Není nikdy tak zle, aby nemohlo být ještě hůře. Série negativních zpráv z eurozóny pokračovala i v průběhu minulého týdne a společná evropská měna se propadala na nová minima. Důvody klesajícího eura zůstávají stále stejné – zhoršující se stav evropské ekonomiky, nedůvěra investorů v projekt společné evropské měny a neochota či neschopnost politiků a klíčových evropských institucí radikálně řešit aktuální kritickou situaci.
Současný napjatý stav není již dlouhodobě neudržitelný. Je totiž neudržitelný i krátkodobě. Jihoevropské země se potýkají se stále výraznějšími hospodářskými problémy a sociální napětí v tamní společnosti se neustále zhoršuje. Už i optimisticky ladění jižané propadají stále větší skepsi a není se čemu divit. Nové zvyšování daní, nové škrty a nové úspory a to vše za situace, kdy nezaměstnanost roste na mnohaletá maxima a sociální výdobytky se vypařují jako pára nad hrncem. Kdyby tak mohli země jako Španělsko, Itálie či Portugalsko mít svoji vlastní měnu a devalvovat ji tak jak to činily po celou druhou polovinu 20. století. To však nejde, když jsou svázáni pavučinou eura. Rozpad eurozóny v současné podobě nebo Spojené státy evropské. Momentálně není jiné řešení. Čím dříve jedna z těchto dvou možností nastane, tím lépe.
Problematický vývoj v eurozóně dopadá i na bedra České republiky, o čemž svědčí i čerstvá makroekonomická data. Slábnoucí poptávka ze zahraničí se stále zřetelněji začíná projevovat ve statistice zahraničního obchodu. Objem vývozu v květnu meziročně vzrostl již jen o 2,8 %, v případě importu došlo k poklesu o 1,1 %, prvnímu od roku 2009. Sezónně očištěná data sice ukazují na trochu lepší výsledky, avšak i zde jsou patrné tendence ke zpomalení. Situace je o to závažnější, že zahraniční obchod, respektive vývoz, je v současnosti jediným tahounem české ekonomiky. Zpomalení dynamiky vývozu se již začíná plně odrážet v průmyslu. V květnu průmyslová výroba meziročně poklesla a ani budoucí měsíce neslibují v tomto ohledu výraznější zlepšení.
Míra nezaměstnanosti se sice v červnu snížila na 8,1 %, avšak pokles lze plně připsat na vrub sezónním faktorům. Efekt sezónnosti v létě vyprchá a na podzim se plně projeví znovu, avšak v nárůstu počtu nezaměstnaných. O tom, že situace na pracovním trhu není ideální, svědčí i úbytek volných pracovních míst. Na jednoho volné pracovní místo aktuálně připadá více než 11 osob a s přílivem absolventů na úřady práce tento poměr ještě rapidně vzroste. Co vzroste rovněž, to jsou spotřebitelské ceny. Jejich tempo růstu se sice v posledních měsících stabilizovalo, avšak od příštího roku nás čeká další zvýšení daně z přidané hodnoty.
A jak na výsledky zveřejněných statistik reagovala koruna? Tak jak jej jejím zvykem, nijak. V krátkodobém a v podstatě i ve střednědobém horizontu je reakce české měny na domácí dění minimální a ovlivňuje ji téměř výhradně vývoj na zahraničních trzích.
Autor je analytikem společnosti Akcenta.