FinExpert.e15.cz

Úroky jsou dnes na nule, za 5 000 let se to nestalo


O M Y L  |  20. 06. 2016 09:11

Trochu OMYL: Představa, že banky jsou zprostředkovatel, že půjčují peníze, které si u nich někdo uložil, to neplatí již mnoho desítek let! Banky vkladatele téměř nepotřebují, respektive jen okrajově. Každou vloženou tisícovku půjčí zároveň třeba 10ti jiným klientům. Ve frakčním bankovnictví se zkrátka nepůjčují existující cizí uložené peníze, ale tou půjčkou/úvěrem se vytvářejí peníze NOVÉ! Soukromá komerční banka je instituce, které má od centrální banky udělené privilegium (já a vy to dělat nesmíme) vytvářet nové peníze z ničeho. Když subjekt X (firma žádající úvěr, člověk žádající hypotéku, ....) dostane půjčku od banky, banka jen na jednu stranu rozvahy napíše, že jí X dluží milion a na druhé straně mu ten milion pošle na účet. Milion, která sekundu před tím NEEXISTOVAL. Není to milion, který si tam před tím vložil nějaký střídal!

Toto plno lidí neví a nechápe a stále má tu představu, že banky půjčují jen ty peníze, které si tam někdo jiný uložil. To ale již opravdu velmi dlouho není pravda a během krize 2008 se nic podstatného nezměnilo.

 | 
L.  |  20. 06. 2016 15:31

Koukám, čím větší blbost, tím úporněji se drží. Takže tři největší omyly v tom příspěvku:

OMYL 1 "Když do banky někdo vloží 100 korun, banka může jen na základě toho půjčit x-násobek": Realita je opět přesně opačná. Když mám třeba 10% povinných rezerv, může banka na základě vložené stokoruny půjčit pouze 90 korun, 10 si musí nechat jako tu povinnou rezervu. To je základní princip systému částečných rezerv. Multiplikace funguje tak, že těch 90 půjčených korun do ní časem někdo vloží jako další vklad, čímž banka může půjčit další peníze.

OMYL 2 "Peněžní multiplikace je umožněna frakčním bankovnictvím": Je to přesně naopak. Dokud neexistovalo bankovnictví částečných rezerv, nemusela banka povinně nechávat část každého vkladu jako rezervu (desetikoruna z OMYLU 1) a mohla půjčit celou stokorunu. Tu tam někdo mohl vložit a komplet celá částka mohla pořád obíhat a multiplikovat , takže peněžní multiplikace neměla žádný strop (krom hrozby runy na banku). Předchůdcem systému částečných povinných rezerv nebyl systém 100% povinných rezerv, ale naopak "systém" žádných povinných rezerv!

OMYL 3 "Komerční banky mají od centrální banky privilegium na tvorbu peněz": Nic takového. Jediné privilegium, které komerční banky (a nebankovní společnosti) mají je, že mohou půjčovat veřejnosti, zatímco běžný člověk může půjčovat pouze "v malém". Co se samotné tvorby peněz týče, tak to je čistě o tom, jak jsou definovány měnové agregáty. Když půjčí banka, zvedne se (typicky) už M1. Když si půjčí lidé mezi sebou bez papíru, na měnové agregáty to nemá vliv prostě proto, že dluhy mezi obyvateli do žádného započítány nejsou. Leda by ten úvěr jistili směnkou, zvedne se (až) M4. Takže vlastně i běžný člověk může vytvořit peníze :)

 | 
Niemetz  |  20. 06. 2016 20:07

Největší idioti jsou lidé, kteří poučují jiné, ač nemají pravdu a ještě k tomu pravdu druhých označují samolibě za blbost. Dnes jsou takoví idioti o to větší, když mají možnost se informovat pomocí všeobecně dostupných informaci na internetu. Samozřejmě, že komerční banky jsou největšími emitenty peněz! Samozřejmě, že existuje multiplikace reálných peněz uložených v bance poskytnutím úvěrů. Ale navrch ještě tvrdit, že rezervy znamenají, že naopak 10 % všech peněz je zakonzervováno, je nebetyčný idiotismus!!!

 | 

Řekl bych, že největší idioti jsou ti, co přestože se mohou informovat o čemkoliv na netu, tak věří pohádkám a ještě je musí všude roztrubovat a napadat ty, co se snaží pravdivě informovat. A to je přesně váš případ. Ale jelikož idiot má nedostatečné IQ na to, aby pochopil, že je idiot, je zbytečné vám to vykládat.

 | 
Bob  |  20. 06. 2016 21:11

Tak jak to teda je?

 | 

L. má pravdu. Ve všech třech bodech.

 | 
O M Y L  |  21. 06. 2016 12:18

Jako že se peníze v komerčních bankách pomocí úvěrů a částečných rezerv nemultiplikují? Jako že neroste peněžní zásoba? Jako že hotových a hlavně elektronických (bezhotovostních) peněz není DRAMATICKY více, než třeba před 20ti lety? Koukněte přímo na stránky ČNB, tak ty grafy růstu peněžní zásoby najdete - tedy ani největší spoluviník tohoto padělání se tím nijak netají!

A kde vzala ČNB 500 miliard na intervence na oslabení koruny? No "natiskla si je" (resp. zapsala do rozvahy) a za tyto nově vytvořené koruny nakoupila eura, aby korunu oslabila. Že tento tisk korun vedl k jejich oslabení je zřejmé už z toho, že to byl veřejně deklarovaný cíl ČNB.

 | 

Pletete do sebe dvě věci. Peníze opravdu emituje centrální banka. To nikdo nerozporuje. Rozporujeme jen to, že totéž dělají komerční banky. Komerční banky mohou půjčovat jen to, co mají na vkladech případně na vlastním kapitálu. Tedy komerční banka nevytvoří ani korunu peněžní zásoby. A to, že centrální banka vytvoří "nové" peníze, taky nemusí být věc negativní. Záleží totiž na tom, co s těmi "natištěnými" penězi udělá. Pokud by s nimi platila státní dluhy, tak je to věc negativní, protože tím znehodnocuje hodnotu každé koruny v oběhu. Pokud za ty peníze zvýší devizové rezervy, je to věc vratná, tedy za ty koruny získala nějakou další protihodnotu a tedy neznehodnotila každou korunu.

 | 
Richard Fuld  |  23. 06. 2016 20:01

Centrální banky peníze nevytváří. Resp. jen zcela marginální množství. Centrální banky vytváří hlavně likviditu, což nejsou peníze. Hlavnímu tvůrci peněz jsou komerční banky, které zásadně půjčují jen nově vytvořené peníze a nikdy ne vklady svých klientů. Jak peníze vznikají tím, že je banky půjčují, tak tím, že je dluh bance později splacen, tyto peníze zase zaniknou. Banky tak "emitují" peníze "na dobu určitou".

 | 
Rudla  |  24. 06. 2016 15:18

K O N E Č N Ě N Ě K D O, K D O T O U V E D L N A P R A V O U M Í R U

 | 
Richard Fuld  |  24. 06. 2016 17:14

Děkuji za takto explicitní uznání. Taky mám jedno pro Vás. Po mnohaletých diskuzích na toto téma na různých fórech jste jedním z mála, kdo tu pravou míru dokázal rozpoznat a první, kdo to dokázal takto ocenit!

 | 
Rudla  |  27. 06. 2016 15:30

Není zač

 | 
Richard Fuld  |  23. 06. 2016 19:56

Srovnávat tvorbu peněz komerčními bankami s jejich paděláním je nesmysl. Když banka nezbohatne ani o korunu, když vytvoří nové peníze při poskytnutí úvěru. Naproti tomu když padělatel udá padělané peníze, získá majetek v hodnotě padělané částky. Tento rozdíl je zcela zásadní.

 | 
Rudla  |  24. 06. 2016 15:30

No ale ona přeci jen o něco zbohatne, ne?

Ne tolik, jak padělatel, to je jasné. Nemůže všechny nové peníze jít utratit za značkové hadry. Ale může je půjčit či investovat a vydělat na úroku. To přeci nikdo jiný nemůže - já nemohu říct "budiž 100 milionů" a jít za ně koupit bezpečné státní dluhopisy s výnosem 1%. Banka může. A za to 1%pa (tedy milion ročně) si ty značkové hadry a leasing na Audi A8 již koupit může - a také to dělá - jen se podívejte, v čem pánové chodí a jezdí

Ten padělatel sice může utratit všechny nově vytvořené peníze, ale také má nějaké náklady a riziko. Riziko: že ho někdo chytí a řekne "tytyty, tohle smí dělat jen komerční banka a ne plebs jako ty, šup s tebou do basy za nepovolené podnikání v oblasti komerčního bankovnictví" Náklady: piplat se s manuální výrobou jakž takž věrohodných pětistovek je o několik řádů dražší, než 3x kliknout myší

Každopádně jako držiteli úspor v dané měně mi je jedno, kdo mi její kupní sílu ředí. Zda bankéř v ručně šitém obleku, nebo umouněný padělatel. Tedy bylo by mi to jedno, kdyby byl objem stejný. V realitě ale ti bankéři vytvářejí peněz o mnoho řádů více, než padělatelé. A plyne z toho jedné: padělatelům se věnuje neúměrně velká pozornost.

 | 
Richard Fuld  |  24. 06. 2016 17:35

Banka když někomu půjčí peníze, provede to následovně:

a) do svých aktiv zanese závazek dlužníka vrátit půjčenou částku i s úroky (v předem daném termínu splatnosti). b) do svých pasiv zanese pohledávku dlužníka za bankou z titulu připsání půjčených peněz na vkladový účet dlužníka (avšak bez stanovení jakéhokoliv termínu, do kdy musí majitel těchto peněz tyto utratit).

Takto vznikly dříve neexistující peníze.

A teď jak na tomto banka vydělá? Do splatnosti dluhu bude inkasovat o dlužníka úrok. Současně ale bude povinna platit úrok z týchž nově vytvořených peněz, které budou ležet na vkladovém účtu někoho, komu dlužník těmi půjčenými penězi zaplatil. Příjem banky tak bude rozdíl mezi úrokem přijatým od dlužníka a úrokem placeným majiteli oněch peněz. Tato úroková marže je v podstatě určena k tomu, aby kryla ztráty z nesplácených úvěrů. V den splatnosti pak peníze, kterými je bance dluh splacen zase zaniknou (z aktiv je vymazán dluh a z pasiv částka z vkladového účtu, kterou byl dluh splacen).

Aby banka vydělala nějaké peníze musí půjčovat peníze bonitním klientům a výdělek závisí na mnoha faktorech. Je to PODNIKÁNÍ, které bance vydělává. Podstatou tohoto výdělku ale není skutečnost, že by banka tvořila peníze z ničeho. Úplně stejnou částku a úplně stejným mechanismem (úroková marže) by banka vydělávala i v případě, že by peníze netvořila a půjčovala již existující peníze. Také by musela platit úrok tomu, kdo jí peníze půjčil a inkasovala by úrok od toho, komu je půjčila. Mezi oběma alternativami by nebyl v daném ohledu žádný relevantní rozdíl. Při splacení dluhu by peníze nezanikly, pouze by byly vráceny klientovi, který je bance půjčil.

Zásadně jiným způsobem ale "vydělává" padělatel, jehož "ziskem" je celá "vytvořená" částka. Banka musí svůj zisk získat značně riskantním a náročným podnikáním na úvěrovém trhu.

 | 
Richard Fuld  |  23. 06. 2016 19:45

Žádná multiplikace vkladů neexistuje. To je nesprávná akademická teorie. Správnost jí nedává ani skutečnost, že se ještě dnes vyučuje na některých vysokých školách.

Multiplikace vkladů předpokládá, že na začátku je vklad v bance, který pak banka multiplikuje. Kde se ale vzal ten první vklad v bance? Skutečnost je taková, že vklad v bance vzniká současně s úvěrem poskytnutým klientovi.

Teorie multiplikace dále předpokládá, že banka může bez vědomí klienta disponovat s penězi vloženými na jeho vkladový účet tak, že je může půjčit jinému klientovi. To ani náhodou. Jediným subjektem, který disponuje s penězi na vkladovém účtu je klient, nikoliv banka.

 | 
Rudla  |  24. 06. 2016 15:37

Víceméně pravda. Asi až na ten konec - protože úplně s klidem bych netvrdil, že kdybychom si všichni zítra šli vybrat své vklady, tak že nám je všem banky s úsměvem na rtech vydají. Ale je pravda, že bychom je asi všichni mohli bezhotovostně převést někam jinam. Jen je otázka, zda si pod tímto každý představí to plné a neomezené disponování.

 | 
Richard Fuld  |  24. 06. 2016 19:16

Ano. Neomezenou dispozicí je zde myšleno nakládání s těmito penězi v bezhotovostní formě, nikoli záruka možnosti jejich výběru v hotovosti.

Peněžní systém, který by zaručil možnost výběru všech vkladů ze všech bank v jeden okamžik je buďto plnohodnotný zlatý standard nebo systém vládou emitovaných papírových peněz. V případě zlatého standardu by banky byly vlastně jen sklady zlata. Peněžní systém papírových peněz je pak spojen s vážným rizikem výskytu výmarského syndromu

Centrální banky dnes poskytují komerčním bankám hotovost převážně proti státním dluhopisům. Aby tedy mohly být vklady proměnitelné na hotovost musely by banky držet prakticky pouze aktiva ve formě státních dluhopisů, tedy mohly by půjčovat výhradně státu. Zavedení obdobného systému bylo předmětem onoho nedávného švýcarského referenda.

Takže garance možnosti vybrat všechny peníze v hotovosti (dá se dokázat, že hotovost je v podstatě zbytečným a nadbytečným institutem, který má jen velmi pochybnou přidanou hodnotu) je spojena s fatálním rizikem, že tyto peníze budou mít menší hodnotu, než papír na němž jsou vytištěny. Děkuji nechci.

Radši se smířím se zcela přirozenou vlastností současného systému účetních peněz, který umožňuje vybrat v hotovosti jen tolik peněz kolik odpovídá podílu státních dluhopisů v aktivech bank. Za ostatní aktiva banky od centrální banky hotovost získat nemohou a tak tedy nemohou nad tento limit ani vyplácet vklady v hotovosti. Toto je přirozená vlastnosti systému účetních peněz. Není to chyba tohoto systému ani žádný podvod, jak se to někdy nesprávně interpretuje.

 | 
Rudla  |  06. 07. 2016 17:23

Vy se s tím možná smíříte, ale moje teta a všichni sousedi u nás na vesnici asi ne. Tedy pokud jim časem tu možnost vybírat hotovost a skladovat ji ve slamníku nezakážete a slamníky nepostavíte mimo zákon.

 | 
Richard Fuld  |  08. 07. 2016 18:01

Jo, sladká nevědomost. Teta a sousedi ať si dál žijí ve svých představách a slamnících.

 | 
Richard Fuld  |  23. 06. 2016 19:38

Vážený pane. Teorie multiplikace vkladů je zcela nesprávná a praxi odporující. Tato teorie má stejnou cenu, jako tvrzení, že mezi sčítáním a odčítáním není žádný rozdíl, protože přece 2+2 i 2x2 dává stejný výsledek.

V praxi k žádné multiplikaci vkladů nedochází. To je jen nesprávná interpretace fungování bankovního systému. Ve skutečnosti je to tak, jak píše přispěvatel s nickem O M Y L. Komerční banka vytváří peníze tím, že je někomu půjčí, nikoliv tím, že někomu půjčí už existující peníze.

Jediné co omezuje banku v objemu poskytovaných úvěrů (tedy ve tvorbě nových peněz) jsou pravidla kapitálové přiměřenosti, tedy požadavky na vlastní kapitál banky. Např. na 100 mil. úvěrů musí banka disponovat např. minimálně 8 mil. vlastního kapitálu.

Povinné minimální rezervy jsou v tomto ohledu prakticky bez účinku a proto také celá teorie multiplikace vkladů je jeden velký nesmyl.

Co se týče Vašeho názoru na předchozí peněžní systém s nulovými povinnými rezervami. Pokud se budeme bavit o plnohodnotném zlatém standardu, pak tvrzení o 100% rezervách je přiléhavé, neboť těmito rezervami bylo zlato držené bankami proti emitovaným bankovkám a požadavek na 100% krytí těchto bankovek byl zcela legitimní a přirozený. V tomto systému pak nebyla možná tvorba nových peněz jiným způsobem, než vzrůstem měnového zlata v trezorech bank. Takže tvrzení o nulových rezervách je v takovém případě nesmyslné.

Co se týče tvorby peněz komerčnímu bankami. Je to tak. Peníze tvoří svojí úvěrovou činností komerční banky. Centrální banky tvoří peníze v marginálním rozsahu. Centrální banky tvoří především likviditu a "emitují" hotovost. Emisí je zde myšlena pouhá výměna bezhotovostních peněz za peníze v hotovosti, takže při této operaci také žádné nové peníze nevznikají.

A ano, každý běžný člověk může vytvořit skutečné peníze, a to vždy když si v bance půjčí peníze. V takovém případě banka půjčuje vždy nově vytvořené peníze. A jsou to zase obyčejní lidé, kteří zajistí, že existující peníze zaniknou, a to tak, že svůj dluh zase bance splatí.

 | 

Ve skutečnosti to znamená jediné. Jsme bohatí jako nikdy předtím. Nic nás nežene do dalších investic ani expanze. Nepotřebujeme více polí, abychom se uživili, nepotřebujeme více bytů a domů, abychom měli kde bydlet, nepotřebujeme více dopravních prostředků, abychom měli čím jezdit. Už nám došlo, že nepotřebujeme nic, a že si více vážíme svého volného času. Ve skutečnosti nulová úroková míra neznamená, že bychom si nepolepšovali. Máme tu deflaci. Když se podíváte, kolik stojí věci opravdu nutné pro život, zjistíte, že jejich cena neustále klesá. Stačí nám pracovat čím dál tím méně minut týdně, abychom neumřeli hlady. Cenovou hladinu zvedají jen takové ty zbytečnosti, za které utrácíme, aniž bychom museli. Nepřiznáme si, že mobilní telefony jsou čím dál tím levnější. My to vyřešíme tak, že si kupujeme čím dál tím dražší. Totéž platí o autech, bytech, barácích, počítačích, jídle a skoro čemkoli. Pokud by nám stačil životní standard, který jsme měli před 10 či 20 lety, zjistili bychom, že deflace tu dávno je.

 | 
Pavel Vaníček  |  20. 06. 2016 13:01

Tento příspěvek se mi líbí a nemohu jinak, než plně souhlasit.

 | 
alien.cz  |  20. 06. 2016 16:58

Vidím to trochu jinak.

Teorie o tom, že je lidstvo bohaté, jako nikdy před tím, je pochopitelně správná, no bohužel to nemá nic společného s avizovanou nulovou úrokovou mírou CB.

Ta naopak celkem spolehlivě dokazuje skutečost, že mechanizmus růstu narazil na nepřekonatelnou bariéru, na nedostatek lidských zdrojů. Tedy že peněz je k dispozici nadbytek, ale není jak je ziskově "rozmnožit", protože chybí jednak nápady a jednak lidé, kteří by je realizovali.

Nakonec stačí se poptat v reálu, nejfrekventovanější frází poslední doby každého podnikatele, manažera či investora je obligátní "NEJSOU LIDI". A PŘEDEVŠÍM NEBUDOU. ČR je dnes na hraně personálního kolapsu a do dvou let v tomto ohledu nezůstane kámen na kameni.

A jen vyléváním peněz do zbytných a neziskových projektů nic neřeší. Naopak. To pouze zvyšuje dluh.

Avizovaná bohatost lidstva je značně relativní, osobní pocit jednotlivce není měřitelná ani definovatelná veličina. A to nemluvím o skutečnosti, že naproti relativně bohatému občanu (který je ale sám často značně zadlužen, přestože to na něm není relativně vidět) stojí značně zadlužený stát, kde už to vidět je zcela exaktně.

Celé je to jeden velký "metafyzický" paradox. Stát útrácí značné prostředky do sociálních projektů, čímž se značně zadlužuje. Těmito projekty ale snižuje kvalitu a akceschopnost "pracovní síly", takže ubývá produkce a nadsodnota, která by měla tyto dluhy vyrovnávat.

A cesta z tohoto bludného kruhu ven - kde nic tu nic.

 | 
Hunter  |  20. 06. 2016 19:12

Reálně jediný sociální projekt, do kterého stát utrácí znančné prostředky je "projekt starobních důchodů", který sežere 400 miliard korun ročně, tj cca třetinu státního rozpočtu (a obshospodařuje víc než čtvrtinu všech obyvatel)

Všechny ostatní "sociální" výdaje, včetně veřejného školství, zdravotnictví, sociálních dávek, ... to jsou jen takové drobásky.

No a to souvisí i s problémem "nejsou lidi"

 | 
peter.nr  |  21. 06. 2016 16:11

Lidi jsou. Ale sú starí, chorí, nevzdelaní, leniví. Je to pyramídová hra, celý dôchodkový systém. Jediné východisko je šetriť si na časy, kedy si nebudem môcť sám zarábať. A čo si našetrím, to budem mať.

 | 
Richard Fuld  |  23. 06. 2016 21:24

Průběžný důchodový systém je jediný funkční systém zajištění na stáří. Spoření na stáří je obyčejné gamblerství.

 | 
Karel  |  23. 06. 2016 23:37

S tím nemohu souhlasit. Průběžný systém je dobrý vynález. Má ale své mouchy. Jednou je víc důchodců a méně platících, jindy je to naopak. Proto je tento systém vhodné doplnit dalším spořením, buď čistě soukromým, nebo za přispěním státu.

 | 
Richard Fuld  |  24. 06. 2016 10:04

Můj názor byl formulován poněkud kategoricky, vzhledem k příspěvku na který jsem reagoval.

Za optimální nastavení důchodového systému považuji průběžný systém doplněný kapitálovým pilířem pro bezdětné. Jinak řečeno základem musí být průběžný systém a pouze pro ty, kteří nehodlají nebo nemohou mít děti by byl povinný kapitálový státní pilíř. A jestli si někdo bude vedle tohoto systému spořit (investovat) na přilepšení v důchodu je každého soukromá věc. Státní podporu třetího pilíře, hypoték, stavebního spoření apod. bych úplně zrušil, protože jde o podporu relativně majetných lidí. Průběžnému systému by převedení bezdětných do kapitálového pilíře ulevilo, neboť bezdětným by byl krácen nárok z průběžného systému na cca 20%. Tímto by byl vyřešen negativní dopad současného poklesu porodnosti.

 | 
O M Y L  |  22. 06. 2016 17:02

Deflace tu dávno je? Jakože mlíko, salám, jogurt, rohlík, elektřina, nájem stojí méně, než před 20ti lety??? A že ten salám či jogurt naopak (vedle svého ZDRAŽENÍ) ještě neprošel skrytou inflací v podobě toho, že se v něm zvyšuje podíl levných náhražek (aby ta cena nerostla o tolik)?

Opravdu věříte, že kdybyste dnes penzistům dal penzi, jakou měli před 20ti lety, že se stejně budou mít lépe, než před těmi 20ti lety, protože podle vás tu je deflace? OMG!

 | 
jao  |  20. 06. 2016 14:31

Babylon byl dobit, nebo dobyt? Pokud dobit, jakými baterkami prosím?

 | 
Niko  |  20. 06. 2016 15:10

Duracellkami...

 | 



Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená