Kvalitní vzdělání a příprava na povolání jsou důležitým nástrojem v boji s nezaměstnaností. Příprava na povolání je nástrojem aktivní politiky státu ve vztahu k trhu práce, přizpůsobuje pracovní kvalifikaci potřebám trhu a je tudíž klíčovým prvkem zpružňování trhu práce, současně usnadňuje mladým lidem vstup na trh práce a umožňuje znovu zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané.
Celoživotní vzdělávání je nutností
Připravit se v dnešní hektické době na život ve světa zítřka nelze tím, že člověk získá znalosti a know-how jednou provždy. Stejně (ne-li více) je důležitá schopnost učit se, komunikovat, pracovat ve skupině a odhadnout vlastní situaci. Podnikání a obchod budoucnosti budou vyžadovat schopnost diagnostikovat a navrhovat zlepšení na všech úrovních. Uspějí jenom samostatní, nezávislí duchem a se schopností analyzovat. Celoživotní vzdělávání je proto souhrnným cílem, k němuž mohou učitelé v jednotlivých zemích přispět každý po svém. Mezi nejdůležitější dovednosti patří zejména základní schopnost osvojovat si nové poznatky a dovednosti – „učit se, jak se učit“ po celý život, vždyť životní dráhy lidí se odvíjejí od neustálého rozšiřování dovedností. Praxe ukazuje na potřebu kontinuální přípravy na povolání – zvyšování kvalifikace souběžně s výkonem zaměstnání. Přestavitelé vzdělávacích systémů si stále více uvědomují nutnost takové výuky, která studenty připravuje pro svět práce a představitelé průmyslu akceptují skutečnost, že v situaci, kdy se vytvářejí nové formy organizace praxe a odpovědnost se decentralizuje, je vedle čistě odborných znalostí důležité i všeobecné vzdělání.
Nejnižšní nezaměstnanost je v Lucembursku
Vyspělé mimoevropské země světa se mohou pochlubit nižší nezaměstnaností než je v členských zemích Evropské unie. Vůbec nejnižší nezaměstnanost je potom v Jižní Korey (3,7%) a na Novém Zélandu (3,9%). Naopak nejvyšší nezaměstnanost je v Polsku (18,8%). Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko či Velká Británie) je současně taky nízká nezaměstnanost. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je potom v Lucembursku (4,2%) a Irsku (4,5%), tedy v zemích, které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky a neustálý rozvoj podnikání s sebou samozřejmě přináší více pracovních míst a zvyšuje zaměstnanost. Lucembursko a Irsko vykazují v posledních letech nejvyšší ekonomickou výkonnost. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů. Lucembursko a Irsko nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku než je ta irská. Všechny členské země OECD mají nižší daňové zatížení než evropské země a nejvyšší nezaměstnanost je v Kanadě (7,2%), což je v rámci Evropské unie výborný výsledek.
Nejlepší uplatnění najdou vysokoškoláci
Ve všech vyspělých zemích světa se věnuje větší pozornost úsilí o zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných než tlaku na zvyšování kvality vysokého školství. Z přiložené tabulky je patrné, že existuje závislost mezi stupněm dosaženého vzdělání a schopností uplatnit se na trhu práce. Nezaměstnanost vysokoškoláků je výrazně nižšní než činí celková nezaměstnanost v každé zemi. Většinou jsou ještě vysokoškolsky vzdělaní lidé nezaměstnaní pouze několik měsíců a najdou si novou práci a jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti v zemi (delší než 1 rok) je ve všech zemích mizivý. Mezi vysokoškoláky vzdělanými v Evropské unii je nezaměstnanost 4,9% (v celé OECD 3,9%), zatímco ve skupině lidí se základním vzděláním dosahuje 12,0% (v celé OECD 7,9%). Vysokoškolsky vzdělaní lidé nemají v Česku problém najít práci, nezaměstnanost vysokoškoláků 2,0% je u nás ze všech členských zemí OECD vůbec nejnižší. Nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaných mají v Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku, naopak vysoké zastoupení vysokoškoláků mají ve Švédsku, Německu, Rakousku a Velké Británii.
Regionální nezaměstnanost v EU
Jednotlivé regiony členských zemí Evropské unie jsou různě bohaté a samozřejmě i míra nezaměstnanosti se liší region od regionu. Ve všech zemích je nejnižší míra nezaměstnanosti ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových převážně na zemědělství orientovaných regionech je míra nezaměstnanosti nejvyšší. Nejvyšší regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti jsou v Itálii a ve Francii. Ve Francii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Centre) a nejhorším regionem (Réunion) dokonce 25%. V Itálii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Bolzano) a nejhorším regionem (Calabria) téměř 20%. V Itálii je rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem zřetelný ve všech ekonomických ukazatelích.
Vzdělání a míra nezaměstnanosti ve světě (za rok 2004)
Země |
Celkem |
Vysokoškoláci |
Středoškoláci |
Základní vzdělání |
Jižní Korea |
3,7 |
3 |
3,2 |
2,1 |
Nový Zéland |
3,9 |
3,5 |
2,9 |
4,9 |
Lucembursko |
4,2 |
4,2 |
2,6 |
3,3 |
Norsko |
4,4 |
2,5 |
3,6 |
3,9 |
Švýcarsko |
4,4 |
2,9 |
3,3 |
6,1 |
Irsko |
4,5 |
2,6 |
2,9 |
6,3 |
Rakousko |
4,5 |
2 |
3,4 |
7,9 |
Velká Británie |
4,6 |
2,4 |
3,9 |
6,9 |
Japonsko |
4,7 |
3,7 |
5,4 |
6,7 |
Dánsko |
5,4 |
4,7 |
4,4 |
7,2 |
Austrálie |
5,5 |
3 |
4,3 |
7 |
USA |
5,5 |
3,4 |
6,1 |
9,9 |
Maďarsko |
5,9 |
1,4 |
4,8 |
10,6 |
Švédsko |
6,4 |
3,9 |
5,2 |
6,1 |
Portugalsko |
6,7 |
4,9 |
5,1 |
5,9 |
Kanada |
7,2 |
5,2 |
6,5 |
10,9 |
Belgie |
7,8 |
3,5 |
6,7 |
10,7 |
Česko |
8,3 |
2 |
6,1 |
19,8 |
Finsko |
8,9 |
4,3 |
9,2 |
11,1 |
Německo |
9,5 |
5,2 |
10,2 |
18 |
Francie |
9,7 |
6,1 |
7,5 |
12,1 |
Řecko |
10,5 |
5,6 |
9,1 |
6,6 |
Španělsko |
10,8 |
7,7 |
9,5 |
11,2 |
Slovensko |
18 |
3,7 |
13,5 |
44,9 |
Polsko |
18,8 |
6,6 |
17,8 |
25,9 |
Pramen: OECD EMPLOYMENT OUTLOOK – ISBN 92-64-01045-9 – © OECD 2005