FinExpert.e15.cz

Vysoké daňové zatížení ve světě se kompenzuje sociální sítí

Daně zasahují do našeho každodenního života. Výše daní výrazně ovlivňuje podnikatelský duch v zemi. Celkové zdanění se v členských zemích OECD liší. Jaké je tedy daňové zatížení v členských zemích OECD?
Vysoké daňové zatížení ve světě se kompenzuje sociální sítí

Finanční částku  námi odvedených přímých daní a sociálního pojištění si najdeme na výplatní pásce. Ještě více však zaplatíme státu na dani z přidané hodnoty a spotřební dani, celkovou výši daňových odvodů  však jenom tušíme. A že sociální pojištění za nás odvádí i zaměstnavatel (a ne v nezanedbatelné výši) mnozí zaměstnanci ani neregistrují.

Evropa versus svět

Výše daní je v členských zemích Evropské unie  vysoká. Oproti hlavním světovým konkurentům (USA, Japonsko, Austrálie…) odvádí občané vyšší daně.  Na druhou stranu nabízí evropské vlády svým občanům štědrou sociální síť (veškeré sociální dávky a příspěvky jsou poměrně vysoké) a řeší z vybraných daní situace, které není trh schopen sám zvládnout. Tento sociální solidární systém je finančně velice nákladný, a proto musí být daňové zatížení vyšší. Není však bez zajímavosti, že nejspokojenější Evropané (dle studie Evropské komise) se svým životem  jsou Švédové a Dánové, tedy občané zemí s vysokými daněmi.

Ve Spojených státech Amerických, Jižní Korey či Austrálii jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Jak vidíme z přiložené tabulky je celkové daňové zatížení v mimoevropských světových velmocích  podstatně nižší než v evropských zemích. Spojené státy Americké, Japonsko, Kanada, Austrálie či Jižní Korea mají celkovou daňovou zátěž nižší než 30% k HDP, v Evropě se v průměru pohybuje okolo 41% k HDP. Z evropských zemích je nejnižší daňové zatížení v Pobaltských zemích (Litva, Lotyšsko, Estonsko), kde je těsně pod 30% hranicí k HDP.

Pro investory jsou nejdůležitější přímé daně

Do celkové daňové zátěže se počítají přímé daně, nepřímé daně, sociální pojištění (ve většině evropských zemích kryje sociální pojištění současně náklady na zdravotní péči) a zdravotní pojištění. Zahraniční investoři volí pro svou firmu zemi s nízkou daní z příjmů právnických osob. Dalšími důležitými ukazateli potom jsou nízké mzdové náklady na pracovní sílu, schopní a výkonní zaměstnanci, dobrá infrastruktura a dobře nastavené podnikatelské prostředí (jak po legislativní stránce, tak po podnikatelské etice).

Trend v současné době je však jasný, dochází ke stěhování investic a podnikání do zemí, které  jsou pro podnikatele pro nižší  daňové zatížení výhodnější. Rozdíly v konstrukci a zásadách přímých daní jsou v současné době skrytou formou státních podpor jednotlivých členských států. Vysoké daně jsou jednoznačně demotivující jak pro firmy a drobné podnikatele, tak pro zaměstnance. Z evropských zemí jsou přímé daně nízké především v Irsku a Lucembursku.

Rovná daň

V posledních letech několik evropských zemí (Slovensko – 19%, Lotyšsko – 25%, Estonsko – 23%,  Rumunsko – 16% a Rusko – 13%) zavedlo „rovnou daň“, kdy sazba daně z příjmů fyzických osob  je pro všechny občany stejná. V těchto zemích tedy platí, že čím má občan vyšší příjem, tím je jeho daňová povinnost vyšší. I z tohoto důvodu je celkové daňové zatížení v Dánsku, Švédsku i Lucembursku vzhledem k HDP poněkud vyšší. Průměrné příjmy v těchto zemích jsou totiž jedny z nejvyšších v Evropě a většina občanů se ocitá ve vyšším daňovém pásmu. Navíc občané s vyššími příjmy více utratí a odvedou díky dani z přidané hodnoty, spotřební dani a dalších majetkových daní do státního rozpočtu značnou část svého výdělku.

Jednotná sazba daně ulehčuje občanovi daňové přiznání, neboť je administrativně podstatně jednodušší. Její vymahatelnost je vyšší, protože se mnohem lépe zjišťují případné nedoplatky. Slováci odvedou díky rovné dani na dani z příjmu fyzických osob méně než dříve.  Občan  s podprůměrným měsíčním příjmem ve výši 11 000 SK (jehož celý příjem byl v roce 2003 zdaněn 10% sazbou daně z příjmů) má čistou mzdou za celý rok o 1 832 SK vyšší po zavedení rovné daně ve výši 19%. Je to způsobeno především zavedením vyšší základní nezdanitelné položky na poplatníka (87 936 SK).

Země Daňové zatížení
Mexiko 18,9
Jižní Korea 27,2
Japonsko 27,3
USA 28,9
Austrálie 30,1
Švýcarsko 30,6
Slovensko 30,9
Irsko 31,2
Nový Zéland 33,8
Kanada 35,1
Polsko 35,8
Česko 36,2
Turecko 36,5
Španělsko 36,5
Island 36,5
Velká Británie 37,1
Portugalsko 38,1
Řecko 38,6
Maďarsko 39,2
Nizozemí 39,3
Německo 41,7
Lucembursko 42,3
Itálie 43,2
Norsko 43,3
Rakousko 44,8
Finsko 45,1
Francie 45,7
Belgie 48,1
Dánsko 49,8
Švédsko 51,4

Zdroj: OECD FACTBOOK 2005 – ISBN 92-64-01869-7 – © OECD 2005   
Eurostat: Statistik kurz gefasst, Wirtschaft und Finanzen 3/2005

Další článek


 

Související články


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

nějaké výhrady
vk
9. 1. 2006, 09:43

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená