Praha, 16. dubna 2014
Do 30. dubna musí všichni dražebníci, kteří provádějí veřejné elektronické dražby, upravit své portály tak, aby vyhovovaly podmínkám stanovených Ministerstvem pro místní rozvoj. Cílem je zpřehlednit online dražby a sjednotit požadavky na jejich průběh. Zaznamenávání všech úkonů s rozlišením na setinu sekundy nebo informace o konkurenčních příhozech nejpozději do deseti vteřin jsou jen některé z těchto změn, jak informovala společnost Eurodražby.cz, lídr v oblasti nedobrovolných dražeb a první dražebník elektronických dražeb v České republice.
Po startu elektronických dražeb nemovitostí v roce 2009 a loňském povolení e-dražeb věcí movitých musely na jejich rostoucí oblibu reagovat i příslušné dozorující orgány. Kromě obecného ustanovení § 16a zákona o veřejných dražbách doposud chyběla podrobná prováděcí úprava. Tento nedostatek nově odstranila vyhláška č. 18/2014 Sb. o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. Vyhlášku vydalo 24. ledna 2014 Ministerstvo pro místní rozvoj, které na veřejné dražby dohlíží; dražební portály mají na úpravu čas do konce dubna. „Vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj vítáme, náš portál podle těchto pravidel funguje už od svého spuštění v roce 2009. Jejich dodržování zabrání tomu, aby se potencionální zájemci setkali s neprofesionálně vedenými elektronickými dražbami a ztratili tak důvěru v celý systém,” uvedl Radim Hasman, předseda představenstva společnosti Eurodražby.cz.
Důvodem pro zavedení elektronických dražeb bylo jejich zpřístupnění širší veřejnosti a zvýšení transparentnosti dražebního procesu. Ne každý zájemce se může dostavit v daný termín na dané místo, což je nutná podmínka pro účast na tradiční fyzické dražbě. Také pravděpodobnost, že by se zájemci na výsledku mezi sebou předem domluvili, je u elektronických dražeb prakticky nulová. Účastníci spolu do styku vůbec nepřijdou, komunikují totiž pouze a výhradně s dražebním portálem, který jim přiřadí unikátní přístupové údaje. S nimi se do systému přihlásí a pak už jen postupují podle instrukcí dražebníka. Přesná komunikace v reálném čase je tak alfou a omegou celého procesu.
„Dražební portál nesmí zájemcům klást překážky technického rázu. Systém musí fungovat na běžných internetových prohlížečích a nesmí využívat žádné speciální aplikace s výjimkou tří nejrozšířenějších, JavaScript, Flash a Adobe Reader,“ vysvětluje Radim Hasman. Portál také musí vytvářet bezpečné prostředí v šifrovaném HTTPS protokolu, kam mají přístup pouze přihlášení účastníci, kterým dražebník zaslal přístupové údaje a jejichž identifikaci uchovává v zabezpečeném šifrovaném algoritmu.
Zásadní je u elektronické dražby sledování času, a to jak pro zájemce, tak pro dražebníka. V praxi by neměly vznikat situace, kdy věc vydraží větší počet zájemců. „Přesně v souladu s pravidly synchronizujeme náš portál minimálně jednou za 24 hodin se světovým koordinovaným časem UCT. Veškeré úkony zpracováváme s přesností na setiny sekundy, a o všech změnách a příhozech během dražby ví naši klienti nejpozději do deseti vteřin od úkonu,” řekl Radim Hasman. Vyhláška myslí i na dostatečný čas pro příhoz před koncem dražby. Pokud v posledních pěti minutách před koncem dražby učiní jeden z účastníků příhoz, automaticky se prodlužuje čas pro příjem dalšího podání o pět minut. Dražebník má také povinnost sledovat dostupnost svého webového potrálu, a pokud by zjistil, že byl k jeho systému omezen přístup po dobu delší než jedna minuta, musí o situaci neprodleně informovat všechny účastníky a prodloužit konání dražby o celou hodinu.
Po ukončení dražby, ať už byl předmět vydražen nebo ne, se vždy vyhotoví záznam. Jeho součástí jsou vedle označení draženého předmětu a zúčastněných osob i poskytnuté identifikátory dražitelů, včetně jejich IP adres. Správce elektronického dražebního systému pak tyto záznamy archivuje po dobu nejméně jednoho roku pro případ kontrol, které provádí pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj.