I když by se mohlo zdát, že Češi nepřikládají penzijní reformě velkou důležitost, ve skutečnosti má většina z nás zájem se na penzi nějak zajistit. V průzkumu ING odpovědělo 92,6 % respondentů v produktivním věku, že zajištění na penzi považuje za důležité.
Pouhých 11,3 procenta uvedlo, že si na penzi nespoří ani to neplánuje. Více než polovina lidí (52,8 %) říká, že o důchodce se má částečně postarat stát, ale částečně se každý také má postarat sám o sebe. Nejvíce překvapující je však asi výsledek, podle něhož 72 % procent respondentů považuje připravovanou reformu penzí za potřebnou.
„Většina průzkumů se doposud zaměřovala na to, zda se lidé do druhého pilíře zapojí, a zda reformě rozumí. My jsme chtěli vědět, jaký je jejich celkový vztah ke spoření na penzi, úloze státu a nutnosti reformy,“ uvedl ředitel distribuce a marketingu ING Investment Management Miloš Filip. „Že zajištění na penzi dnes považuje za důležité většina lidí, nás nepřekvapilo. Že výsledná čísla budou tak vysoká a penzijní reformu označí za důležitou 72 procent dotázaných, ale nečekal nikdo. Moc to nekoresponduje s hlasy ulice při manifestacích,“ zdůraznil.
Máme jasno?
Podle organizmů průzkumu výsledky ukazují, že bariérou zapojení do reformy je za prvé, nedůvěra ve státem vytvořené projekty a za druhé, již mnohokrát zmíněný nedostatek informací. Plných 23 % respondentů dokonce vůbec neví, že se nějaká reforma penzí připravuje. A 69,2 % uvedlo, že na to, o jak důležitou věc se jedná, o ní stát informoval minimálně. Jen necelá pětina má pocit, že si zvládne informace sehnat sama a nepotřebuje nic vysvětlit.
Nelichotivý je výsledek, že 58,8 % zvolilo odpověď „stejně to za chvíli někdo zase změní“.
„Nedůvěru ve stabilitu systémů a předvídatelnost i kontinuitu v chování státu je možná vůbec největší překážkou jakýchkoliv reforem, do nichž by se měli občané dobrovolně zapojit. Podle těchto výsledků to tak vypadá,“ dodává Miloš Filip.