FinExpert.e15.cz

Úrokové sazby půjdou letos v ČR nahoru

Oslovení odborníci očekávají, že ČNB během letošního roku zvedne sazby ze současných 3,50 % minimálně na 3,75 %.
Úrokové sazby půjdou letos v ČR nahoru

V závěru loňského roku jsme byli v České republice svědky prudkého zvýšení spotřebitelských cen, tj. inflace (graf). Česká národní banka (ČNB) reagovala zvyšováním úrokových sazeb (graf).

Jaký bude další vývoj? Bude inflace a úrokové sazby v ČR dále stoupat? A o kolik? Nebo se během letošního roku směr opět obrátí k nižší inflaci a nižším sazbám?

V anketě FOND SHOPu na téma úrokové sazby v ČR a eurozóně odpovídal Ondřej Matuška, portfolio manažer fondu Conseq dluhopisový, Leoš Bartoň, porfolio manažer fondu Pioneer obligační a Petr Podolka, portfolio manažer fondu ING CZK Bond. K vývoji v eurozóně se dále vyjádřili Helwig Dieter Ziering, portfolio manažer fondu ESPA Bond Euro Rent a Christian Zima, analytik společnosti Raiffeisen Capital Management.

Sazby v ČR určite nahoru

Otázka: Jaký je váš výhled na vývoj základní úrokové sazby ČNB v roce 2008 a proč?

Ondřej Matuška: Inflace před koncem roku 2007 výrazně zrychlila, v 1. kvartále 2008 by se měla posunout až k úrovni 6 %. Přestože je ze značné části generována nákladovým šokem (potraviny, nerostné suroviny, energie) a na začátku roku 2008 též zvýšením základní sazby DPH a regulovaných cen, domníváme se, že ekonomické prostředí (vysoká zaměstnanost, dynamický hospodářský růst tažený v rostoucí míře spotřebou) významně nahrává možnému znatelnějšímu přelití působení těchto exogenních faktorů do inflačních očekávání, což může vést k déletrvajícímu vzedmutí inflace. Minimálně v první polovině roku by navíc neměl pomáhat posilující kurz koruny, jako tomu bylo v uplynulém roce, čekáme naopak spíše mírné oslabování ze současných úrovní. Česká národní banka by při tomto scénáři měla reagovat dalším zvyšováním úrokových sazeb, a to i s ohledem na avizovaný postupný posun cílované inflační hladiny z 3 % na 2 %. Očekávám zvýšení sazeb o 50 bazických bodů (tj. o 0,50 %, pozn. red.) v 1. pololetí a o 25 až 50 bazických bodů v 2. pololetí. Na konci roku by tak klíčová repo sazba mohla dosahovat až 4,5 %.

Leoš Bartoň: Osobně si myslím, že ČNB přistoupí v letošním roce k jednomu zvýšení o 0,25 % v prvním čtvrtletí, časově pak především v závislosti na aktuálním vývoji kurzu české koruny. Poté bude spíše vyčkávat a sledovat, zda se v inflačních číslech nezačnou projevovat případné sekundární dopady současné vyšší spotřebitelské inflace a těsného trhu práce. Proti dalšímu zvyšování úrokových sazeb by mělo působit také oslabení ekonomické aktivity v USA, související s razantním snižováním zdejších úrokových sazeb a stabilita sazeb ECB, tedy další zúžení negativního úrokového diferenciálu mezi základní sazbou ECB a ČNB.

Petr Podolka: Domnívám se, že v roce 2008 uvidíme dvě zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba by se tak měla posunout na 4 %. Domácí makroekonomické ukazatele (akcelerující inflace, solidní růst tažený domácí poptávkou, klesající nezaměstnanost, růst reálných mezd a spotřeby domácností) ukazují na potřebu přísnější měnové politiky. Nicméně vzhledem k rétorice ČNB, posilující koruně a globálnímu vývoji (recese v USA, razantní snižování sazeb ze strany Fedu, zpomalení v Evropě s případným efektem na měnovou politiku ECB) vidím riziko k tomuto scénáři spíše směrem dolů, tedy například jen jedno zvýšení sazeb na 3,75%.

Sazby v EMU asi beze změny

Otázka: Jaký je váš výhled na vývoj základní úrokové sazby ECB v roce 2008 a proč?

Ondřej Matuška: V případě měnové politiky ECB bude klíčové, jak se v současnosti vyšší inflační úroveň (daná primárně rostoucími cenami potravin, paliv a energií) promítne do inflačních očekávání a mzdových vyjednávání. Zároveň se nedomnívám, že ekonomika Eurozóny by měla v reakci na pokles hospodářské dynamiky USA v souvislosti s tamní krizí na realitním a hypotečním trhu významně zpomalit. Proto by tlaky na pokles inflace z tohoto titulu měly být spíše mírnějšího charakteru. Očekávám v letošním roce spíše stagnaci sazeb na současné úrovni 4,0 %. Současná "hawkish"rétorika ECB (jestřábí, tj. naznačující zvyšování sazeb, pozn. red.) podle mě spíše naplnění nedojde. Pokud by však přesun nákladového šoku do poptávkových inflačních tlaků byl patrnější, je možné (pravděpodobně spíše přechodné) zvýšení sazeb na 4,25%.

Leoš Bartoň: Jako základní scénář předpokládám, i přes chuť představitelů ECB sazby v budoucnu zvyšovat, sazby v letošním roce na stabilní úrovni. Jednak z důvodu potenciální recese v USA, silného kurzu eura a stále ještě neusazené situace na sazbách mezibankovního trhu eurozóny i přesjednorázové akce ECB s dodáváním likvidity do trhu před koncem roku.

Petr Podolka: Náš základní scénář počítá se stabilní základní úrokovou sazbou na úrovni 4 % po celý rok 2008. Stejně jako v případě českých sazeb však vidím rostoucí riziko snížení sazeb ze strany ECB. Přes vyšší než předpokládanou inflaci a celkově jasně "jestřábí" tón představitelů ECB, kterým se snaží udržet inflační očekávání na uzdě, se domnívám, že případná recese v USA bude mít za následek zpomalení evropské ekonomiky, které spolu s posilováním evropské měny vůči dolaru může vyvolat tlaky na ECB, aby přistoupila ke snížení úrokových sazeb.

Helwig Dieter Ziering: Předpokládáme, že ve druhém pololetí roku 2008 bude mít ECB prostor pro snížení úrokových sazeb. Problémem je samozřejmě vysoká inflace, a to v Evropě i v USA. V současné době inflace brání snížení sazeb. To se ale v druhé polovině roku pravděpodobně změní. Během roku 2008 očekáváme návrat lepších časů pro eurové státní dluhopisy. U dluhopisů s dobou do splatnosti 10 letdosahuje výnos do splatnosti 4 %. Předpokládáme, že během roku klesne na 3,8 %. Fondy státních dluhopisů by za takových podmínek mohly dosáhnout během letošního roku výkonnosti 5 % až 7 %.

Christian Zima: Reálný růst HDP v eurozóně ve srovnání s rokem 2006, kdy dosahoval 4 %, výrazně poklesl. V roce 2008 očekáváme další zpomalování růstu HDP až na 1,8 %, čímž klesne pod svoji potenciální úroveň. Naproti tomu inflace zrychluje, a to zejména kvůli rostoucím cenám energií a potravin. Další zrychlování inflace se zdá pravděpodobné. K tomu se přidává ještě růst peněžní zásoby, který je dvakrát vyšší, než hodnota cílovaná ECB. Dvouciferný růst úvěrů je také vyšší, než by si ECB přála. Ve světle zhoršující se ekonomické situace v Evropě zůstává otázkou, do jaké míry by hospodářství eurozóny zvládlo další zvyšování úrokových sazeb, které je na druhou stranu nutné pro udržení inflace. ECB je v současné době chycena mezi rostoucí inflací a zhoršující se ekonomickou situací v Evropě. Očekáváme však, že v následujících měsících ECB úrokové sazby nezvýší.

Úrokové sazby a dluhopisový fond

Pohyby úrokových sazeb centrální banky jsou pro investory do dluhopisového fondu velmi důležité. Dluhopisový fond se skládá z několika desítek dluhopisů s různou dobou do splatnosti a výnosem do splatnosti. Pro dluhopis platí základní mechanismus: když roste výnos do splatnosti požadovaný trhem, klesá tržní cena dluhopisu, a obráceně, když požadovaný výnos klesá, roste tržní cena dluhopisu.

Výnos do splatnosti u dluhopisu roste a jeho cena klesá, když se zvyšuje očekávání růstu budoucí inflace. V období, kdy kupující na dluhopisovém trhu přehodnocují svéinflační očekávání směrem nahoru a začínají požadovat vyšší výnos do splatnosti u nakupovaných dluhopisů, klesá kurz podílového listu dluhopisového fondu (resp. klesají tržní ceny dluhopisů v jeho portfoliu). V období, kdy kupující na dluhopisovém trhu přehodnocují svéinflační očekávání směrem dolů a spokojují se s nižším výnosem do splatnosti u nakupovaných dluhopisů, roste kurz podílového listu dluhopisového fondu (resp. rostou tržní ceny dluhopisů v jeho portfoliu).

Jak vidíme v grafu, průměrný výnos do splatnosti se u indexu českých státních dluhopisů v posledních sedmi letech pohyboval podobně jako základní úroková sazba ČNB, jen je o něco výše (to platí pro „normálně“ skloněnou výnosovou křivku).

Kdy začnou dluhopisové fondy zase vydělávat? Až začne klesat výnos do splatnosti u dluhopisů, jež drží. Toho se dočkáme, až začne klesat úroková sazba ČNB. Zatím roste, ale časem se to obrátí.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 2/2008 dne 25. ledna 2008

Klepněte pro větší obrázek

Další články z časopisu FOND SHOP 2/2008:

 

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená