Zachrání úbytek Čechů vyšší porodné a podpory rodinám?

Další mladé rodiny mají jenom jedno dítě, aby svému potomkovi mohli zabezpečit vše potřebné pro jeho bezstarostné dětství a dopřát mu všech nabízených výhod dnešní doby. Vlády jednotlivých zemí to mají na paměti  a snaží se mladým lidem vytvářet lepší sociální podmínky, ať už zvýšováním přídavků na děti, porodného nebo rodičovského příspěvku.  Přesto porodnost v Evropě  neroste.

Prvorodičky jsou rok od roku starší

Ještě v roce 1994 činil průměrný věk prvorodičky v EU 26,8 let a v loňském roce činil již 28,2 let. V Česku došlo k jednomu z největších skoků v Evropě, kdy vrostl průměrný věk prvorodičky z 22,9 let na 26,3 let a do budoucna se očekává ještě mírné zvýšení. Zvýšení věku prvorodičky souvisí s odkládáním svatby na pozdější věk.  Evropský trend je jasný, vzít si někoho až budu opravdu  přesně vědět, co od života a od svého životního partnera očekávám, a proto nejsou výjimkou čtyřicátníci a čtyřicátnice  uzavírající své  první manželství.

Svatby ve středním věku nejsou ničím výjimečným

Nejmladší vstupují do manželství litevští muži a ženy.  Věk pro vstup do prvního manželství  ve všech členských zemích Evropské unie za posledních dvacet let  výrazně  zvýšil (průměrný věk novomanžela v Evropské unii v roce 1980 byl 26,0 let a nevěsty dokonce 23,3 let).  Většinou je to z důvodu, že mladí lidé chtějí více  studovat, cestovat, poznat více partnerů.  Zkrátka si více užívat života. Mnozí chtějí dosáhnout nejdříve určitého postavení v práci. Nejvyšší posun nastal ve Francii, kde stoupl průměrný věk ženicha a nevěsty za posledních dvacet let o šest let.

Relativně nejnižší zvýšení věku nastalo ve Velké Británii, Portugalsku a Řecku (přibližně zhruba o dva roky). Ve všech členských zemí Evropské unie se žení muži později než se ženy vdávají. Průměrný věk v Evropské unii pro ženění je 30,0 let a pro vdávání 27,7 let. Nejvyšší věk pro vstup do manželství je u mužů i u žen ve Švédsku (muži 32,5 let, ženy 30,1 let), následuje Dánsko (muži 31,9 let a ženy 29,6 let). Ve všech  nových členských zemích Evropské unie je průměrný věk novomanželů nižší než v původní „patnáctce“.

Porodnost v Česku jedna z nejnižších

Na jednu ženu v reprodukčním věku připadá v Česku 1,2 dítěte, což je nejnémě z členských zemí Evropské unie (společně s Polskem, Slovenskem a Slovinskem). Pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva je přitom zapotřebí, aby na ženu v průměru připadalo narození dvou dětí.  Absolutně nejnižší porodnost v loňském roce  vykázalo Německo (8,33 porodů na 1000 obyvatel za rok – což je druhý nejnižší počet na světě po Hong Kongu), následuje Litva (8,62), Rakousko (8,81) a Itálie (8,89). Nejvyšší porodnost z členských zemí Evropské unie má Irsko (14,47), což však při světovém srovnání stačí pouze na 153. místo.

Zvedne vyšší porodné v Česku porodnost?

Současná porodnost v Česku 9,07 dětí na 1000 obyvatel nás ve světovém porovnání řadí až na 214. místo na světě z 226. zemí světa. V Česku došlo od 1. 4. 2006 došlo  k výraznému zvýšení  porodného. Z jednorázové dávky ve výši 8 600 Kč na částku ve výši 17 500 Kč (nárůst o 100%). Za narození dítěte tak rodiče od státu dostanou desetinásobek životního minima na jeho potřeby. Ještě k vyššímu nárůstu došlo v případě narození více dětí současně. Rodiče dvojčat tak dostanou 52 500 Kč, rodiče trojčat 78 750 Kč, rodiče čtyřčat 105 000 Kč a rodiče paterčat 131 250 Kč (při narození více dětí současně tak došlo ke zvýšení porodného dokonce o 150%). Výše porodného je tak v Česku zdaleka nejvyšší z východní Evropy a jeho výše je již srovnatelná se západoevropskými zeměmi.

Počet dětí připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku

Pramen: Statistisches Bundesamt, Europäische Union 2005 Bestellnummer: 0001003-05700-1