Představa horších časů a důchodu 58 % z nás motivuje k tomu, abychom investovali do podílových fondů. Dítě by tímto způsobem zabezpečili jen čtyři neinvestoři z deseti. Více než dvě třetiny neinvestorů by do podílových fondů bylo schopno posílat minimálně dva tisíce korun. Pět tisíc by odváděl pouze každý dvacátý dotázaný neinvestor. Zatímco mezi investory by to byl každý pátý. Vyplynulo to z průzkumu ČSOB.
Co ovlivňuje výši investic?
Samozřejmě je to rodinný příjem. Pokud mají respondenti celkem do 40 tisíc korun měsíčně, investovali by maximálně tisíc korun. Pokud už disponují částkou do 60 tisíc měsíčně, zvládli by investovat i dva tisíce. A ti šťastní z nás, kteří mají nad 60 tisíc, by mohli odkládat i čtyři tisíce.
Nejčastější omyly rozšířené mezi českými spotřebiteli...
„Bez ohledu na naše příjmy bychom si na horší časy měli zvládnout vytvořit finanční rezervu ve výši alespoň šestinásobku našich nezbytných měsíčních výdajů,“ upozorňuje Jan Barta, člen představenstva ČSOB Asset Management, a dodává: „Na stáří bychom měli zvládat investovat alespoň 10 procent měsíčního příjmu a zbylých 15 procent by mělo zhodnocováním v čase pokrýt naše ostatní přání a potřeby.“
A jako částku bychom byli schopni odložit jednorázově?
Investoři i neinvestoři se shodli na tom, že by to bylo 50 tisíc korun. Domácnosti, kde je příjem nad 60 tisíc, by odložili i dvojnásobek.
Co ovlivňuje očekávaný výnos?
Pochopitelně zkušenosti. Zkušení investoři považují za ještě důvěryhodný očekávaný výnos celých 10 % ročně. U neinvestorů, kteří nejsou tak odvážní, se tato hranice snižuje na 8 %. Nad investicí bychom začali uvažovat, pokud by se výnos pohyboval na 3 – 4 % ročně.