Vyšší vzdělání znamená větší šanci na zaměstnání

Kvalitní vzdělání a příprava na povolání jsou důležitým nástrojem v boji s nezaměstnaností. Příprava na povolání je nástrojem aktivní politiky státu ve vztahu k trhu práce, přizpůsobuje pracovní kvalifikaci potřebám trhu a je tudíž klíčovým prvkem zpružňování trhu práce, současně  usnadňuje mladým lidem vstup na trh práce a umožňuje znovu zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané.

Celoživotní vzdělávání je nutností

Připravit se v dnešní hektické době  na život ve světa zítřka nelze tím, že člověk získá znalosti a know-how jednou provždy. Stejně (ne-li více) je důležitá  schopnost učit se, komunikovat, pracovat ve skupině a odhadnout vlastní situaci. Podnikání a obchod budoucnosti budou vyžadovat schopnost  diagnostikovat a navrhovat zlepšení na všech úrovních. Uspějí jenom  samostatní, nezávislí  duchem  a se schopností analyzovat. Celoživotní vzdělávání je proto souhrnným cílem, k němuž mohou učitelé  v jednotlivých zemích přispět každý po svém. Mezi nejdůležitější dovednosti patří zejména základní schopnost osvojovat si nové poznatky a dovednosti – „učit se, jak se učit“ po celý život, vždyť  životní dráhy lidí se odvíjejí od neustálého rozšiřování dovedností. Praxe ukazuje na potřebu kontinuální přípravy na povolání – zvyšování kvalifikace souběžně s výkonem zaměstnání. Přestavitelé vzdělávacích systémů si stále více uvědomují nutnost takové výuky, která studenty připravuje pro svět práce a představitelé průmyslu akceptují skutečnost, že v situaci, kdy se vytvářejí nové formy organizace praxe a odpovědnost se decentralizuje, je vedle čistě odborných  znalostí důležité i všeobecné vzdělání.

Nejnižšní nezaměstnanost je v Lucembursku

Vyspělé mimoevropské země světa se mohou pochlubit nižší nezaměstnaností než je v členských zemích Evropské unie. Vůbec nejnižší nezaměstnanost je potom v Jižní Korey (3,7%) a na Novém Zélandu (3,9%). Naopak nejvyšší nezaměstnanost je v Polsku (18,8%). Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko či Velká Británie) je současně taky nízká nezaměstnanost. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je potom v Lucembursku (4,2%) a Irsku (4,5%), tedy v zemích,  které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky a neustálý rozvoj podnikání s sebou samozřejmě přináší více pracovních míst a zvyšuje zaměstnanost.  Lucembursko a Irsko vykazují v posledních letech   nejvyšší ekonomickou výkonnost. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů.  Lucembursko a  Irsko nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku než je ta irská. Všechny členské země OECD mají nižší daňové zatížení než evropské země a nejvyšší nezaměstnanost je v Kanadě (7,2%), což je v rámci Evropské unie výborný výsledek.

Nejlepší uplatnění najdou vysokoškoláci

Ve všech vyspělých zemích světa  se věnuje větší pozornost úsilí o zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných než tlaku na zvyšování kvality vysokého školství. Z přiložené tabulky  je patrné, že existuje závislost mezi stupněm dosaženého vzdělání a schopností uplatnit se na trhu práce.  Nezaměstnanost vysokoškoláků je výrazně nižšní než činí celková nezaměstnanost v každé zemi. Většinou jsou ještě vysokoškolsky vzdělaní lidé nezaměstnaní pouze několik měsíců a najdou si novou práci a jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti v zemi (delší než 1 rok) je ve všech zemích mizivý.  Mezi vysokoškoláky vzdělanými v Evropské unii  je nezaměstnanost 4,9% (v celé OECD 3,9%), zatímco ve skupině lidí se základním vzděláním dosahuje 12,0% (v celé OECD 7,9%). Vysokoškolsky vzdělaní lidé nemají v Česku problém najít práci, nezaměstnanost vysokoškoláků 2,0% je u nás ze všech členských zemí OECD vůbec nejnižší. Nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaných mají v  Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku,  naopak vysoké zastoupení vysokoškoláků mají ve Švédsku, Německu,   Rakousku a Velké Británii.

Regionální nezaměstnanost v EU

Jednotlivé regiony členských zemí Evropské unie jsou různě bohaté a samozřejmě i  míra nezaměstnanosti se liší region od regionu. Ve všech zemích je nejnižší míra nezaměstnanosti  ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových převážně na zemědělství orientovaných regionech je míra nezaměstnanosti  nejvyšší. Nejvyšší regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti  jsou v Itálii a ve Francii. Ve Francii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Centre) a nejhorším regionem (Réunion) dokonce 25%. V Itálii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Bolzano) a nejhorším regionem (Calabria) téměř 20%.  V Itálii je rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem zřetelný ve všech ekonomických ukazatelích.

Vzdělání a míra nezaměstnanosti ve světě  (za rok  2004)

Pramen:  OECD EMPLOYMENT OUTLOOK – ISBN 92-64-01045-9 – © OECD 2005