Přestože se v tisku pravidelně objevují zprávy o záměrech některých skupin politiků o snížení výdajových paušálů, zatím k tomuto legislativnímu kroku nedošlo. Což je dobře. Výdajové paušály jsou výhodné pro OSVČ i pro stát. Výdajové paušály totiž díky své jednoduchosti, jednoznačnosti a nízkým nákladům potlačují šedou ekonomiku.
Snížení výdajových paušálů by znamenalo, že by stoupl počet OSVČ, které by vedly daňovou evidenci a opětovně se hledaly všechny možné cesty, jak odvést na dani z příjmu méně, než odpovídá skutečnosti. U paušálních výdajů není tento postup možný.
Současně je pravdou, že daňová povinnost mnohých OSVČ uplatňujících výdaje paušálem je minimální. Než snižovat výdajové paušály by bylo pro většinu OSVČ výhodnější, aby výdajový paušál v sobě zahrnoval již všechny nezdanitelné položky a základ daně při uplatnění výdajů paušálem nešel již snižovat. Slevy na dani a daňové zvýhodnění by zůstaly zachovány.
Možnosti určení výdajů
K vyčíslení příjmů a výdajů pro daňové a pojistné účely může OSVČ vést účetnictví, daňovou evidenci nebo stanovit výdaje paušálem. Vedení účetnictví je povinné, když obrat OSVČ za uplynulý rok byl vyšší než 25 miliónů korun nebo je OSVČ členem sdružení bez právní subjektivity, kde alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení musí vést účetnictví. Kdo musí vést účetnictví je uvedeno v zákoně o účetnictví.
Uplatnění výdajů paušálem je nejjednodušší a většina OSVČ to zvládne sama. Stačí pouze z evidence zjistit všechny dosažené příjmy za rok 2011. Doklady jsou výpisy z účtu a příjmové pokladní doklady. Všechny příjmy se tedy sečtou a výdaje se uplatní paušálem dle vykonávané činnosti (od 30 % do 80 %). Zisk za rok 2011 je potom rozdílem mezi příjmy a výdaji.
Paušál šetří peníze a čas
Pokud jsou skutečné výdaje nižší nebo nepatrně vyšší než paušál, tak je paušál správnou volbou. Dochází totiž k úspoře času, minimalizaci chyby a úspoře vedlejších nákladů (za software, účetní…). Navíc v první řadě kontroluje FÚ, OSSZ nebo zdravotní pojišťovna OSVČ, které vedou daňovou evidenci.
U paušálních výdajů není takřka co kontrolovat, neboť plátce daně si schovává jenom příjmové doklady. Stačí se řídit pouze zákonem o dani z příjmu, což při vedení účetnictví nebo daňové evidence není možné. Při paušálu si nemusíme lámat hlavu, zda se jedná o daňový výdaj či nikoliv. Archivace je jednodušší a hospodaření průhlednější.
Zákonná úprava
Výdajové paušály jsou upraveny v zákoně o dani z příjmu, konktrétně v § 7 a § 9. Výdajové paušály za rok 2011 se pohybují od 30 % do 80 %, liší se dle výdělečné činnosti. Výdajový paušál již v sobě zahrnuje všechny náklady, např. včetně výdajů spojených s provozem pracovního auta, zaplacených záloh během roku na sociálním a zdravotním pojištění.
V případě, že OSVČ provozuje více činnosti, tak musí uplatnit výdajový paušál na všechny činnosti, i když v různé výši. Nelze pro některé činnosti vést daňovou evidenci a pro jinou stanovit výdaje paušálem.
Příjmy z/ze | výdajový paušál |
zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství | 80 % |
řemeslných živností | 80 % |
ostatních živností | 60 % |
jiného podnikání podle zvláštních předpisů | 40 % |
užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví | 40 % |
autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému | 40 % |
výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů | 40 % |
znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů | 40 % |
zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona | 40 % |
rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů | 40 % |
činnosti insolvenčního správce | 40 % |
činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce | 40 % |
pronájmu zařazeného v obchodním majetku | 30 % |
pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu) | 30 % |
Praktický příklad
OSVČ pan Šedý (2 děti) má za rok 2011 příjmy z řemeslné živnosti 800 000 Kč, z ostatní živnosti (nákup a prodej) 650 000 Kč. Kolik odvede na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění za celý rok, když uplatní výdaje paušálem? Dále víme, že pan Šedý uplatní odpočet 12 000 Kč na penzijním připojištění a 12 000 Kč na životním pojištění.
Nejdříve si vypočítáme zisk pana Šedého
Výdělečná činnost | příjem | výdaj | zisk |
Řemeslná živnost | 800 000 Kč | 640 000 Kč | 160 000 Kč |
Ostatní živnost | 650 000 Kč | 390 000 Kč | 260 000 Kč |
Celkem | 1 450 000 Kč | 1 030 000 Kč | 420 000 Kč |
- Na zdravotním pojištění zaplatí pan Šedý za celý rok 2011 částku 28 350 Kč
(420 000 Kč ∙ 50 % ∙ 13,5 %) - Na sociálním pojištění zaplatí pan Šedý za rok 2011 částku 61 320 Kč (420 000 Kč ∙ 50 % ∙ 29,2 %)
- Na dani z příjmu fyzických osob zaplatí pan Šedý za rok 2011 částku 12 552 Kč
Výpočet | částka |
Zisk | 420 000 Kč |
Nezdanitelné položky (12 000 Kč + 12 000 Kč) | 24 000 Kč |
Základ daně (420 000 Kč - 24 000 Kč) | 396 000 Kč |
Daň (15 % z 396 000 Kč) | 59 400 Kč |
Sleva na poplatníka | 23 640 Kč |
Daňové zvýhodnění (2 děti ∙ 11 604 Kč) | 23 208 Kč |
Výsledná daňová povinnost (59 400 Kč - 23 640 Kč - 23 208 Kč) | 12 552 Kč |
Celková daňová povinnost pana Šedého činí 102 222 Kč, což je 24,3 % ze zisku.