pracujících na zkrácený úvazek v Evropské unii rok od roku roste. Tento typ zaměstnaneckého poměru je v mnoha případech výhodný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zejména pro mnoho žen je to jediný způsob, jak stihnout zaměstnání i výchovu malých dětí. Zkrácené pracovní úvazky jsou rovněž rozšířené u vysokoškoláků. Drobní zaměstnavatelé si pochvaluje jednoduchou administrativu při uzavírání pracovních smluv na zkrácenou pracovní dobu.
Produktivita je u těchto prací vyšší
Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek tedy sice pracuje denně pouze okolo 4 hodin, ale zato pracuje velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je tedy u zaměstnance na zkrácený úvazek mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek. Nejvíce lidí na zkrácený úvazek pracuje v Nizozemí (45%), následuje Velká Británie (26%) a Švédsko (23,9%).