Na webové adrese Yahoo.com, konkrétně ve finanční sekci finance.yahoo.com, jsou pravidelně publikovány komentáře osmi předních autorů, kteří jsou ve Spojených státech uznávanými kapacitami v oblasti osobních a rodinných financí.
V tyto dny jsem tam našel zajímavou úvahu Roberta T. Kiyosakiho. Jedná se o také u nás známého autora, kterého po celém světě proslavil bestseller Chudý táta, bohatý táta. Pro své sympatie k drobnému podnikání ve formě multi level marketingu bývá spojován právě se společnostmi typu Amway, mezi jejímiž distributory je četba jeho knih snad až povinná, nicméně jeho úvahy na téma finanční inteligence v současném světě mají obecnou platnost.
Na Yahoo.com publikoval v tomto týdnu zamyšlení nazvané Why Savers Are Losers, což bych volně přeložil jako: Proč šetřílkové ztrácí? Zaměřuje se na situaci, ve které se nyní nachází většina Američanů ze střední třídy. Přestože mají k dispozici obchody přeplněné levným a vcelku kvalitním zbožím, není podle Kiyosakiho jejich situace po finanční stránce tak úplně bezpečná, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Levné nákupy nejsou spásonosné
Mnoho lidí se dnes podle Kiyosakiho domnívá, že výborně šetří své peníze vyhledávají levné zboží převážně východoasijské provenience v hypermarketech, jako je Wal-Mart, Tesco a podobné. Zároveň si však každý uvědomuje, že s cenami není něco v pořádku. V dnešních Spojených státech se zvyšují ceny nemovitostí takovým tempem, že se stal běžným pojem spekulativní realitní bublina, cena ropy se zvedla z 10 dolarů za barel v roce 1997 na více než 60 dolarů v letošním roce, což se odrazilo na cenách benzínu a jiných paliv. Také cena zlata skočila od roku 1996 z 275 dolarů za trojskou unci na současných 475 dolarů.
Kiyosaki upozorňuje, že přes tyto skutečnosti sledují vládní ekonomové při hodnocení inflace téměř výlučně ceny spotřebního zboží a zůstávají ve svých komentářích v podstatě klidní. S mírnou nadsázkou sděluje, že jeden z ekonomy nejvíce sledovaných ukazatelů, tzv. Consumer Price Index (CPI), tedy index spotřebitelských cen, slouží hlavně k tomu, aby americká vláda mohla sledovat, zda jsou běžní spotřebitelé spokojení s tím, jak levné zboží najdou při svém nakupování.
Tento ukazatel se právě v minulém měsíci výrazně zvýšil meziměsíčně o necelá dvě procenta, což je výrazný skok. Tím se inflace dostala do středu pozornosti u větší části veřejnosti, než obvykle. Stalo se tak kvůli růstu cen pohonných hmot po hurikánu Katrina. A právě zvyšující se cena komodit bude zřejmě i nadále na pořadu dne.
Hrozba hyperinflace?
Nebezpečí znehodnocení úspor v řadě zemích v minulosti bylo jednou z příčin radikalizace společnosti. Příkladem může být situace Německa po první světové válce, kdy byla ekonomika v Německu „oživována“ přílivem stále nových a nových bankovek z vládních tiskáren peněz. Situace nakonec vyústila v hyperinflaci a nástup Hitlera k moci. Ano, právě tuto paralelu uvádí Kiyosaki jako příklad toho, kam může situace zajít, pokud vláda nemá přísnou rozpočtovou kázeň a nesnaží se udržet své výdaje pod kontrolou.
Dolary se kutálejí na východ
Kiyosaki za výše uvedenými příklady výrazného růstu cen investičních statků vidí skryté znehodnocování měny a tedy aktuální nebezpečí vysoké inflace, před kterou varuje i uvedením takto drastické historické paralely. Připomíná také názor významného investora Warenem Buffetem, který již před několika lety v jednom ze slavných dopisů akcionářům své mimořádné úspěšné investiční společnosti Berkshire Hathaway varoval, že za dovoz levného zboží platí USA výprodejem majetku do zahraničí.
Problém je totiž v tom, že dolary, které Američani za levné zahraniční zboží utrácí, směřují do rukou zahraničních investorů, kteří za ně na celém světě skupují investiční kapitál.
Bohatí jsou ještě bohatší
Šetřílci jsou tedy spokojení se svými nákupy, ale postupem času mohou zjistit, že si za své dolary už nemohou dovolit nakupovat domy, cennosti nebo akcie. A stěžují si na vysoké ceny benzínu a taky na to, že jejich pracovní místa mizí v zahraničí.
Jedná se o paradox, o kterém je dobré vědět a který má určitou obecnou platnost, vyzývá k investování kohokoliv, nikoli pouze obyvatele Spojených států.
Závěr Kiyosakiho úvahy se dá shrnout následujícími slovy: skuteční investoři nakupují vyhledávají levně kapitálové statky, které jim do budoucna přinesou žádaný zisk, zatímco šetřílci hledají v obchodech nejlevnější zboží denní potřeby a snaží se ušetřit papírové peníze, které jsou pro investory ve skutečnosti skoro bezcenné. A to je podle Kiyosakiho jedna z příčin, pro se bohatí stávají ještě bohatšími.
(Pozn.: Ve zmíněném článku Kiyosaki mj. doporučuje četbu knihy Richarda Duncana: The Dollar Crisis.)
Originální znění najdete tady.