Poznámka: Článek pochází z tiskové zprávy Bank Austria Creditanstalt.
Některé nové členské státy EU – Polsko, Česká republika a Maďarsko – se k oblasti, kde platí měna euro, pravděpodobně nepřipojí dříve než v roce 2010. Některé z menších členských států EU ve střední a východní Evropě však směřují k členství v oblasti eura již začátkem roku 2007. „V Estonsku a v Litvě a také ve Slovinsku bude euro zákonným platidlem už za méně než jeden a půl roku,“ říká Marianne Kagerová, hlavní ekonomka Bank Austria Creditanstalt (BA-CA).
Euro urychlí jen ekonomické reformy
Podle názoru hlavního ekonoma HVB Bank Czech Republic, Pavla Sobíška, je vstup České republiky do eurozóny v roce 2010 technicky uskutečnitelný, vyžadoval by ale urychlené nastartování ekonomických reforem. „Cílem reforem nemůže být pouhé formální splnění kritérií pro přijetí eura, ale dosažení větší pružnosti ekonomiky tak, aby byla schopna čelit případným šokům zvenčí,“ uvádí Sobíšek, a dodává: „Optimální načasování náhrady tuzemské měny eurem by mělo kromě připravenosti domácí ekonomiky sledovat i proces příprav v okolních zemích. Prodlení v postupu reforem by mohlo v budoucnosti Česko postavit do těžkého dilematu, zda přijmout euro spolu s lépe připravenými zeměmi a riskovat ekonomické problémy, nebo se ocitnout mimo eurozónu jako jediná země v regionu a riskovat odliv kapitálu.”
Estonsko, Litva a Slovinsko již plní téměř všechna kritéria požadovaná pro vstup do oblasti eura (viz tabulka). Mají rozpočtový deficit pod 3 procenta, celkový veřejný dluh mají mnohem nižší než požadovaných 60 procent HDP a jejich dlouhodobé úrokové míry jsou nižší než 5,2 procent. Směnné kursy jsou stabilní. Slovinský tolar, estonská koruna a litevský litas, které jsou k euru vázány režimem currency board (tzv. měnového výboru), se bez problémů pohybují v rámci povolených výkyvů +/-15 procent vzhledem k euru. Pouze inflace překročuje povolené maximum 2,4 procent. Požaduje se také alespoň dvouletá účast ve směnném mechanismu ERM II, který je vnímán jako „čekárna na přijetí eura“: zmíněné tři nové členské státy toto kritérium splní do poloviny roku 2006.
BA-CA předpokládá, že konvergenční kritéria, tj. kritéria přibližování k oblasti eura, splní uvedené tři země tak, aby mohly euro zavést podle plánu v roce 2007. Lotyšsko podle ekonomky BA-CA Marianny Kagerové se k oblasti eura pravděpodobně připojí 1. ledna 2008.
Překážkou je pomalá rozpočtová konsolidace
„Předpokládáme, že Polsko, Česká republika a Maďarsko nezavedou euro dříve než v r. 2010,“ říká Marianne Kagerová. Dřívějšímu přijetí eura v těchto zemích brání především pomalý postup rozpočtové konsolidace. Pakt stability a růstu byl sice revidován, aby bylo možno z výpočtů rozpočtového deficitu zčásti vyřadit náklady na penzijní reformu, ale uvedené tři země i přesto v roce 2005 značně překročí limitní hodnotu 3 procent HDP, a k cílovým hodnotám budou nadále postupovat pomalu. Prostor k realizaci žádoucích opatření navíc vládám těchto zemí zužují nadcházející parlamentní volby. Zvláště v Polsku může dojít k dalšímu zdržení na cestě k euru po případném vítězství politických stran, které se k EU a k euru stavějí kriticky.
Slovensko je v půli cesty mezi těmi, kdo postupují rychle a těmi, kdo postupují pomalu. V červnu slovenská vláda přijala novou „cestovní mapu“ k účasti v systému ERM II od poloviny roku 2006. „Je víc než pravděpodobné, že Slovensko splní maastrichtská kritéria tak, aby do oblasti eura mohlo vstoupit v roce 2009,“ říká Marianne Kagerová.
Na dobré cestě k euru jsou kandidátské země jihovýchodní Evropy. Bulharsko a Rumunsko se stanou členy EU v roce 2007, splní-li požadované podmínky a naleznou rychlá řešení pro zvládnutí nedávných vnitropolitických turbulencí. Měly by usilovat o to, aby byly schopny společnou měnu zavést co nejdříve. Pokud jde o členství Chorvatska v EU, příslušná jednání by mohla být ztížena, pokud by nadále sílila skepse na straně „starých“ členských států EU. V některých oblastech plnění maastrichtských kritérií už Chorvatsko dosáhlo značného pokroku.
- Předpokládá se, že Estonsko, Litva a Slovinsko se připojí k oblasti eura v r. 2007
- Polsko, Česká republika a Maďarsko nezavedou euro dříve než v r. 2010
- Rychlejšímu rozšiřování oblasti eura brání především pomalý postup rozpočtové konsolidace
Přehled plnění konvergenčních kritérií
Stát |
Rozpočtové saldo |
Veřejný dluh % HDP (2005) |
Míra inflace (% HDP) červenec 2005 1) |
Úroková míra % dlouhodobá (červenec 2005) |
Kritéria 2005 |
-3 |
60 |
2,4 |
5,2 |
Česká rep. |
-5 |
39,5 |
2,1 |
3,4 |
Estonsko |
0,9 |
4,3 |
4,1 |
4,2 |
Maďarsko |
-4,1 |
57,3 |
4,7 |
6,1 |
Lotyšsko |
-1 |
14 |
7 |
3,9 |
Litva |
-2,4 |
21,2 |
2,7 |
3,6 |
Polsko |
-4 |
46,4 |
3,5 |
4,7 |
Slovensko |
-3,2 |
44 |
4,1 |
3,2 |
Slovinsko |
-2 |
30,5 |
2,9 |
3,8 |
Bulharsko |
1 |
38,5 |
4,8 |
3,3 |
Chorvatsko |
-5 |
48,1 |
2,7 |
6,8 |
Rumunsko |
-1 |
23,4 |
9,9 |
14,2 |
Stát |
Devizová stabilita |
Možný termín vstupu do EMU |
max. výkyv směrem vzhůru 2) |
max. výkyv směrem dolů 2) |
účast v ERM II |
Kritéria 2005 |
5,2 |
min. 2 roky |
|
Česká rep. |
8,7 |
-4,2 |
ne |
2010 |
Estonsko |
0,1 |
0 |
od 28/06/043) |
2007 |
Maďarsko |
9,4 |
-2,9 |
ne |
2010 |
Lotyšsko |
3,4 |
-7,3 |
od 02/05/053) |
2008 |
Litva |
0 |
0 |
od 28/06/043) |
2007 |
Polsko |
14,3 |
-9,5 |
ne |
2010 |
Slovensko |
11,4 |
-0,8 |
ne |
2009 |
Slovinsko |
0 |
-2,4 |
od 28/06/043) |
2007 |
Bulharsko |
0 |
0 |
ne |
1.10.2009 |
Chorvatsko |
2,8 |
-2,9 |
ne |
Neanalyzováno |
Rumunsko |
5,9 |
-10,4 |
ne |
2012-14 |
1) dvanáctiměsíční průměr
2) maximální procentní odchylky směnného kursu oproti euru (referenční hodnota: měsíční průměr za červenec 2003) v posledních dvou letech (+ zvýšení hodnoty, - snížení hodnoty)
3) maximální procentní odchylky směnného kursu oproti paritě k euru od vstupu do Evropského směnného mechanismu (ERM II) v Estonsku +0,1/-0,0 ; v Lotyšsku +12,3/-0,7 %; v Litvě +0,0/-0,1; ve Slovinsku +2,1
Červeně označená políčka označují kritéria, která nejsou plněna, šedá pak tak, která plněna jsou.
Zdroj: národní statistiky, Evropská centrální banka ECB; ekonomický odbor BA-CA