FinExpert.e15.cz

Vyšší vzdělání znamená větší šanci na zaměstnání

Evropu trápí nezaměstnanost a žádné zázračné řešení neexistuje, proto je třeba mobilizovat systém jako celek. Více vzdělání a dovedností je téměř jistou zárukou šance na uplatnění. Jak si na tom stojí Evropa?
Vyšší vzdělání znamená větší šanci na zaměstnání

Kvalitní vzdělání a příprava na povolání jsou důležitým nástrojem v boji s nezaměstnaností. Příprava na povolání je nástrojem aktivní politiky státu ve vztahu k trhu práce, přizpůsobuje pracovní kvalifikaci potřebám trhu a je tudíž klíčovým prvkem zpružňování trhu práce, současně  usnadňuje mladým lidem vstup na trh práce a umožňuje znovu zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané.

Celoživotní vzdělávání je nutností

Připravit se v dnešní hektické době  na život ve světa zítřka nelze tím, že člověk získá znalosti a know-how jednou provždy. Stejně (ne-li více) je důležitá  schopnost učit se, komunikovat, pracovat ve skupině a odhadnout vlastní situaci. Podnikání a obchod budoucnosti budou vyžadovat schopnost  diagnostikovat a navrhovat zlepšení na všech úrovních. Uspějí jenom  samostatní, nezávislí  duchem  a se schopností analyzovat. Celoživotní vzdělávání je proto souhrnným cílem, k němuž mohou učitelé  v jednotlivých zemích přispět každý po svém. Mezi nejdůležitější dovednosti patří zejména základní schopnost osvojovat si nové poznatky a dovednosti – „učit se, jak se učit“ po celý život, vždyť  životní dráhy lidí se odvíjejí od neustálého rozšiřování dovedností. Praxe ukazuje na potřebu kontinuální přípravy na povolání – zvyšování kvalifikace souběžně s výkonem zaměstnání. Přestavitelé vzdělávacích systémů si stále více uvědomují nutnost takové výuky, která studenty připravuje pro svět práce a představitelé průmyslu akceptují skutečnost, že v situaci, kdy se vytvářejí nové formy organizace praxe a odpovědnost se decentralizuje, je vedle čistě odborných  znalostí důležité i všeobecné vzdělání.

Nejnižšní nezaměstnanost je v Lucembursku

Vyspělé mimoevropské země světa se mohou pochlubit nižší nezaměstnaností než je v členských zemích Evropské unie. Vůbec nejnižší nezaměstnanost je potom v Jižní Korey (3,7%) a na Novém Zélandu (3,9%). Naopak nejvyšší nezaměstnanost je v Polsku (18,8%). Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko či Velká Británie) je současně taky nízká nezaměstnanost. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je potom v Lucembursku (4,2%) a Irsku (4,5%), tedy v zemích,  které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky a neustálý rozvoj podnikání s sebou samozřejmě přináší více pracovních míst a zvyšuje zaměstnanost.  Lucembursko a Irsko vykazují v posledních letech   nejvyšší ekonomickou výkonnost. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů.  Lucembursko a  Irsko nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku než je ta irská. Všechny členské země OECD mají nižší daňové zatížení než evropské země a nejvyšší nezaměstnanost je v Kanadě (7,2%), což je v rámci Evropské unie výborný výsledek.

Nejlepší uplatnění najdou vysokoškoláci

Ve všech vyspělých zemích světa  se věnuje větší pozornost úsilí o zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných než tlaku na zvyšování kvality vysokého školství. Z přiložené tabulky  je patrné, že existuje závislost mezi stupněm dosaženého vzdělání a schopností uplatnit se na trhu práce.  Nezaměstnanost vysokoškoláků je výrazně nižšní než činí celková nezaměstnanost v každé zemi. Většinou jsou ještě vysokoškolsky vzdělaní lidé nezaměstnaní pouze několik měsíců a najdou si novou práci a jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti v zemi (delší než 1 rok) je ve všech zemích mizivý.  Mezi vysokoškoláky vzdělanými v Evropské unii  je nezaměstnanost 4,9% (v celé OECD 3,9%), zatímco ve skupině lidí se základním vzděláním dosahuje 12,0% (v celé OECD 7,9%). Vysokoškolsky vzdělaní lidé nemají v Česku problém najít práci, nezaměstnanost vysokoškoláků 2,0% je u nás ze všech členských zemí OECD vůbec nejnižší. Nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaných mají v  Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku,  naopak vysoké zastoupení vysokoškoláků mají ve Švédsku, Německu,   Rakousku a Velké Británii.

Regionální nezaměstnanost v EU

Jednotlivé regiony členských zemí Evropské unie jsou různě bohaté a samozřejmě i  míra nezaměstnanosti se liší region od regionu. Ve všech zemích je nejnižší míra nezaměstnanosti  ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových převážně na zemědělství orientovaných regionech je míra nezaměstnanosti  nejvyšší. Nejvyšší regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti  jsou v Itálii a ve Francii. Ve Francii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Centre) a nejhorším regionem (Réunion) dokonce 25%. V Itálii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Bolzano) a nejhorším regionem (Calabria) téměř 20%.  V Itálii je rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem zřetelný ve všech ekonomických ukazatelích.

Vzdělání a míra nezaměstnanosti ve světě  (za rok  2004)
Země Celkem Vysokoškoláci Středoškoláci Základní vzdělání
Jižní Korea 3,7 3 3,2 2,1
Nový Zéland 3,9 3,5 2,9 4,9
Lucembursko 4,2 4,2 2,6 3,3
Norsko 4,4 2,5 3,6 3,9
Švýcarsko 4,4 2,9 3,3 6,1
Irsko 4,5 2,6 2,9 6,3
Rakousko 4,5 2 3,4 7,9
Velká Británie 4,6 2,4 3,9 6,9
Japonsko 4,7 3,7 5,4 6,7
Dánsko 5,4 4,7 4,4 7,2
Austrálie 5,5 3 4,3 7
USA 5,5 3,4 6,1 9,9
Maďarsko 5,9 1,4 4,8 10,6
Švédsko 6,4 3,9 5,2 6,1
Portugalsko 6,7 4,9 5,1 5,9
Kanada 7,2 5,2 6,5 10,9
Belgie 7,8 3,5 6,7 10,7
Česko 8,3 2 6,1 19,8
Finsko 8,9 4,3 9,2 11,1
Německo 9,5 5,2 10,2 18
Francie 9,7 6,1 7,5 12,1
Řecko 10,5 5,6 9,1 6,6
Španělsko 10,8 7,7 9,5 11,2
Slovensko 18 3,7 13,5 44,9
Polsko 18,8 6,6 17,8 25,9

Pramen:  OECD EMPLOYMENT OUTLOOK – ISBN 92-64-01045-9 – © OECD 2005

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená