FinExpert.e15.cz

Výrazné zpomalení ve střední a východní Evropě

Názor, že finanční krize střední a vých. Evropu nezasáhne, se ukázal jako lichý. Region bude jedním z nejhůře postižených.
Výrazné zpomalení ve střední a východní Evropě

Analytické centrum Economist Intelligence Unit (EIU), které působí v rámci struktury časopisu The Economist, snížilo v říjnu letošního roku odhady reálného růstu hrubého domácího produktu (HDP) zemí střední a východní Evropy na rok 2009, a to podstatně – o třetinu až polovinu. Ještě v červnu letošního roku očekávali analytici EIU reálný růst HDP například v České republice v příštím roce 5,4 %, v říjnu již jen 3,4 %. Snižování předpovědí hospodářského růstu se týká všech zemí regionu.

Zhoršování výhledu

Podíváme-li se na země střední a východní Evropy jako na jeden celek, nečeká jej podle dosavadních předpovědí nic vážného. Dojde ke zpomalení hospodářského růstu z 6 % ročně na 4 %. Ne všechny země jsou na tom stejně. V některých by mělo dojít jen k mírnému zpomalení tempa ekonomického růstu (Polsko, Rumunsko), v jiných k podstatnějšímu přibrzdění (Ukrajina), některé míří do recese (Estonsko, Lotyšsko).

Na první pohled by se mohlo zdát, že střední a východní Evropa je na tom s předpovědí hospodářského vývoje relativně dobře. Byla zasažena finanční krizí, ale ne fatálně. Vždyť západní Evropa pravděpodobně míří do recese (záporného hospodářského růstu) a není jasné, jak dlouho v ní setrvá. Potíž střední a východní Evropy je v tom, že se jedná o spojené nádoby. Čím hůře se bude po ekonomické stránce dařit západní Evropě a vyspělému světu, tím hůře na tom bude střední a východní Evropa. Další zhoršování výhledu rozhodně nelze vyloučit.

Vše směřuje dolů

Ještě na konci června to skutečně vypadalo, že střední a východní Evropa je vůčikrizi na finančních trzích, která začíná ohrožovat reálnou ekonomiku vyspělých zemí, imunní. Kurzy akcií, které jinde ve světě většinou již tři čtvrtě roku mířily mírně dolů, ve střední a východní Evropě stále držely hodnotu. Během léta a hlavně začátkem podzimu ale investoři prudce změnili názor. Region začal být zejména zahraničními investory vnímán jako mnohem rizikovější, než se původně předpokládalo. Nastal prudký „sešup“ akcií dolů. Například český akciový index PX ztratil za uplynulé čtyři měsíce 50 %, polský WIG 40 % a ruský RTS téměř 80 %. Ostatní národní indexy jsou na tom podobně. Akciový index celého regionu MSCI EM Europe poklesl za uvedené období o více než 60 %. Největší váhu v něm má Rusko, Turecko a Polsko, dohromady více než dvě třetiny.

Státní dluhopisy reagovaly na změnu vnímání rizikovosti regionu v porovnání s akciemi se zhruba měsíčním zpožděním. Po změně trendu na světových akciových trzích z rostoucího na klesající v září loňského roku platilo pravidlo, že investoři utíkají do bezpečí státních dluhopisů, jimž klesají výnosy a rostou ceny. Zhruba do poloviny léta to platilo pro rozvinuté trhy (USA, eurozóna) i pro rozvíjející se střední a východní Evropu. Poté nastalo „rozdvojení“. Státní dluhopisy USA a zemí západní Evropy dál plnily funkci bezpečného přístavu, kam se přesouvají peníze z rizikových aktiv, zatímco státní dluhopisy zemí střední a východní Evropy upadly v nemilost. Změna pohledu na rizikovost regionu u nich měla za následek prudký růst výnosů, resp. pokles cen.

Česká republika je z množiny zemí střední a východní Evropy nejvíce vnímána jako rozvinutý trh. Státní dluhopisy ČR se dlouhou dobu chovaly velmi podobně jako dluhopisy emitované některou ze západoevropských zemí. Během října ale negativní sentiment ohledně celého regionu prudce dopadl i na ČR a ceny státních dluhopisů poklesly zhruba o 5 %, přestože ČNB se netají plánem snižovat úrokové sazby, což by za jiných okolností ceny dluhopisů zvedalo.

Riziko, že na určitou zemi dopadnou tak velké ekonomické potíže, že vláda nebude schopna splácet státní dluhopisy, měří tzv. credit default swaps (CDS). Z jejich přehledu vyplývá, že nejrizikověji v současné době investoři vnímají Ukrajinu. Poměrně vysokou pravděpodobnost potíží se splácením přisuzují také Rusku a Lotyšsku. Hodnotám CDS odpovídají ceny dluhopisů.

Vedle akcií a dluhopisů neušly náhlému zvýšení negativního sentimentu na region střední a východní Evropy ani měny jednotlivých zemí. Výrazně se projevil útěk investorů od měn „ohrožených“ zemí do bezpečí amerického dolaru. Měny většiny zemí střední a východní Evropy oslabily oproti USD za poslední tři měsíce o 20 % až 30 %. Česká koruna není výjimkou. Oslabování vůči euru není tak výrazné jako u dolaru, ale také se projevilo.

Omezení a zdražení úvěrů

Co vede investory k náhlé změně hodnocení rizikovosti regionu střední a východní Evropy? Proč například Economist píše, že „východní Evropa bude mezi regiony nejvíce zasaženými finanční krizí a hospodářským poklesem“ a Financial Times, že současný vývoj bude mít negativní dopad na perspektivy dlouhodobého růstu regionu? Je to celý balík často citovaných faktorů. FOND SHOP na ně upozornil již v červnu letošního roku. Shrňme nejpodstatnější důvody, proč se rezistence regionu střední a východní Evropy vůči finanční krizi a ekonomickému zpomalení vytratila.

Největší problém v budoucnu způsobí fakt, že externí financování projektů v regionu se stává obtížné a drahé. Střední a východní Evropa je nejvíce ze všech rozvíjejících se trhů závislá na soukromých finančních zdrojích ze zahraničí.

Institute of International Finance předpovídá pro region v roce 2009 pokles bankovních půjček o 50 %. Toto číslo se může ukázat jako příliš optimistické, neboť počítá s tím, že západoevropské banky, které v podstatě ovládají bankovní sektor ve střední a východní Evropě, budou schopné a ochotné dál pokračovat ve strategii zabírání nových trhů a ochraně dobytých pozic, upozornil Economist. V případě potřeby náhlého stažení likvidity z periferií do centra čeká region finanční šok a velmi tvrdé přistání. Zastavení úvěrového financování znamená „zadření“ ekonomiky, její „zastavení“ a kolaps. To je ovšem extrémní scénář.

Míra zpomalení ekonomiky regionu bude (vedle jiných faktorů) záviset na míře omezení úvěrování, a to jak stávajícím podnikům, tak zejména novým projektům. Dalším omezením je cena. Předpokládá se, že úvěrů bude méně a budou dražší. Neví se, o kolik jich bude méně a o kolik budou dražší. Obojí se ale podepíše na ekonomické aktivitě v regionu.

Přímé zahraniční investice

Omezit a zdražit úvěrování lze ze dne na den. Delší setrvačnost mají přímé zahraniční investice. EIU odhaduje, že v roce 2009 jich bude do regionu střední a východní Evropy proudit o 20 % méně než letos. Mohutný příliv přímých zahraničních investic v minulých letech a jejich relativní mladost v minimálním životním cyklu projektů bude působit proti zpomalování tempa ekonomiky v horizontu několika let. Naopak omezování přílivu přímých zahraničních investic bude působit pro zpomalování tempa ekonomiky v delším horizontu.

Recese v eurozóně by mohla některým zemím východní Evropy v delším horizontu paradoxně pomoci. Západní firmy vystaví zvýšenému tlaku na snižování nákladů a rychlejšímu přesouvání výrobních kapacit do levnějších zemí. České republiky se to ale již netýká. Firmy sem přesouvaly výrobní kapacity z důvodu úspory nákladů v minulosti, nyní hrozí naopak odsunutí z důvodu úspory nákladů jinam.

Jak se budou vyvíjet přítoky přímých zahraničních investic do střední a východní Evropy je pro dlouhodobější ekonomický úspěch regionu velmi významné.

Omezení exportu

Z krátkodobého pohledu region nejvíc ekonomicky ohrožuje vedle omezení externího úvěrového financování také předpokládaný pokles poptávky po zboží v západní Evropě související s pravděpodobnou hospodářskou recesí. To se týká zejména zemí střední Evropy, což jsou silně exportně orientované ekonomiky, navíc strukturálně zaměřené na výrobu automobilů. Automobilový průmysl tvoří podle údajů EIU ve střední Evropě 50 % exportů a 10 % celkové přidané hodnoty. Výraznější snížení poptávky po automobilech v EU je hrozbou zejména pro ekonomiky ČR, SR, Polska a Maďarska.

Vedle vyjmenovaných tří hlavních faktorů ekonomického růstu ve střední a východní Evropě (úvěry, investice, export) existuje mnoho dalších. Z krátkodobého hlediska například prostor vlády pro další zadlužování a fiskální podporu keynesiánského typu a prostor pro snižování úrokových sazeb. Některé země ohrožuje vysoká míra zadluženosti obyvatel v cizí měně (Maďarsko), zvýšení politické nejistoty a růst populismu.

Článek vyšel ve spolupráci s časopisem FOND SHOP.

Klepněte pro větší obrázek

Další články z časopisu FOND SHOP:

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená