V Evropě se za chudého považuje každý, jehož příjem je nižší než 60% průměrné mzdy v dané zemi. V Česku je potom počet chudých vůbec nejnižší a činí pouze 7 %. Čeští chudí jsou však ve světovém měřítku „střední třídou“. Čech s průměrnou mzdou (za první pololetí roku 2006 činí průměrná mzda 19 484 Kč) měsíčně patří mezi 13% nejbohatších lidí světa. To znamená, že více než 5,2 miliardy lidí na světě je na tom finančně hůř… Že naše průměrná mzda výrazně zaostává za průměrnou německou či britskou mzdou to víme, o kolik jsme však na tom platově lépe než většina asijských zemí? Podívejme se trošku blíže na mzdy a platy ve vybraných asijských zemích.
Nejvyšší průměrná mzda je v Japonsku
Dlouhodobě je v Asii nejvyšší průměrná hrubá mzda v Japonsku (3 035 dolarů měsíčně), následuje Korea (1 991 dolarů) a Singapur (1 982 dolarů). Naopak nejnižší průměrné hrubé mzdy jsou v Indonésii (12 dolarů) a Indii (24 dolarů). Japonsko je druhou nejvyspělejší průmyslovou zemí světa (po USA), ekonomický úspěch Japonska je založen na průmyslové výrobě. Japonsko je předním světovým výrobcem motorových vozidel, lodí, oceli, syntetických vláken, chemikálií, elektrických spotřebičů a elektroniky. Prosperuje rovněž bankovnictví a finanční sektor. Tokio je jedním z největších světových burzovních a obchodních center.
Japonsko významně ovlivňuje celkový obrat světového obchodu. Domácí ekonomika se vyznačuje vysokým stupněm modernizace s velkou mírou přidané hodnoty. V Japonsku je široké využívání moderních technologií a vysoká technologická infrastrukturní vyspělost mnohých japonských podniků. Mezi specifické rysy japonské společnosti patří: vysoký stupeň uznávání autorit, vědomí národní odlišnosti a z toho vyplývající soudržnost, manager funguje jako hlava rodiny a spořivost patří k ceněným vlastnostem – z toho vyplývá vysoká míra úspor. Japonci jsou navíc velice pracovití, skromní a ochotní se vzdělávat. Daňová morálka občanů či japonských firem je výborná.
Desetina lidí světa žije na dolar denně
Evropané mají při světovém srovnání vysokou životní úroveň. Evropan s nejnižším příjmem je na tom finančně lépe než 1,1 miliardy lidí na světě. Nejnižší životní minimum je totiž v Lotyšsku a činí 30 euro za měsíc. Jenom pro zajímavost: nejvyšší sociální dávky jsou v Dánsku (1 153 euro za měsíc). Dán odkázaný na sociální dávky patří mezi 11% nejbohatších lidí světa.
Občané žijící za jeden dolar denně pocházejí především z Afriky a Asie. Obyvatelé chudých zemí světa jsou závislí na zemědělství. Země postrádají vyspělou zemědělskou techniku, a proto rodiny mají mnoho dětí, aby byl dostatek pracovních sil. Zemědělství v těchto zemích postačí pouze na holé přežití, celá rodina mnohdy trpí hladem.
Velké rozdíly v životní úrovni jsou potom především v asijských zemích. Typickým příkladem je Dillí. V Indii existuje vyspělá průmyslová základna, funkční administrativní a politická struktura. Indie však neustále čelí základnímu problému: Jak zajistit obživu pro stále rostoucí počet obyvatel. V Dillí tak můžeme současně vidět všechny výdobytky západního světa (moderní stavby, auta, obchody, počítačová centra, vyspělé školy…) a současně bídu a zoufalství mnoha lidí přežívajících na okraji Dillí takřka bez střechy nad hlavou.
Čína s velkými rozdíly
Příjmové nůžky se v Číně v posledních letech neustále rozevírají, rozdíl v životní úrovni občanů žijících ve městech a na vesnici se neustále zvyšuje. V Číně žije 17 % „ve světové chudobě“, čili za jeden dolar denně (např. v Indii však 35 %, Moldavsku 22 %, Uzbekistánu 21 % a v téměř všech afrických zemích dokonce 50-70 %). Dle měřítka Giniho indexu, který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi, jsou rozdíly v příjmech Číňanů značné. V Číně má Gini index hodnotu 44,7 (např. v USA 40,8, v Rusku 45,7, ale z evropských zemí má nejvyšší hodnotu ve Velké Británii 37,7 a v Česku dokonce pouze 25,4).
Průměrná roční mzda tak v Číně dosahuje 1 512 dolarů, ale na vesnici jsou příjmy podstatně nižší a ve městech činí naopak podstatně více. Na vesnici přitom žije 60% obyvatelstva. Vůbec nejvyšší průměrná roční mzda je potom v Pekingu (4 500 dolarů). Číňané mluvící anglicky mají průměrný roční příjem ve výši 12 000 dolarů. Důvodem je rostoucí zájem zahraničních investorů.
Výše průměrné mzdy v asijských zemích
| Země |
Průměrná hrubá měsíční mzda (v USD) |
| Japonsko |
3 035 |
| Jižní Korea |
1 991 |
| Singapur |
1 982 |
| Hongkong |
1 476 |
| Taiwan |
1 215 |
| Malajsie |
403 |
| Filipíny |
189 |
| Thajsko |
157 |
| Čína |
126 |
| Mongolsko |
78 |
| Pákistán |
69 |
| Indie |
24 |
| Indonésie |
12 |
Zdroj: Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland