FinExpert.e15.cz

V investicích zůstaňte věrní koruně

Česká koruna časem zanikne, ale "překlápět“ portfolio s předstihem do EUR může být nevýhodné. Názory se však různí.
V investicích zůstaňte věrní koruně
Představme si investora, který žije a pracuje v ČR. Jeho investiční horizont je dlouhodobý, sahá za předpokládané datum přijetí eura v ČR. Investuje do balancovaného portfolia – cca 60 % akcií, 40 % dluhopisů. Investuje průběžně část svého příjmu.
  1. Jak by se měl popsaný investor zachovat, mluvíme-li o akciové, globálně diverzifikované, složce jeho portfolia? Vybírat fondy, které nezajišťují měnové riziko, zajišťují do CZK nebo zajišťují do EUR?
  2. Jak by se měl popsaný investor zachovat, mluvíme-li o dluhopisové složce jeho portfolia? Volit fondy korunových dluhopisů? Nebo začít investovat do fondů eurových dluhopisů již dnes?
  3. Může popsaný investor nějak "připravit" svoje portfolio na změnu měny v ČR?
Na otázky časopisu FOND SHOP odpovídali:
  • Petr Holeček z České spořitelny, oddělení Správy aktiv pro institucionální klienty
  • Petr Šimčák, vedoucí prodeje a vývoje produktů v pražské pobočce Pioneer Investments,
  • Dalibor Mátl, vedoucí prodeje a marketingu v Atlantik - Kilcullen Asset Management.

Akciová složka: není jednoznačný názor

Podle názoru pana Holečka bude pro české investory výhodnější mít zainvestovánu akciovou složku portfolia ve fondech, které zajišťují měnová rizika do CZK. Důvodem je předpokládané posilování CZK vůči EUR a USD, přičemž zhodnocení měny pravděpodobně převáží náklady na zajištění.

„Investor investující do globálně diverzifikovaného akciového portfolia by měl dle mého názoru vyhledávat primárně takové fondy, které zajišťují měnová rizika do CZK prostřednictvím standardních zajišťovacích operací (forwardů, měnových swapů). Důvodem je předpoklad, že CZK bude i nadále posilovat vůči ostatním měnám (konvergence k EMU primárně prostřednictvím měnového kurzu, vliv inflace sekundární), a tak v případě otevřených měnových pozic může docházet k realizaci celkově nižších výnosů, právě z důvodu měnové expozice. S ohledem na další z předpokladů, kterým je silné očekávání oslabování USD vůči EUR, je otázka hedgingu zvláště citlivá u fondů, které investují v USD.  Zajišťování cizoměnových pozic lze doporučit i přesto, že náklady hedgingu jsou z důvodu existujícího úrokového diferenciálu pro korunového investora nenulové, a to proto, že předpokládáme, že posilování CZK vůči EUR i USD bude silnější než náklady zajištění, a tedy pro korunového investora a jeho portfolio přínosné. V praxi se však investor většinou setkává s akciovými fondy, které nezajišťují měnová rizika, nebo zajišťují jen jistou část pozic v jistém čase. Pokud tedy není statutem fondu jasně upravena investiční politika správce akciového fondu v měnové oblasti, pak investor může jen doufat, že správce fondu činí správná rozhodnutí ve správném čase. Tento „volný“ přístup v oblasti hedgingu je u akciových fondů dán z velké části dnes již překonanou tezí, že hlavní složkou výnosu je samotná výkonnost podkladových aktiv z portfolia akciového fondu, a že složka měnová je podružná. Tato teze může být částečně pravdivá u úzce specializovaných teritoriálních či oborových fondů, ale pro globálně investující fondy by deklarování a uplatňování investiční politiky i pro oblast měnového zajišťování mělo být povinnou součástí prospektu fondů, aby měl investor všechny relevantní informace, které potřebuje pro investiční rozhodnutí,“ sdělil pan Holeček.

K zajišťování akciové složky do CZK se přiklání i pan Šimčák. Doporučuje „zahe-dgovat“ větší část a menší část nechat měnově „otevřenou“. Argumentem pro měnově zajištěné akciové fondy jsou stejné důvody jako ty, které zmiňoval pan Holeček – pravděpodobné zhodnocování CZK vůči ostatním měnám. Upozorňuje však, že zmíněný předpoklad se nemusí naplnit. Proto doporučuje raději diverzifikovat.

„Měnové a akciové riziko se nesčítá, což je klíčové. Jednoznačně tedy nelze říci "zajišťovat". Pokud existuje silný konsenzus na posilování lokální měny, tak by zajištění dávalo logický smysl. Problém je v tom, že diverzifikovat nemusí jen ten, kdo má ve 100 % případech pravdu. Osobně bych tedy doporučil vstup na globální trhy se zajištěným měnovým rizikem s většinou portfolia (mám tendenci souhlasit s konsensem), ale malou expozici bych ponechal volnou, a to na USD, EUR i JPY (protože si nejsem tak jistý, že koruna bude jednoznačně posilovat),“ sdělil pan Šimčák.

Na rozdíl od předchozích dvou účastníků miniankety FOND SHOPu není pan Mátl o  výhodnosti měnového zajišťování globálně diverzifikované akciové složky portfolia přesvědčen. Dle jeho názoru se může klidně stát, že náklady na měnové zajišťování převáží posilování koruny.

„Pokud budeme pro dlouhodobou investici uvažovat globální akciové portfolio, které je rozděleno do hlavních světových měn (EUR, USD, JPY, GBP, CAD apod.) odpadá nám v podstatě starost se sledováním krátkodobých změn těchto měn mezi sebou a částečně i starost se sledováním pohybů těchto měn vůči české koruně. Úkolem akciové investice v portfoliu je především získat dlouhodobé reálné zhodnocení investovaného majetku, tj. dlouhodobě akciovým výnosem porážet inflaci. Hlavním cílem tedy je nalézt vhodnou globální akciovou investici a případné mírné „cizoměnové znehodnocení“ (odhadované do doby přijetí eura v ČR na 2 %  p.a. vůči EUR) považovat za pověstné „létání třísek při kácení lesa“. Pokud by chtěl mít investor klidnější spaní a chtěl by najít globální akciový fond, který by dlouhodobě měnově zajišťoval své globální investice do vybrané měny (např. EUR či CZK), je třeba mít na paměti, že negativním „vedlejším efektem“ této strategie by bylo placení zajišťovacích nákladů ve výši 2 % až 3 % p.a.. Ty by totiž na sebe investor nákupem permanentně zajištěného akciového fondu de facto přenesl. Tyto náklady by tak mohly dokonce převýšit potenciální riziko dvouprocentního ročního posilování české měny,“ říká pan Mátl.

Klepněte pro větší obrázek

Dluhopisová složka: korunové dluhopisy až do konce

V názoru na volbu měny v dluhopisové složce portfolia se všichni oslovení odborníci shodli. Českým investorům primárně doporučují fondy korunových dluhopisů. Není třeba „překlápět“ portfolio do eura před vstupem ČR do EMU.

„Na rozdíl od akciových fondů mají dluhopisové fondy velmi často jasně deklarovanou investiční politiku také pro oblast měnového zajištění. Domácímu investorovi, který nemá cizoměnové závazky, lze strategicky doporučit vyhledávat primárně fondy korunových dluhopisů (odpadají nenulové náklady hedgingu z důvodu existence úrokového diferenciálu). I v rámci korunových fondů často portfolio manažeři nakupují cizoměnové dluhopisy, z důvodu očekávání jejich lepší výkonnosti (i při započtení nákladů hedgingu) a současně z důvodu výrazně nižších transakčních nákladů a nesrovnatelně vyšší likvidity (příkladem mohou být německé bundy). Portfolia takových korunových fondů jsou tak kvalitně diverzifikovaná. Pokud investor preferuje vysokou kreditní kvalitu, pak lze také doporučit investovat do eurových či dolarových fondů státních dluhopisů nebo korporátních dluhopisů vysoké kreditní kvality, které zajišťují měnová rizika,“ doporučuje pan Holeček.

„Ohledně dluhopisové složky jsem více konzervativní a raději bych využil dluhopisy lokální měny. Vzhledem k "níži" výnosů korunových dluhopisů ale debata o začlenění cizoměnových papírů smysl dává. Spíše bych se ale rozhlížel po doplňkové investici dluhopisů ostatních zemí přistupujících k euru. Jejich měny jsou ale poměrně volatilní a proto by podíl těchto papírů měl být spíše sateletní. Jejich role je mírné navýšení výnosů a diverzifikace,“ sdělil pan Šimčák.

„Úkolem dluhopisové části investice je především stabilizovat celkový investovaný majetek pro případ nenadálých výkyvů na riskantnějších trzích (akcie, komodity, nemovitosti) a dále ochránit vlastní investici před inflačním znehodnocením. Protože klasické dluhopisové fondy nesou podstatně nižší výnos než akcie, hraje při výběru vhodného fondu měnové hledisko podstatnější roli. Pokud tedy vycházíme z předpokladu postupného posilování české měny (až do přijetí eura) v rozsahu cca 2 % ročně, musí případná investice do dluhopisů v cizí měně vynést o tato 2 % ročně více, a to právě jako polštář pro případné posílení české měny. V případě, že se takto výnosnou cizoměnovou investici (nesoucí v průměru riziko srovnatelné s českým dluhopisovým trhem) nepodaří na zahraničních trzích nalézt, doporučoval bych se v periodě před vstupem do EMU zaměřit buďto na čistě korunové dluhopisové fondy, nebo na dluhopisové fondy, které převážnou část cizoměnových investic měnově zajišťují zpět do české koruny. Většinou se jedná fondy investující v zemích Eurozóny (kde jsou případné náklady měnového zajištění vůči české měně relativně nízké). S přibližujícím se termínem vstupu do EMU je pak možné dluhopisovou část investice stále více zaměřovat do cizích měn,“ míní pan Holeček.

Klepněte pro větší obrázek

Příprava není nutná

Žádná „příprava“ portfolií pro vstup ČR do EMU není podle oslovených odborníků nutná. Stačí dodržet rady, které zazněly.

„Investor by měl především věnovat pozornost strategické alokaci, neboť správné nastavení strategické alokace je hlavním zdrojem výnosů investora. Přijme-li obecné očekávání tržních účastníků – „další posilování CZK vůči EUR je pravděpodobné, a vůči USD bude silnější“, pak by měl primárně nadále investovat do korunových fondů, nebo do cizoměnových fondů, které strategicky zajišťují měnová rizika,“ říká pan Holeček. 

„Po dobu existence CZK by většina portfolio měla být v CZK se satelitními pozicemi mimo. V žádném případě není nutné investovat z tohoto důvodu do EUR. Mimo CZK pozice bych tedy hledal v měnách, které buď do EUR budou převedeny také a nabízejí vyšší výnos a v měnách jako je USD,“ sdělil pan Šimčák.

„Pokud investor zvolí balancovanou strategii, kdy své dluhopisové investice nebude vystavovat měnovému riziku (s cílem vytvořit si stabilizační složku svého portfolia) a kdy zároveň měnové riziko u globálních akciových investic bude rozkládat do více měn, nemusí se dle mého názoru dále nijak zásadněji na vstup ČR do EMU připravovat. Riziko kolísání měn se navíc dále zmenší v případě, kdy investor provádí investování pravidelně - tím de facto využije případných propadů měn k jejich levnějšímu nákupu,“ doporučil pan Mátl.    

Klepněte pro větší obrázek

Článek převzatý z aktuálního vydání časopisu FOND SHOP.

Další zajímavé články ve FOND SHOPu 10/2006:




Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více