FinExpert.e15.cz

Významné stavby a plyn

V poslední době je medializováno využití staronového trendu, zemního plnu v dopravě. Připravili jsme pro vás jiný pohled, a to využití plynu v často historických stavbách.

Kapitoly článku

Plynofikace pražských historických objektů
Příklady výnmaných objektů v dalších krajích

Každý z nás zná zemní plyn a ačkoliv se dá využít např. i jako palivo pro auta v dopravě, jeho hlavní využití je palivo pro vytápění. Jedná se o moderní, ekologicky šetrný a komfortní způsob topení, které proto bylo zavedeno i v mnoha různých, historicky cenných a památkově chráněných objektech České republiky. Často bylo nutné hledat speciální technická řešení, aby systém vytápění nenarušil vzhled objektu, ani nepůsobil v žádném pohledu rušivě pro návštěvníky ani kolemjdoucí. Ukázalo se, že obecně známé výhody zemního plynu se mohou uplatnit v plné míře i tam, kde je třeba citlivě reagovat na místní podmínky a přizpůsobit se plně požadavkům vlastníků a uživatelů budov.

Praha topí plynem téměř v celém centru

Zemním plynem je v současnosti vytápěna většina centra Prahy. Ale ještě začátkem 90. let minulého století se v řadě zdejších kotelen pálilo neekologické uhlí. Mezi pražské stavby, kde byl vybudován systém vytápění zemním plynem, patří tyto historicky či architektonicky cenné objekty:

Pražský hrad – od 9. století se stal spolu s Vyšehradem sídlem českých knížat a králů, ale také centrem, kolem kterého se krystalizovalo osídlení a urbanistický rozvoj města. Pražský hrad se stal nejen symbolem Prahy, ale zejména české státnosti. Míra autentičnosti areálu Pražského hradu, přilehlých Hradčan, Malé Strany a Strahovského kláštera činí z této části města nepochybně nejznámější a nejcennější památkový komplex Prahy zapsaný na listině kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Současně s rekonstrukcí teplovodního systému Pražského hradu byla v roce 1999 nedaleko Jízdárny vybudována nová centrální kotelna na zemní plyn jako centrální zdroj tepla. Tento velice moderní systém je počítačově ovládán na základě změn venkovních teplot.

Staroměstská radnice – byla postavena v polovině 14. století a v roce 1410 byl na radniční věži zřízen orloj. V 19. století se stala sídlem vedení města. Dnes radnice slouží reprezentačním účelům primátora hlavního města, kromě toho je zde svatební síň a výstavní prostory.

V současné době je radnice zásobována teplem z plynové kotelny na nedalekém Mariánském náměstí. Zdejší bloková kotelna dodává teplo také Městské knihovně a úřední budově Magistrátu hlavního města Prahy na náměstí Franze Kafky, kde se spálí asi 600 tisíc m³ za rok.

Anežský klášter – založený v roce 1231 dcerou Přemysla Otakara I., princeznou Anežkou. Rozlehlý komplex sdruženého kláštera se třemi chrámy, pohřební kaplí a soukromou oratoří nemá v Čechách obdoby.

Centrální plynová kotelna v provozní části areálu je osazena dvěma nízkotlakými teplovodními kotli o celkovém jmenovitém tepelném výkonu 2x 895kW s přetlakovými hořáky.

Staronová synagoga – byla vybudována židovskou obcí v poslední čtvrtině 13. století. Je nejstarší zachovanou synagogou v Evropě a je živou součástí světově proslulého komplexu Židovského muzea v Praze, které patří bohatstvím svých exponátů k těm nejvýznamnějším na světě.

Většina synagog pražského židovského města používá pro vytápění zemní plyn. K připojení Staronové synagogy na plynovou kotelnu došlo v roce 1996.

Klášter v Břevnově – nejstarší klášter v českých zemích byl postaven v roce 993. Velkorysý barokní komplex vznikl až v první polovině 18. století zásluhou dvou vzdělaných a organizačně schopných opatů.

V rámci rekonstrukce kláštera v 90. letech minulého století bylo vytápění zaměněno převážně za plynové (70 %), jen v několika reprezentačních sálech jsou využívány elektrické přímotopy.

Nostický palác – raně barokní palác vznikl v druhé polovině 17. století. Po vzorové rekonstrukci se v roce 2002 stal sídlem ministerstva kultury.

Plynová kotelna zde byla vybudována v letech 1996 – 1997 v půdních prostorách přímo pod střechou paláce. Rekonstrukce citlivě zachovala původní dřevěné trámy, které v kombinaci s moderními plynovými spotřebiči tvoří skutečnou raritu.

Stavovské divadlo – vzniklo na místě provizorní dřevěné divadelní boudy na konci 18. století. V divadle se konalo mnoho slavných světových premiér jako Figarova svatba, Don Giovanni či La Clemenza di Tito u příležitosti korunovace Leopolda II.

V současnosti je Stavovské divadlo vytápěno z půdní plynové kotelny v nedaleké provozní budově. Kotelna vytápí divadlo, jeho provozní budovu a Kolovratský palác.

Rudolfinum – stavba pojmenovaná po korunním princi Rudolfovi byla zrealizována v letech 1876 – 1885.  Od svého vzniku se tato budova stala významným kulturním centrem, kde se od roku 1946 koná Mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

Celý objekt, ve kterém je téměř tisíc místností, je vytápěn z nedaleké blokové plynové kotelny v budově Fakulty jaderné ČVUT, která vytápí také celou ČVUT i přilehlou konzervatoř.

Zemská porodnice – jedna z nejstarších budov areálu pražské nemocnice na Karlově náměstí byla postavena v letech 1865 - 1875.

Středotlaká parní a teplovodní kotelna ve Wenzigově ulici vyrábí již od roku 1987 páru a teplo pro celý nemocniční areál. Kromě Zemské porodnice zásobuje celou řadu klinik a dalších lékařských pracovišť.

Obecní dům – tento secesní skvost vznikl mezi léty 1903 - 1912 jako reprezentační dům hlavního města a dodnes slouží jako koncertní síň, výstavní prostor, místo společenských setkání, plesů, recepcí, apod. Vedle Rudolfina je také Obecní dům trvale spjat s konáním Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

Plynová kotelna, umístěná ve 2. suterénu budovy, byla vybudována v devadesátých letech 20. století. Vytápět Obecní dům představuje vyrábět teplo pro zhruba 600 místností s celkovou kubaturou téměř 140 tisíc m³.

Bílkova vila – nachází se v předpolí Pražského hradu. Sochař František Bílek si v letech 1910 - 1914 sám vilu navrhl včetně vnitřní dispozice, výzdoby a vybavení interiéru.
Moderní plynovou kotelnu, umístěnou v suterénu vily, tvoří dva nástěnné plynové kotle o výkonu 56kW.

Müllerova vila – patří k nejvýznamnějším a nejznámějším dílům moderní architektury. Vila byla dokončena   v roce 1930, a velice náročně a precizně zrekonstruována byla na konci 20. století. O kvalitním výsledku svědčí i to, že rehabilitace byla v roce 2001 oceněna prestižní evropskou cenou za památkovou péči - Europa Nostra.

Ve vile zůstal zachován původní unikátní systém ústředního topení s uhelnou kotelnou. Největším zásahem do vily bylo osazení dvou nových nástěnných závěsných nízkotlakových plynových kondenzačních kotlů a jejich napojení na stávající ústřední topení.

Podolská vodárna – rozlehlý komplex vodárny vznikl v letech 1923 - 1928. Velkoryse řešené interiéry s odvážnými parabolami betonových oblouků představují velmi moderní pojetí, které patří ke špičkovým realizacím inženýrské a průmyslové architektury.

Velký význam z hlediska zlepšení ovzduší pro obyvatele okolí podolské vodárny mělo zprovoznění nové plynové kotelny v roce 1993 v rámci rozsáhlé rekonstrukce vodárny.

Tančící dům – prvním podnětem k výstavbě této budovy byla myšlenka prezidenta Václava Havla vybudovat zde polyfunkční dům zasvěcený kultuře. Podle jednoho z hlavních architektů má stavba vyjadřovat pohyb, tanec a energii (její pracovní název byl Ginger a Fred podle dvojice slavných meziválečných tanečníků). Je to nepochybně nejznámější moderní architektura v Praze.

Od realizace Tančícího domu v letech 1994 - 1997 je zde zemní plyn využíván pro vytápění celé budovy, přípravu teplé vody a pro přípravu pokrmů v restauraci La Perle Prague. Použitý typ hořáku je speciální konstrukce s dokonalým předvěšováním paliva a spalovacího vzduchu, zajišťujícím extrémně nízké hodnoty emisí škodlivin.

České muzeum hudby – s expozicí hudebních nástrojů bylo slavnostně otevřeno na podzim roku 2004. Jedinečným sbírkám se tak po letech provizorií a nuceného uzavření expozice dostalo důstojného umístění, adekvátního významu hudby v životě Prahy.

Kotelna, zprovozněná v roce 2004, je osazena třemi stacionárními kotli, každý o výkonu 270kW.

Pavilon indonéské džungle – dnešní rozloha největší české zoo je přes 80 ha. V roce 2002 byla zahrada postižena ničivými povodněmi, na které navazovaly rozsáhlé opravy a modernizace. Pavilon Indonéská džungle byl postaven v roce 2004 a přináší řadu originálních a invenčních prvků. Zasklená plocha skleníku činí 2 200m², a kopule o délce 53m, šířce 40m a výšce 15m, je největší prosklenou kopulí v Evropě.

Stálé mikroklima je zajištěno dokonalým systémem chlazení, větrání, vytápění a vlhčení. Kotelna na zemní plyn je vybavena třemi dvoupalivovými hořáky a pracuje bez stálé obsluhy, pouze s občasným dozorem.

Skleník Fata Morgana – Pražská botanická zahrada byla založena v roce 1775 jako součást Karlovy Univerzity, ale během staletí několikrát změnila své místo. Skleník Fata Morgana byl realizován v letech 1996 - 2004, a svým konstrukčním řešením i automaticky řízeným provozem napojeným na malou meteorologickou stanici, patří k evropským unikátům.

Zajistit v tomto skleníku různé klimatické podmínky je nesmírně náročné a vyžaduje rozsáhlé technické zázemí – desítky metrů potrubí a rozvodů, tři strojovny, plynovou kotelnu, úpravnu vody a regulátor klimatu. Centrem vytápění tropického skleníku je moderní plynová kotelna s režimem občasného dohledu. Zemní plyn je využíván také pro předehřev zálivkové vody a pro přípravu teplé vody do sladkovodního jezírka.

Hostinec U Kalicha – Pití piva je společenskou záležitostí a pražské hospody a lokály vešly do historie české literatury, filmu i výtvarného umění. Hostinec U Kalicha je především proslaven literární tvorbou Jaroslava Haška a jeho postavou vojáka Švejka.

Plynová kotelna zde byla vybudována v roce 1994 na místě původní koksové. Kromě vytápění a ohřevu vody slouží také zemní plyn pro přípravu pokrmů, které je dle zdejších kuchařů pro vaření ideální. Zejména minutky je potřeba dělat na prudkém ohni a rychle. A to dokáže jen plyn.

Další kapitola
 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená