Nezaměstnanost v Evropské unii roste
Dle údajů Eurostatu bylo na konci prosince 2008 v celé Evropské unii téměř 18 miliónů nezaměstnaných. Oproti listopadu 2008 se počet nezaměstnaných zvýšil o 300 tisíc lidí (v listopadu byla míra nezaměstnanosti 7,3 %). Oproti prosinci 2007 se počet nezaměstnaných zvýšil dokonce o 1,66 miliónů lidí. S rostoucí mírou nezaměstnanosti se však potýkají i mimoevropské země. Ve Spojených státech dosahuje míra nezaměstnanosti šestnáctiletého maxima a na konci loňského roku byla míra nezaměstnanosti 7,2 % (což je o 2,6 % více než na konci roku 2007).
V USA však bude míra nezaměstnanosti klesat dříve než v Evropě a nezaměstnanost by již neměla příliš růst. Výpovědní lhůta v Americe není totiž zákonem stanovena a záleží, jaké podmínky si zaměstnavatelé se svými zaměstnanci v pracovní smlouvě sjednaní – často se volí 14denní výpovědní lhůta. Zaměstnavatelé, kteří neměli pro své zaměstnance práci, je již propustili, zatímco v evropských zemích jsou mnozí ještě ve výpovědní lhůtě.
USA – pružný trh práce
V evropských zemích je tedy výrazně vyšší pracovně-právní ochrana zaměstnanců než např. v USA či Kanadě. Pro všechny evropské firmy je personální politika v současné náročné době zvlášť důležitá a náročná. Vždyť mzdové náklady tvoří v mnoha firmách nejvyšší nákladovou položkou a mzda každého pracovníka navíc je ve „výsledovce“ znát. Právě pružný trh práce a smluvní volnost je jedním z důvodů, proč je v USA dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti a současný stav nebude dlouho trvat.
Zaměstnavatelé si se svými zaměstnanci důležité body dohodnou v pracovní smlouvě. S klíčovými zaměstnanci si zaměstnavatelé dohodnou odpovídající výpovědní dobu, aby měli čas sehnat eventuálně náhradu a u mnoha profesí v pracovní smlouvě nestanovují výpovědní dobu vůbec. Smluvní volnost v pracovním právu je zde velká. Zaměstnanci na tom však vydělají taky, protože trh práce je nepružnější na světě. Zaměstnavatelé v USA nemají problém optimalizovat počet zaměstnanců dle zakázek a momentálních potřeb.
Nemají ani strach přijmout nového zaměstnance v době hospodářské recese, protože když jim jejich plán nevyjde, nemají s přijmutím nového zaměstnance vedlejší náklady (odstupné, výplata mzdy v dlouhé výpovědní lhůtě a pod.). Naproti tomu evropští zaměstnavatelé v období, kdy jsou zakázky na vzestupu a firma prosperuje váhají s přijímáním dalších zaměstnanců (delší výpovědní lhůty, omezení práce).
Nejnižší nezaměstnanost je v Nizozemí
Z členských zemí Evropské unie byla nejnižší nezaměstnanost v Nizozemí (2,7 %) a v Rakousku (3,9 %). V Česku činila míra nezaměstnanosti 4,7 % a nižší byla pouze ještě ve Slovinsku, Kypru, Dánsku, Rakousku a Nizozemí. Nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku (14,4 %) a v Lotyšsku (10,4 %). V těchto dvou zemích došlo k nejvyššímu vzrůstu nezaměstnanosti, protože v obou zemích finanční krize nejrychleji přerostla v hospodářskou recesi. Ve Španělsku se zvýšila během roku míra nezaměstnanosti z 8,7 % na 14,4 % a v Lotyšsku z 5,7 % na 10, 4%. Ne ve všech evropských zemích však nezaměstnanost rostla! V devíti zemích došlo během roku dokonce ke snížení míry nezaměstnanosti. Nejvíce míra nezaměstnanosti klesla v Polsku (z 8,2 % na 6,5 %) a na Slovensku (z 10,3 % na 9,4 %).
Nezaměstnanost v eurozóna je vyšší
Česko v současné době patří mezi 11 členských zemí Evropské unie, kde není zavedeno euro. Nezaměstnanost v zemích eurozóny je vyšší než v zemích, kde mají vlastní měnu. Rozdíl činí dokonce 0,6 %. Pouze však 6 členských zemí (Česko, Velká Británie, Švédsko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko) má vlastní národní měnu, která není ve vleku eurozóny. Zbylé země (Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Bulharsko) používá vlastní měnu navázanou na euro. Počet zemí, kde bude euro národní měnou se bude zvyšovat. Oficiálně stanovené datum pro zavedení eura má již Polsko (v roce 2012) a Rumunsko (v roce 2014). O zavedení eura se uvažuje i na Islandu či Velké Británii, jejichž měny díky finanční krizi a následné hospodářské recesi oslabily výrazně více než euro.
Vývoj míry nezaměstnanosti v EU v roce 2008 (v %)
Země | 12-07 | 01-08 | 07-08 | 08-08 | 09-08 | 10-08 | 11-08 | 12-08 |
Španělsko | 8,7 | 11,0 | 11,3 | 11,7 | 12,3 | 13,1 | 13,7 | 14,4 |
Lotyšsko | 5,7 | 6,3 | 6,9 | 7,3 | 7,8 | 8,3 | 9,2 | 10,4 |
Slovensko | 10,3 | 9,8 | 9,4 | 9,2 | 9,1 | 9,1 | 9,2 | 9,4 |
Estonsko | 4,1 | 4,7 | 5,6 | 6,4 | 7,1 | 7,8 | 8,5 | 9,2 |
Maďarsko | 7,8 | 7,8 | 7,8 | 7,9 | 7,9 | 8,0 | 8,2 | 8,5 |
Irsko | 4,7 | 6,0 | 6,3 | 6,6 | 6,9 | 7,4 | 7,9 | 8,2 |
Eurozóna | 7,2 | 7,4 | 7,4 | 7,5 | 7,6 | 7,7 | 7,9 | 8,0 |
Litva | 4,3 | 5,2 | 5,9 | 6,3 | 6,2 | 6,4 | 7,1 | 8,0 |
Portugalsko | 7,7 | 7,8 | 7,8 | 7,8 | 7,8 | 7,8 | 7,8 | 7,9 |
EU27 | 6,8 | 6,9 | 6,9 | 7,0 | 7,1 | 7,2 | 7,3 | 7,4 |
Německo | 7,9 | 7,3 | 7,3 | 7,2 | 7,2 | 7,1 | 7,1 | 7,2 |
USA | 4,9 | 5,6 | 5,8 | 6,2 | 6,2 | 6,6 | 6,8 | 7,2 |
Belgie | 7,1 | 7,0 | 7,2 | 7,2 | 7,3 | 7,1 | 7,0 | 7,1 |
Švédsko | 5,9 | 5,8 | 5,9 | 6,1 | 6,4 | 6,6 | 6,9 | 6,9 |
Polsko | 8,2 | 7,1 | 6,9 | 6,8 | 6,6 | 6,5 | 6,5 | 6,5 |
Finsko | 6,5 | 6,4 | 6,4 | 6,4 | 6,5 | 6,5 | 6,5 | 6,5 |
Malta | 5,9 | 5,9 | 5,8 | 5,8 | 5,6 | 5,7 | 5,8 | 5,7 |
Bulharsko | 6,1 | 5,7 | 5,5 | 5,4 | 5,3 | 5,3 | 5,3 | 5,4 |
Lucembursko | 4,1 | 4,4 | 4,4 | 4,4 | 4,5 | 4,6 | 4,6 | 4,8 |
Česko | 4,7 | 4,4 | 4,4 | 4,3 | 4,3 | 4,4 | 4,5 | 4,7 |
Dánsko | 3,1 | 3,2 | 3,3 | 3,5 | 3,6 | 3,8 | 4,1 | 4,5 |
Slovinsko | 4,6 | 4,5 | 4,4 | 4,3 | 4,2 | 4,3 | 4,3 | 4,3 |
Kypr | 3,8 | 3,7 | 3,8 | 3,7 | 3,9 | 3,9 | 4,0 | 4,2 |
Rakousko | 3,9 | 3,6 | 3,6 | 3,7 | 3,9 | 3,8 | 3,8 | 3,9 |
Nizozemí | 2,8 | 2,7 | 2,7 | 2,7 | 2,7 | 2,8 | 2,8 | 2,7 |
Řecko | 8,0 | 7,5 | 7,5 | 7,5 | 7,5 | : | : | : |
Francie | 7,7 | 7,7 | 7,7 | 7,7 | 7,8 | 7,8 | 7,9 | : |
Itálie | 6,4 | 6,8 | 6,7 | 6,7 | 6,7 | : | : | : |
Rumunsko | 6,2 | 5,7 | 5,8 | 5,8 | 5,8 | : | : | : |
Velká Británie | 5,1 | 5,5 | 5,7 | 5,8 | 5,9 | 6,1 | : | : |
Norsko | 2,5 | 2,6 | 2,4 | 2,4 | 2,5 | 2,7 | 2,9 | : |
Japonsko | 3,8 | 4,1 | 4,0 | 4,2 | 4,0 | 3,7 | 3,9 | : |
Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 13/2009