FinExpert.e15.cz

Zajímavá investice: Fondy na Pobaltí

Objevte exotické trhy pro svá portfolia, např. v zemích nedávno přistoupivších do EU. Pro investory skýtají zajímavý ziskový potenciál.
Exotické země neslouží jen jako destinace pro vaši dovolenou, která je při současných horkých dnech velmi aktuální, ale stojí za to se po těchto regionech porozhlédnout i v případě, že zvažujete, kam investovat. V čísle Fond shop 11/06 jsme přinesli první díl seriálu o exotických trzích. Věnovali jsme se arabským trhům, Africe, Latinské Americe, Austrálii a Indonésii. V dnešním pokračování nebudeme překonávat takové vzdálenosti a zůstaneme na našem kontinentu. Díky tomu musíme současně slovo „exotické“ dát do uvozovek, protože trhy jako Litva, Lotyško, Estonsko a Kypr mezi rozvíjející se trhy nepatří a díky členství v Evropské unii jsou z tohoto pohledu na stejné úrovni jako Česká republika.

Pobaltské země

Litva, Lotyšsko, Estonsko – země, o kterých většina investorů ví, že vstoupily do Evropské unie spolu s Českou republikou v roce 2004. Málo kdo ovšem zná jejich kapitálové trhy a možnosti. Velkou výhodou pro investory je sladění regulatorních podmínek v pobaltských státech se standardy Evropské unie a stabilní politické prostředí, které se promítá do disciplinovaného přístupu při uplatňování fiskální a monetární politiky. Nespornou výhodou je navázání lokálních měn na euro (vymezená pásma plovoucích kurzů) v souvislosti se vstupem všech států do kurzového mechanismu ERM II. Litva a Estonsko vstoupily do mechanismu v polovině roku 2004, Lotyšsko s účinností od začátku roku 2005. Korunoví investoři tedy podstupují riziko směnného kurzu koruna/euro a nikoliv riziko směnných kurzů vůči lokálním měnám jednotlivých států. Vzhledem k vývoji směnného kurzu koruny a eura na pozadí konvergenčního procesu, kdy sice koruna posiluje, ale zároveň nedochází k větším výkyvům, je to pro investory příznivá varianta.

Proč pobaltské státy?

Co stojí za atraktivitou Litvy, Lotyšska a Estonska? Jsou to stejné důvody jako u ostatních středoevropských a východoevropských zemí, konvergenční proces a přibližování se západní Evropě. Trhy těží především z levné, ale zároveň vzdělané pracovní síly. Dobré vzdělání je pozůstatkem ze sovětských časů, kdy byli v těchto zemích soustředěni vědci a odborníci. Aktuálně se všechny státy prezentují vysoce růstovými ekonomikami. Růst HDP v Lotyšsku a Estonsku dosahoval v loňském roce 10 % a i předpovědi na letošní i příští rok jsou příznivé (viz tabulka 1). V prvním čtvrtletí letošního roku vykázalo Lotyšsko dokonce rekordní meziroční nárůst ekonomiky ve výši 13,1 %. V loňském roce překonal růst HDP v Lotyšsku a Estonsku všechny rozvinuté trhy z G7 ale současně i všechny trhy se segmentu BRIC, tedy Brazílii, Rusko, Indii i Čínu. Pozitivní je, že se státy prezentují silným růstem ekonomik na pozadí udržitelné míry inflace.

Klepněte pro větší obrázek

Dalším pozitivním faktorem působícím na trh je příliv zahraničních investic. Důvodem jsou příznivé daňové podmínky v regionech a zmíněná vzdělaná, ale zároveň levná pracovní síla. Nejzajímavějším státem je v tomto ohledu Estonsko, jehož příliv zahraničních investic dosahoval v roce 2004 více než 5 % hrubého národního produktu a v loňském roce se dostal na úroveň 17 % HDP. Pobaltské státy jsou z tohoto pohledu zajímavější než středoevropský region, který začíná svůj potenciál pro západoevropské investory vyčerpávat a zahraniční investice se přesouvají právě do těchto „nových“ regionů.

Burza zvyšuje obraty

Akciové trhy pobaltských států tzn. Riga Stock Exchange (lotyšská burza), Vilnius Stock Exchange (litevská burza) a Tallinn Stock Exchange spadají pod skupinu OMX Group, která integruje severské a pobaltské finanční trhy do jednoho segmentu. Celková tržní kapitalizace baltského akciového trhu, na kterém se obchoduje 71 titulů,  přesahuje 10 mld. euro. Největší podíl má litevská burza s téměř 6 mld. euro. Před nedávným propadem akciových trhů, který se projevil i v pobaltských státech, přitom tržní kapitalizace celého regionu dosahovala až 15 mld. euro.

Rychlý růst akciových trhů regionu, který je silně korelovaný s regionem střední a východní Evropy, byl podporován především přísunem likvidity od investorů ze severských států. Jmění pod správou domácích akciových fondů se během posledních dvou let ztrojnásobilo. Burzám ve Vilniusu, Rize a Talinu pomohlo především zavedení obchodní platformy SAXESS na sklonku roku 2004, která byla milníkem v integraci severských a baltských trhů. Vzniklá obchodní platforma spojuje pobaltské trhy s trhy v Kodani, Helsinkách a Stockholmu. Sergejs Medvedevs, viceprezident Parex Asset Management, která patří do nejstarší a největší bankovní skupiny Parex Bank v Lotyšsku, se domnívá, že story pobaltského akciového trhu bude pokračovat dál a zájem se rozšíří ze severských zemí do celé západní Evropy. Tomu by podle Medvedevse měla pomoci právě nová obchodní platforma, která pobaltské trhy zpřístupnila širšímu počtu investorů. Výhodou do budoucna by mohla být skutečnost, že celý region nebyl v minulých letech dostatečně likvidní a proto se mu investoři vyhýbali. Spojení se severskými akciovými trhy přiláká nové investory. Akcie jsou podle Medvedevse levné i z pohledu relativního ocenění. Ještě před propadem akciových trhů se ukazatel valuace P/E pohyboval na úrovni 16. Viceprezident společnosti Parex Asset Management očekává, že společnosti budou i nadále profitovat z nadprůměrného růstu ekonomik, což se promítne do jejich ziskovosti. To zatím potvrzují hospodářské výsledky z minulých let. V loňském roce činil nárůst ziskovosti u společností regionu až 40 %.

Klepněte pro větší obrázek

Kypr

Dalším evropským trhem, který ovšem investorům není příliš znám, je Kypr. Kypr je rovněž členem Evropské unie od května 2004, a proto na něj nelze pohlížet jako na rozvíjející se trh. Kyperský akciový trh se svou kapitalizací přesahující 8 mld. euro skýtá velmi zajímavý potenciál. Během posledních dvou let se zvýšila tržní kapitalizace burzy ze 2 mld. euro na 8 mld. euro. Podle Mariose Demetriadese, který je portfolio manažerem v investiční společnosti Laiki Investments spadající do druhé největší finanční skupiny na Kypru, je potenciál tohoto regionu především v silném růstu ekonomiky vůči ostatním vyspělým evropským trhům, nízké míře inflace, nízké nezaměstnanosti a v neposlední řadě také díky velmi výhodným daňovým podmínkám. Ty jsou nejnižší z celé Evropy. Nízké daně jsou hlavním motivem, proč dochází ke stále většímu přesunu kapitálu na tento trh. I když je kyperský akciový trh poměrně malý (populace na Kypru dosahuje necelých 800 tis. obyvatel), jeho potenciál je díky stahování prostředků ze zbytku Evropy obrovský. Výhodou kyperského trhu je duální listing největších titulů na athénské burze. Kyperský akciový trh má zároveň specifickou sektorovou alokaci, která vychází z místních podmínek a ze zmíněného přílivu kapitálu ze zahraničí díky daňovým výhodám. Více než čtyři pětiny trhu proto zaujímá bankovní sektor.

Budoucí vývoj kyperského akciového trhu vidí Mario Demetriades pozitivně. Dle jeho názoru se na dalším růstu trhu podepíše několik faktorů. Jedním z nich je zařazení Kypru do evropských konvergenčních indexů, což se logicky projevuje na vyšším zájmu investorů. Dalším pozitivním faktorem je očekávané spojení obchodní platformy s athénskou burzou, které by mělo více zpřístupnit kyperský akciový trh. Mario Demetriades očekává i v příštích čtvrtletích zlepšování ziskovosti společností a atraktivitu trhu zvýší i chystané primární emise (IPO).

V souvislosti s kyperským akciovým trhem je nutné okrajově zmínit i řecký kapitálový trh, respektive Athens Stock Exchange. Řecko je členem Evropské unie již od roku 1981, ale přesto se v posledních letech prezentuje konzistentně vyšším růstem ekonomiky než je průměr v Evropské unii. Velmi vysoká výkonnost řeckého akciového trhu byla způsobena především vysokým zájmem zahraničních investorů, kteří vlastní více než 40 % objemu majetku velkých společností a vlastnické podíly se výrazně zvýšily i u malých společností. Poptávku po řeckých akciích podporuje provádění strukturálních reforem v Řecku, akvizice společností a příliv prostředků na balkánské trhy. Tržní kapitalizace řeckého akciového trhu dosahuje 130 mld. euro.

Investoři nemají zatím dostatek přímých možností, jak se na tyto „exotické“ trhy dostat. V oblasti fondů se na uvedené regiony specializuje pouze investiční společnost SFM Group s vybranými fondy WIOF.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 15/2006 dne 28.7.2006

Klepněte pro větší obrázek

Další zajímavé články z FOND SHOPu 15/2006:

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více