V kterých zemích je kvalita života nejvyšší?

Životní úroveň občanů ve vyspělých zemích stoupá, dožívají se průměrně vyššího věku, více cestují, stoupá kvalita bydlení či možnosti vlastní seberalizace a zkracuje se doba strávená v práci. Kvalita života je nejvyšší v bohatých zemích, protože ekonomický růst je hlavním předpokladem růstu životní úrovně občanů.

Každodenní život lidí na celém světě ovlivňuje celá řada věcí, nicméně ekonomické hodnocení převažuje. Kvalita zdravotnictví, školství, veřejných služeb závisí na ekonomické síle každého státu. Vyšší rodinný rozpočet rovněž umožňuje plnit rodině více snů a přání.

Co měří HDI?

Human Development Index hodnotí země světa dle střední délky života, vzdělání, životní úrovně či životních podmínek pro děti. Přední místa patří tradičně členským zemím OECD. Přání po novém hezkém domě nebo cestě do exotických zemí jsou plněna čím dál většímu počtu občanů. Za rok 2010 patří Česku 28. místo na světě, což je o 8 míst lepší umístění než v roce 2009.

Nejlépe se žije v Norsku

Za rok 2010, stejně jako za rok 2009, je kvalita lidského rozvoje nejvyšší v Norsku. Hodnoceno bylo celkem 169 zemí světa. Všechny země se dají rozdělit do čtyř kategorií: velmi vyspělé (42 zemí), vyspělé (43 zemí), střední (42 zemí) a nízké (42 zemí).

V první dvacítce jsou všechny další severské země (Švédsko, Finsko, Island a Dánsko). Dle různých studií jsou právě v těchto zemích nejlepší podmínky k životu. Všechny tyto země mají společnou vysokou střední délku života, propracovaný sociální systém či vysoký podíl vysokoškoláků v populaci. Severské země vykazují dobré ekonomické výsledky, i přes vysoké zdanění. Domácí ekonomiky se výrazně orientují na high-tech obory a výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

V severských zemích výborně funguje justice a veřejná správa. Osobní svoboda či svoboda podnikání je základem ekonomické prosperity. Korupce je minimální. Přestože platí občané vysoké daně, tak jsou podmínky k podnikání hodnoceny jako velmi dobré. Systém je jednoduchý a řadu povinností vyřídí živnostníci či firmy on-line. Seveřané rovněž žijí zdravým životním stylem, aktivní provozování sportu je velmi populární. Rovněž nezaměstnanost v těchto zemích je dlouhodobě velmi nízká.

Bohatší žijí déle

V zemích na předních místech v žebříčku žijí občané v průměru déle až o desítky let než občané v zemích na posledních místech žebříčku. Když se daří ekonomice, občané žijí déle. Nejvyšší očekávaná délka života je v nejbohatších zemích světa.

Demografický údaj naděje dožití (střední délka života) vyjadřuje, kolik v průměru roků se dožije novorozenec za předpokladu, že se během jeho života nezmění řád vymírání a další sledované demografické ukazatele. Nejdéle žijí občané ekonomicky vyspělých zemí. Naděje dožití je vyšší než 80 let v těchto zemích světa: Japonsko (82,6 let), Hongkong (82,2 let), Island (81,8 let), Švýcarsko (81,7 let), Austrálie (81,2 let), Španělsko (80,9 let), Švédsko (80,9 let), Izrael (80,7 let), Francie (80,7 let), Kanada (80,7 let), Itálie (80,5 let), Nový Zéland a Norsko (80,2 let) a Singapur (80 let).

Nejchudší obyvatelé Afriky mají v průměru život o polovinu kratší. Možnosti zdravotní péče a výživy jsou nesrovnatelně horší. Střední délka života je tak v Africe velmi nízká. Např. Angola (38,2 let), Zambie (38,6 let), Lesotho (40,4 let) a Mosambik (41,2 let).

Index lidského rozvoje v roce 2010
(prvních 30 zemí)

Pramen: Human Development Index 2010