FinExpert.e15.cz

Tomáš Matoušek, Penzijní fond České pojišťovny

S Tomášem Matouškem, výkonným ředitelem Penzijního fondu České pojišťovny, o bezpečnosti penzijních fondů.

Kdo kontroluje zda nejsou penzijní fondy tunelovány?
Dohled je rozdělen mezi Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Komisi pro cenné papíry.

Tři státní úřady kontrolují hospodaření penzijních fondů a přece se v minulosti stalo, že někteří vkladatelé přišli o část úspor. Jak je to možné?
Někteří klienti skutečně přišli o část vkladů, ale ve srovnání s jinými typy finančních produktů to nebylo vůbec dramatické. Například z kampeliček zmizelo osm z deseti miliard korun. To se s penzijními fondy vůbec nedá srovnávat. Z původních 44 penzijních fondů, jich dnes zbylo 14, ale k této redukci počtu došlo především slučováním penzijních fondů. Poslední vážné problémy se vyskytly před rokem a půl v penzijním fondu VIVA. Od té doby je celý sektor penzijního připojištění v držení velkých a důvěryhodných finančních skupin. Musíme rozlišovat mezi historií a dnešním stavem. Vždycky když začíná něco nového, vyskytnou se porodní bolesti.

Kdy se stabilizace sektoru odehrála?
V době kdy se vlastníky penzijních fondů staly zahraniční instituce a to nákupem nebo privatizací bank - ČSOB, České spořitelny a Komerční banky. Tyto nadnárodní finanční instituce mají zkušenosti se správou penzijních fondů v zahraničí.

Hlavní zárukou korektního přístupu k drobnému vkladateli je podle vás mezinárodní renomé současných vlastníků penzijních fondů?
Ano. Nemohou si dovolit pošramocení pověsti. Byla by to pro ně mezinárodní ostuda. Celosvětově disponují tak velkým objemem kapitálu, že případné potíže svého penzijního fondu v České republice jsou schopni vyřešit bez dopadů na vlastní stabilitu.

Ptal jsem se na příčiny okradení některých vkladatelů v minulých letech.
Za prvé, státní dozor nad něčím zcela novým, co tu před tím nebylo, je vždycky problém. Úředníci jsou v takové situaci o krok pozadu za manažery. Z principu přijdou s nápravným opatřením až poté co se něco stane, tedy pozdě. Je to smutné, ale je to tak. V bankách, kampeličkách, investičních fondech i penzijních fondech. Za druhé, potíž byla v tom jací lidé dostali povolení podnikat ve finančním sektoru. Kdokoli kdo měl dvacet milionů mohl zřídit penzijní fond. Do sektoru vstoupila řada malých firem a to je ve finančnictví rizikové. Člověk nikdy neví s jakými úmysly tam vlastníci těchto malých neznámých firem vstupují.

Dá se vyčíslit škoda způsobená amatérským hospodařením a úmyslným vyvedením prostředků mimo fondy?
Musím zdůraznit, že tato daň utváření fungujícího systému byla v sektoru penzijních fondů nejmenší z celého finančního odvětví. Když to porovnám s investičními fondy, s bankami, a kampeličkami tak tady byly chyby nejmenší. Penzijní fondy z chaosu transformace ekonomiky vyvázly s poměrně malými ztrátami a dnes je trh zcela konsolidovaný a bezpečný.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí, nyní předseda vlády, Vladimír Špidla houževnatě prosazoval vznik zaměstnaneckých penzijních fondů. Jak se na jeho návrhy dívali finančníci?
Ten návrh, který nakonec nebyl schválen, byl problematický. Pan Špidla je sociální demokrat, není divu, že chtěl vytvořit velký prostor pro odbory. Odboráři ve zmiňovaném návrhu měli možnost rozhodovat o tom kam investovat prostředky fondu. Už toto není z finančního hlediska v pořádku. Podobných úskalí tam bylo několik.

Vnímáte tedy návrh Vladimíra Špidly negativně?
Nejsem zásadně proti zaměstnaneckým penzijním fondům. Nejsou ale všelék a základ skutečné reformy důchodového systému. Pokud je tak někdo prezentuje, je to účelová komunikace. Je vidět snaha zvýšit vliv odborů. Vychází to z politického myšlení lidí, kteří v současné době na ministerstvech působí. Dnešní situace je taková, že spousta zaměstnavatelů přispívá do existujících penzijních fondů, nemá s tím vůbec žádné starosti, nenese žádné riziko. Podle návrhu zmiňovaného zákona by zakladatel fondu, například průmyslový podnik, musel zaplatit případné ztráty ze špatných investičních rozhodnutí odborářů ve vedení fondu. Musel by vzít peníze z výsledků vlastního hospodaření a dát je penzijnímu fondu. To nemá logiku. Manažeři podniků by do takového rizika nešli a zaměstnanecké penzijní fondy by za takových podmínek nezakládali.

Kdo dnes nese riziko za případné ztráty v penzijních fondech?
V žádném případě to není vkladatel. Vklady a připsané výnosy z minulých let má garantované. Pokud by se stalo, že vedení fondu udělá špatnou investici a najednou bude fondu chybět řekněme tři sta milionů, musí podle současného znění zákona vlastník fondu navýšit základní jmění a schodek dorovnat. To je velmi silný bezpečnostní prvek a moc se o něm nemluví. Když si uvědomíme, kdo penzijní fondy v České republice vlastní, světově známé finanční instituce s výbornou pověstí, je riziko pro vkladatele minimální.

Vklady klientů penzijních fondů nejsou ze zákona pojištěny. Není to nedostatek tohoto produktu?
Není. Bezpečnost vkladů je zajištěna výše popsaným mechanismem, ne pojištěním. Naopak, pojištění by museli platit klienti a snižovalo by jim tak výnosnost vkladů.
 
Česká pojišťovna je poslední ryze česká velká finanční skupina vlastnící penzijní fond. Není to v konkurenci se světovými finančními giganty handicap?
Česká pojišťovna spravuje aktiva převyšující sto miliard korun. Co se bezpečnosti a stability týká, myslím, že jsme na stejné úrovni jako mezinárodní finanční skupiny.
 
Co vám na dnešní legislativě týkající se penzijních fondů vadí? Jaké změny by bylo třeba iniciovat?
Rádi bychom dostali možnost nakupovat zahraniční cenné papíry. Naši klienti by na tom vydělali. Například dluhopisy německé výrobní firmy Siemens mají vyšší rating než Česká republika a přitom vyšší výnos. Nyní je však ze zákona kupovat nemůžeme.

Penzijní plán každého penzijního fondu obsahuje vzorce pro výpočet penze. Liší se tyto vzorce v různých penzijních fondech?
Liší, avšak Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá sjednocení základních pravidel pro všechny penzijní fondy. Současné odlišnosti ve výpočtu penze nejsou nijak dramatické. Navíc většina klientů dnes dává přednost jednorázovému vyrovnání a tam výpočet penze odpadá.

Portfolia jednotlivých fondů se od sebe liší málo, vzorce pro výpočet penze budou sjednoceny. Podle čeho potom vybírat fond?
Vlastník a jeho důvěryhodnost, připsané výnosy, doplňkové služby.

Jak drobný klient pozná, že s penzijním fondem není něco v pořádku?
Jsou to výkyvy ve výnosech. Když fond připíše jeden rok deset procent, tedy výrazně víc než ostatní, a druhý rok nulu, tedy výrazně méně než ostatní, je to divné. Připsané výnosy by měli odpovídat průměru v ostatních fondech plus minus nějaká odchylka.

Člověk by měl spořit, až když je bez dluhů. Napřed splatit hypotéku, potom posílat peníze do penzijního fondu. Je to správný názor?
Nesmíme zapomínat, že dnes klient penzijního fondu dostává příspěvek od státu a často i od zaměstnavatele. Teoreticky by mohl rychle splatit hypotéku a potom začít spořit. Celá ta léta co splácí a nespoří mu ale utíká podpora od státu a podpora od zaměstnavatele. Hypotéky jsou dnes hodně levné. V konečném důsledku může být pro spoustu lidí výhodnější platit hypotéku delší dobu a ušetřené peníze posílat do penzijního fondu. Získané úroky mohou být vlivem státních a zaměstnaneckých podpor vyšší než úroky placené z levné hypotéky.

 

Tomáš Matoušek (37)

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od počátku devadesátých let pracoval v bankovnictví, kde se specializoval na zavádění informačních technologií. Od roku 1997 finančním ředitelem a členem představenstva Penzijního fondu České pojišťovny (PFČP). Od roku 2001 výkonným ředitelem a místopředsedou představenstva PFČP. Ve volném čase studuje angličtinu, hraje tenis nebo squash a čte literaturu.

Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

O penzijním fondu České pojišťovny (úroveň zhodnocen...
Mirka
26. 9. 2012, 21:39

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená