Další z resortů, kde se prohlubuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, je školství. A není se co divit – platy v tomto oboru jsou o čtvrtinu až třetinu nižší v porovnání s průměrem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.
Z údajů pracovního portálu Profesia.cz vyplývá, že v porovnání s ostatními vysokoškoláky je průměrný hrubý plat učitele na základní škole o 28 % nižší, u středoškolského učitele o 24 % nižší, nejvýraznější je rozdíl u mateřských škol, kde je průměr nižší o 39 %. Situace na vysokých školách je trochu jiná, zejména díky možnosti pracovat na vědeckých úkolech a grantových projektech. Hrubý měsíční plat je ale v porovnání s průměrem vysokoškoláků o 17 % nižší. Učitelé si vydělají méně i ve srovnání s jinými zaměstnanci placenými z veřejných zdrojů – například lékaři si vydělají o 86 % více než učitelé na základních a o 75 % více v porovnání se středoškolskými učiteli.
Problém v celé Evropě
Nemůžeme se proto příliš divit, že zájem o studium pedagogických oborů klesá. Navíc jen malá část absolventů pedagogických fakult hledá uplatnění v oboru. Z veřejně přístupných údajů UK a ČSÚ vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a více než čtvrtina z nich do pěti let ze školství odchází. Uplatnění hledají především v administrativě a v obchodu.
Nedostatek učitelů narůstá především v oborech, ve kterých je snazší najít lépe placenou práci – chybějí učitelé jazyků, informatiky, odborných technických předmětů, ale také matematiky, fyziky nebo chemie. Roste také poptávka po vyučujících na prvním stupni, což je dáno demografickým vývojem.
Malý zájem o učitelskou profesi ale není jen problém Česka, ubývá jich v celé Evropě. Západní a severské země v loňském roce investovaly do kampaní, které by měly přilákat mladé lidi ke studiu pedagogických oborů.
Zdroj: Profesia