Výše DPH ve světě: někde žádná, ale většinou nižší než v Česku

Daň z přidané hodnoty  je v podstatě všeobecná daň ze spotřeby, kterou se zatěžuje přidaná hodnota  poskytovaného zboží a služeb. Daň se vybírá v každém článku výroby, distribuce a dodávky a je stanovena procentem z ceny. Plátci daně mohou snížit svou daňovou povinnost o částku, kterou zaplatili oni sami ostatním plátcům DPH při koupi zboží.

Základní sazba DPH se v Evropské unii  pohybuje od 15% (Lucembursko a Kypr) do 25% v Dánsku a Švédsku. V mimoevropských zemích je však daň z přídané hodnoty podstatně nižší a někde není zavedena vůbec. Z nejvyspělejších a nejvýznamnějších  zemí světa není daň z přidané hodnoty stanovena celkem v těchto zemích:  Egypt, Hong-Kong, Indie a USA. Absence daně z přidané hodnoty v těchto zemích řadí tyto země k zemím s nejnižším daňovým zatížením na světě.

Důležitost DPH

Samotná výše sazby daně z přidané hodnoty byla a je v jednotlivých zemích světa velmi rozdílná (viz. tabulka), neboť každý stát sleduje jinou sociální politiku a má tedy jinou představu o příjmech a výdajích ze státního rozpočtu a tedy i o výši sazby daně z přidané hodnoty. Jedno však mají všechny země společné: daň z přidané hodnoty je jedním z rozhodujících zdrojů státního rozpočtu.

Nejvyšší příjmové položky státního rozpočtu ve všech členských zemích Evropské unie jsou příspěvky na sociální pojištění, přímé daně (daně z příjmů, z majetku…),  nepřímé daně (DPH, spotřební daně…).  Příjmy ze sociálního pojištění se pohybbují  na celkové výši státních příjmů  od 5% (Dánsko) po 41% (Německo). Nepřímé daně  se pohybují  od 27% (Finsko) po 42% (Kypr). Přímé daně se pohybují  od 20% (Irsko) po 52% (Dánsko).

Evropská unie

Jednoznačně můžeme říci, že daň z přidané hodnoty je ve světě  nejvyšší v členských zemích Evropské unie, kde na základě směrnice Rady z roku 1992 nesmí být DPH nižší nežli 15%. Členské země Evropské unie mohou v současné době  uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby na vybrané zboží či služby. Přestože legislativa zřizující DPH je stanovena na národní úrovni, jsou jednotlivé zákony členských zemí závislé na určitých parametrech, které jsou pevně dány ve směrnicích Evropské unie.

Jižní Amerika

Daň z přidané hodnoty mají zavedeny všechny státy v Jižní Americe. Pro státní rozpočty jednotlivých zemí je naprosto nepostradatelná, neboť tvoří nejvyšší příjmovou položku ve všech zemích v Jižní Americe. Dlouhodobým problémem zemí v Jižní Americe  je nízká platební morálka daňových poplatníků.  Přístup soukromých podniků při placení daní je velmi  laxní.  Daň z přidané hodnoty je zatížena krácením daní nejméně a je proto pro státní pokladnu nesmírně důležitá.  V zemích Jižní Ameriky je daň z přidané hodnoty poměrně vysoká.

Asie

Pro všechny asijské země jsou charakteristické nízké daně se současně nízkou sociální ochranou občanů (v některých zemích neexistuje žádná). V Japonsku, Taiwanu a Singapuru činí sazba daně z přidané hodnoty 5%, v Thajsku činí 7%, v Jižní Korey, Kambodži, Filipínách a Vietnamu 10%. Nejvyšší základní sazba daně z přidané hodnoty tak je v Číně 17%. Ve všech zemích však existuje celá řada výjimek, kdy není daň z přidané hodnoty placena vůbec.

Ostatní

V Africe funguje systém daně z přidané hodnoty nejlépe v Jihoafrické republice, kde sazba daně činí 14% a v  Maroku (20%). Překvapivě je daň z přidané hodnoty zavedena i v Saudské Arábii (5%). Z dalších světových velmocí si ještě uveďme Kanadu (7%), Austrálii (10%), Izrael (17%) či Mexiko (15%).

Výše DPH ve světě v roce 2006 (v %)