Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vypracovalo dopadovou studii Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (známou pod zkratkou TTIP) na Českou republiku. Úředníci ministerstva předpokládají celkem čtyři různé scénáře – dobrý a nebo ještě lepší a výsledkem každého z nich je vyšší blahobyt každého jednoho z nás občanů ČR. Studie se dle MPO skládá z vyhodnocení makroekonomických efektů na českou ekonomiku, analýzy vybraných sektorů a zhodnocení geopolitických a právních aspektů dohody.
Pokud jste o TTIP nikdy neslyšeli a vlastně vůbec nevíte oč jde, je to z toho důvodu, že partnerství schvalují evropští lídři v Bruselu a dohoda, respektive některé její části jsou tak tajné, že dokonce ani europoslanci, natož veřejnost k ní nemají přístup. Přestože nikdo vlastně 100% neví, co všechno smlouva obsahuje, MPO slibuje světlé zítřky.
Europoslanec Jan Keller zvolený za ČSSD TTIP dlouhodobě sleduje:
Nejoptimističtější scénář studie počítá s kompletní eliminací cel a 20% snížením nákladů díky odstranění netarifních překážek, předpovídá dlouhodobé navýšení HDP o téměř 1 %, zvýšení blahobytu domácností v ČR o 900 mil. USD a nárůst reálné mzdy pro zaměstnance zhruba o 1 %. Zároveň očekává nárůst obchodní bilance v rozpětí od 37 mil. USD až po necelých 800 mil. USD.
Ministerstvo: smlouva je skvělá. Chtějte ji, polepšíte si
Studie má přes tři sta stran a hodnotí dopady na jednotlivá odvětví našeho hospodářství jako je strojírenský, chemický, automobilový či potravinářský průmysl. Příklad: farmaceutický průmysl. Neočekává se přínos ve smyslu odstranění celních bariér, ale ve sblížení dosud odlišných standardů (neříká se ale jakým směrem). Výsledkem by měly být úspory pro farmaceutické společnosti, které nyní prochází dvojími audity, což jim zvyšuje náklady. Dvojí testy prý nyní odrazuje farmaceutické společnosti z EU i USA, aby více produkovaly a vyvážely mimo domovský trh.
Lidé už nechtějí „více Evropy“, Brusel se ale nevzdává.
Jelikož je TTIP částečně utajovaná, množí se obavy o motivaci Američanů, kteří se nyní snaží smlouvu „protlačit“ v Bruselu. Jejich standardy jsou totiž v mnoha oblastech jako je třeba potravinářství, chemikálie, ochrana životního prostředí, atd. mnohem méně přísné, než v Evropě a proto je sem nyní nemohou dovážet. Navíc smlouva možná obsahuje možnost pro velké korporace žalovat státy za zmařené investice. Mluví se i o menší ochraně a právech zaměstnanců. Například v Británii konzervativní politici brojí proti TTIP nejen z výše uvedených důvodů, ale také z obav o privatizaci veřejného zdravotního pojištění (National Health Service, zkráceně NHS).
Britší a vůbec evropští konzervativní politici TTIP odmítají:
TTIP má tuzemským podnikům zajistit nové příležitosti, které se promítnou do nárůstu objemu exportu. Za perspektivní oblasti považuje studie mimo jiné zpracovatelský, farmaceutický sektor, dopravní prostředky a strojírenství. USA jsou dle MPO pro ČR největším vývozním trhem mimo EU a z pohledu exportované přidané hodnoty představují třetí nejdůležitější exportní trh.
O TTIP se u nás nemluví, 20 minut jí v roce 2014 věnovala Česká televize:
Slyšeli jste někdy o TTIP?