Úročení běžných účtů se blíží nule, mají na to banky právo?

Bankám to samozřejmě vyhovuje. Proč? Všeobecně se ví, že nezanedbatelný počet klientů drží své prostředky na běžných účtech a o alternativní vkladové produkty se nezajímá. Pro banky tento fakt znamená vyšší ziskové marže, a to téměř bez práce…

Úročení běžných účtů se dlouhodobě pohybuje na minimu. Roční zhodnocení finančních prostředků jen výjimečně nezačíná nulou a pohybuje se nejčastěji v řádu několika desetin či setin procenta ročně.

Dostali jsme několik dotazů, zda na takové (ne)zhodnocování prostředků mají banky vůbec právo. Smluvní vztah mezi bankou a bankovním klientem – pro někoho možná překvapivě – velmi podrobně upravuje obchodní zákoník, konkrétně část třetí Obchodní závazkové vztahy, hlava II. Úpravou úročení prostředků na běžném účtu se zabývají odstavce paragrafu 714.

Odstavec č. 1 tohoto paragrafu říká, že pokud banka ve své smlouvě o běžném účtu nestanoví něco jiného, má povinnost vyplácet majiteli účtu ze zůstatků na účtu úroky. Úroková sazba musí být vyjádřena jako roční. Zákon bance ukládá povinnost připisovat úroky měsíčně, ale pokud ve vztahu s klientem dohodne jiné podmínky, má právo výplatu stanovit v jiných intervalech, delších i kratších.

A jak je to s onou výší úrokové sazby?

Obecně lze říci, že mohou nastat dvě varianty. Buď banka stanovuje úrokové sazby sama na základě vlastních principů obsažených ve všeobecných obchodních podmínkách, které klient odsouhlasí podpisem při nákupu produktu, nebo úroveň zhodnocení peněz určuje poslední odstavec §714 obchodního zákoníku. Stojí v něm: „Nejsou-li výše úrokové sazby nebo způsob jejího stanovení sjednány ve smlouvě o běžném účtu, činí úroková sazba polovinu diskontní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků na účtu.“

Podíváme-li se na níže uvedenou tabulku s úrokovými sazbami běžných účtů, je zřejmé, že banky přistupují při stanovování sazeb k první alternativě – sazby určují a oznamují po vlastní linii. Diskontní sazba České národní banky totiž v současnosti činní 0,25 %, což znamená, že úroková sazba na B.Ú. by v souladu s paragrafem 714 obchodního zákoníku musela činit 0,125 % p. a. Ale takovou sazbu v současnosti žádný bankovní ústav neposkytuje...

Pokud bychom chtěli pátrat po základech těchto nízkých, na úrovni banky stanovovaných úroků, je třeba zaměřit se podrobněji na již zmíněný, „všeobjímající“ dokument s názvem Všeobecné obchodní podmínky. Klienti banky, kteří dokument při nákupu produktu či služby podepisují, však často pohříchu nevěnují četbě těchto důležitých ustanovení dostatečnou pozornost.

Všeobecné obchodní podmínky

Například pokud jste jakožto klient České spořitelny podpisem stvrdili souhlas s Všeobecnými obchodními podmínkami České spořitelny, jedničky na českém trhu v počtu klientů, souhlasili jste mimo jiné se zněním subkapitoly 7.3. V ní se říká, že klient bere na vědomí a vysloveně souhlasí s oprávněním České spořitelny jednostranně měnit své úrokové sazby v návaznosti na vývoj peněžního trhu a s přihlédnutím k vlastní obchodní politice.

Podobně si svou úrokovou politiku chrání i ostatní tuzemské banky. Například Komerční banka v kapitole 14.2 téhož dokumentu dává na vědomí, že: „Výši úrokové sazby Banka stanoví v návaznosti na úrokové sazby vyhlašované Českou národní bankou, s přihlédnutím k vývoji peněžního trhu, obchodní politice Banky a postupům pro řízení finančních rizik“.

Banky ve skutečnosti sledují i další skutečnosti, a to zejména náklady na své financování, protože efektivní proková míra z vkladů, tj. peněz pro potřebu banky, je jedním z nejdůležitějších atributů při určení úrokových výnosů. Pro samotné úročení peněz je rozhodující sazba deklarovaná v oznámení o úrokových sazbách, které banky, zpravidla s předstihem před účinností, zveřejňují na svých internetových stránkách.

Závěrem připomeňme, že základním důvodem pro existenci běžného účtu je poskytnutí možnosti využívat základní bankovní služby – hotovostní a bezhotovostní platební styk, nikoliv úročit peníze. Pamatujte, že běžný účet není investiční nástroj. Nechat na tomto produktu „spát“ peněžní prostředky, které po připsání úroku nevydělají téměř nic, nepokryjí ani inflaci, je skutečně velmi neefektivní. 

Příklad úročení vkladu 100 000 Kč

Zdroj: www.bankovnipoplatky.com