Úroveň vzdělání přitom hraje ve vývoji společnosti zásadní roli. Vzdělaní lidé podporují a udržují demokracii, přispívají k blahobytu ve společnosti a ekonomickému růstu a současně udržují sociální smír. V současné době vzdělání nekončí obdržením vysokoškolského diplomu nebo maturitního vysvědčení.
V Koreji si učitelů váží
Platy učitelů vrostly ve stálých cenách v posledních deseti letech prakticky ve všech členských zemích OECD. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán ve Finsku, Maďarsku a Mexiku. Při porovnání mzdového ohodnocení učitelů v jednotlivých členských zemí OECD zjistíme, že při měření k hrubému domácímu produktu na obyvatele, jsou v některých zemích učitelé ohodnocení téměř třikrát lépe než jinde. Učitelé taky pracují v jednotlivých zemích různě dlouhou dobu. V Koreji a Mexiku je plat učitele na základní škole uprostřed kariéry vyšší dvojnásobně oproti hrubému domácímu produktu na obyvatele. Průměrná mzda učitele tak v těchto zemích nejvíce překračuje průměrnou mzdu v zemi.
Na Islandu a na Slovensku naopak nedosahuje průměrný příjem ani 75% hrubého domácího produktu na obyvatele. Roční počet vyučovacích hodin se pohybuje od 535 hodin v Japonsku po více než 1 000 hodin v Mexiku a USA. Z hlediska hodinové mzdy jsou učitelé na středních školách lépe hodnoceni než na základních školách. V Nizozemí a Španělsku je plat za vyučovací hodinu vyšší dokonce o 80%. Na Novém Zélandu, Polsku, Slovensku či USA však pouze o 5%.
Velké rozdíly existují i v rozložení celkové vyučovací doby během roku, např. na Islandu je 36 týdenní školní rok, v Dánsku je 42 vyučovacích týdnů. Žákům ve věku od 7 do 15 let se v zemích OECD v průměru dostává 6 847 hodin výuky, z čehož 1 570 hodin ve věku od 7 do 9 let, 2 494 hodin ve věku od 9 do 12 let a 2 785 hodin ve věku od 12 do 15 let. Nejvíce se jazykům věnují v Lucembursku, kde tvoří výuka moderních cizích jazyků 21% vyučovacích hodin. V Anglii, Austrálii a Mexiku je to pouze 1%.
Pro nejlepší platy do Lucemburska
Nejvyšší průměrnou hrubou roční mzdu pobírají učitelé druhého stupně základní školy a střední školy po 15 letech praxe v Lucembursku 60 623 euro, následuje Švýcarsko 57 166 euro, Irsko 44 781 euro. Nejmenší průměrnou mzdu mají učitelé v Polsku, Maďarsku a Mexiku. Současně jsou však v těchto zemích nižší mzdy ve všech odvětvích národního hospodářství.
Úroveň vzdělání v Evropě je vysoká hlavně na severu
Těsně přes 90% mladých Dánů složilo úspěšně maturitní zkoušku. Následuje Švédsko (87%), Finsko s Rakouskem (oba 85%) a Německo (83%). Naproti tomu v Portugalsku pouze (35%), ve Španělsku (58%) a v Itálii (60%) lidí má maturitu. Vzestup významu vzdělání je přesto pozorovatelný ve všech členských zemích Evropské unie. V jižních státech (Portugalsko, Španělsko, Itálie a Řecko), kde je úroveň středního školství nejnižší, došlo k největšímu posunu. Mladí lidé ve věku 25–29 let mají maturitu oproti svým dědečkům a babičkám o více jak 15%.
V Evropské unii byl v roce 2004 podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25-69 letých 23%. Nejvyšší podíl vysokoškoláků v populaci vykazují Finové (32%) a Švédové (30%). Nejnižší zastoupení vysokoškoláků ze západní Evropy je v Itálii a v Portugalsku (10%), ale také překvapivě v Rakousku (11%), kde má přitom maturitu téměř každý. Muži mají ukončené vysokoškolské vzdělání ve 22% a ženy v 1 %. Nízké rozdíly u mužů a žen jsou typické pro většinu zemí Evropské unie (mimo Německa – muži 28% a ženy 18%) a Finska, kde je situace opačná (muži 28% a ženy 34%). Jeden ze dvou Portugalců opustí školu po absolvování základní školy. V Evropské unii ve věku 18-24letých to je potom neuvěřitelných 20%. Samozřejmě jsou mezi jednotlivými státy značné rozdíly. Ve Skandinávii je toto číslo nejnižší. Ve všech zemích opouští předčasně školu v drtivé většině více chlapci než dívky.
Výše průměrné roční mzdy učitelů v členských zemích OECD (po 15 letech praxe, za rok 2004)
Země |
Průměrná mzda po 15 letech praxe |
Průměrná mzda po 15 letech praxe |
|
(v domácí měně) |
(v euru) |
Lucembursko |
60 623 euro |
60 623 euro |
Švýcarsko |
90 497 švýcarských franků |
57 166 euro |
Irsko |
44 781 euro |
44 781 euro |
Německo |
44 149 euro |
44 149 euro |
Dánsko |
323 539 dánských korun |
43 381 euro |
Japonsko |
6 236 000 japonských jenů |
41 602 euro |
Velká Británie |
26 460 liber |
39 172 euro |
Norsko |
326 910 norských korun |
39 101 euro |
Nizozemí |
37 210 euro |
37 210 euro |
Austrálie |
60 764 australských dolarů |
35 688 euro |
Belgie |
34 376 euro |
34 376 euro |
Korea |
38 830 000 korejských wonů |
32 165 euro |
Finsko |
31 490 euro |
31 490 euro |
USA |
39 740 dolarů |
31 172 euro |
Rakousko |
30 271 euro |
30 271 euro |
Švédsko |
272 900 švédských korun |
29 204 euro |
Francie |
28 268 euro |
28 268 euro |
Nový Zéland |
53 638 novozélandský dolar |
27 677 euro |
Španělsko |
27 382 euro |
27 382 euro |
Itálie |
24 664 euro |
24 664 euro |
Island |
2 082 660 islandských korun |
23 450 euro |
Portugalsko |
22 441 euro |
22 441 euro |
Řecko |
19 460 euro |
19 460 euro |
Česko |
290 316 českých korun |
10 264 euro |
Turecko |
15 256 nová turecká lira |
9 198 euro |
Mexiko |
118 661 mexické peso |
8 479 euro |
Maďarsko |
1 802 916 forintů |
6 558 euro |
Polsko |
19 022 zlotých |
4 801 euro |
Pramen: OECD: Education at a Glance 2006, EDUCATION AT A GLANCE: OECD INDICATORS – 2006 EDITION – ISBN-92-64-02531-6 © OECD 2006
Poznámka: přepočet ke dni 5.10.2006 dle Der Yahoo! Finanzen Währungsrechner