Výše průměrné čisté mzdy ve světě

Přestože je v Evropě podstatně vyšší zdanění práce než v ostatních vyspělých zemích, jsou mzdy v Evropě vlemi vysoké. Důvodů je několik: silné euro, ale především kvalifikovaní pracovníci. Současně se však Evropané mohou těšit z podstatně vyšších cen služeb a zboží než v ostatních vyspělých mimoevropských zemích…

Hrubá mzda a čistá mzda není totéž

Výše hrubé mzdy je jistě pro každého zaměstnance důležitý údaj, mnohem důležitější určitě pro nás všechny je, jak vysoká finanční částka končí každý měsíc na našem bankovním účtu – naše čistá mzda. Nejvyšší hrubá mzda je s velkým náskokem v Dánsku a Norsku, ale současně je v těchto zemích vysoké zdanění práce a i ceny zboží či služeb jsou vyšší než v ostatních vyspělých státech světa.

Nejnižší zdanění práce z členských zemí Evropské unie je v Irsku,nejvyšší v Belgii a Skandinávii. Pro mimoevropské země je společné, že zdanění práce je podstatně nižší než v Evropě.

V tabulce máme uvedenou průměrnou čistou mzdu u svobodného a bezdětného občana. Ve všech zemích je daňová povinnost u občanů mající děti nižší a čistá mzda při stejném příjmu je tak vyšší… V některých zemích je rovněž zavedeno společné zdanění manželů, takže i ženatí odvádějí nižší daně a jejich příjem je opět vyšší. Propočet na eura je proveden směnným kursem ze dne 31. ledna 2008, což zvýhodňuje domácí měnu, kde je aktuální přepočet na eura výhodnější než koncem roku 2006 (např. Česko), naopak na tom ztratil např. americký dolar.

Průměrnou mzdu pobírá každý třetí

Ve většině statistických ročenek se uvádí průměrná mzda, ale podstatně přesnější by bylo uvádění mediánu (prostřední hodnoty souboru). Seřadíme-li však všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v členských zemích OECD přibližně o 20 % nižší než činí průměrná mzda.

Průměrná mzda v každé zemije tak pro většinu občanů nedosažitelná. Její výše je totiž „znehodnocena“ extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů. Hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.

Nejnižší mzdové rozdíly naopak jsou v Maďarsku, Dánsku a Česku.Nejčetnější mzda se zdaleka nepohybuje v okolí průměrné mzdy. Zvyšování průměrné mzdy tedy nemá základ ve zvyšování středních mezd (kde se nachází většina mezd a platů v zemi), ale ve zvyšování 10 % nejvyšších mezd v zemi. Nejlépe placeným zaměstnancům roste mzda nesrovnatelně rychleji než ostatním občanům.

Švýcarsko = finanční velmoc

Švýcarsko je jednou z nejvyspělejších zemí světa,dvě staletí neutrality umožnila Švýcarsku získat pověst nejbezpečnějšího finančního centra. Curych, Ženava a Bernjsou důležitá světová bankovní a obchodní velkoměsta. Podmínky pro podnikání jsou vynikající a veškerá administrativa je průhledná a jednoduchá – vše klape jako „švýcarské hodinky“. Švýcarské bankovnictví je nejpropracovanější na světě (na HDP se podílí z více než 12 %, v USA pouze 7 %, v Japonsku 6 %),v zemi působí okolo 400 bank, které mají okolo 3 400 poboček. V bankovním sektoru pracuje více než 120 tisíc zaměstnanců. Švýcarský průmysl je nesmírně výkonný a je založen na levné energii z vodních elektráren. Švýcarsko je známo také jako hodinářská velmoc (světovými firmami jsou např.: Swatch Group, Montres Rolex, Tissot)

Jaké bylo zdanění v Česku v roce 2006

Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2006 činila 20 211 Kč, z toho povinné odvody u svobodného a bezdětného občana činily:

• Sociální pojištění 1 617 Kč
• Zdravotní pojištění910 Kč
• Daň2 056 Kč
• Čistá mzda 15 628 Kč
• Čistá mzda v %77,3 %

Současně zaměstnavatel za svého zaměstnance odvedl:

• Na sociálním pojištění5 255 Kč (26 %)
• Na zdravotním pojištění 1 819 Kč (9 %)
• Celkem tedy7 074 Kč

Z celkových mzdových nákladů ve výši 27 285 Kč si přinese zaměstnanec domů 15 628 Kč, tedy pouze 57,3 %.

Co ovlivňuje výši příjmu?

O výši příjmu rozhoduje především vykonávaná práce. Současně však může např. počítačový odborník za stejnou práci pobírat uvnitř země zcela rozdílnou mzdu. Mimo jiné záleží totiž i na regionu, ve kterém je daná profese vykonávána, na věku či na pohlaví. Nejvyššího příjmu dosahují Evropané v období od 43 do 48 let, kdy mají již dostatek zkušeností a přitom jsou ještě velmi výkonní. V Japonsku či Koreji mají občané nejvyšší příjmy později, starší občané jsou velmi ceněni.

Např. v Německu jsou mzdy v západních členských zemích podstatně vyšší než ve východních zemích. Porovnání jednotlivých krajů a okresů dle výše průměrné mzdy dává signál o mzdových a platových obyčejích v různých koutech daného a záleží pouze na každém jednotlivci, kde se při hledání práce zaměří na pracovní příležitosti.

Ve všech členských zemích OECD potom mají ženy nižší příjmy než muži. Příčin je několik: od častějšího využívání žen zkrácených pracovních úvazků (především v západní Evropě)až po méně žen na vedoucích pozicích.Nejnižší mzdové rozdíly jsou potom u velmi zdatných odborných pracovníků (např. chemiků, elektroinženýrů, informatiků, programátorů…).

Výše průměrné čisté mzdy v zemích OECD

(u svobodného a bezdětného občana, za rok 2006)

Pramen: OECD, Social and Welfare Statistics, Benefits and Wages 2007