FinExpert.e15.cz

Tipy a triky: jak si spočítat mateřskou, složené životní minimum

Jak spočítat mateřskou a jak je dlouhá mateřská? Kolik činí životní minimum pro člověka, který žije sám, je nezaměstnaný a jeho jediným zdrojem příjmu je podpora v nezaměstnanosti? Kdy máte nárok na příspěvek na bydlení? Jak je to vlastně s vyplácením vdovských důchodů?
Tipy a triky: jak si spočítat mateřskou, složené životní minimum

Rodičovský příspěvek s podmínkou

Je-li žena (popř. muž) na rodičovské dovolené, může se nechat samozřejmě zaměstnat, ale co když onemocní? Má nárok zároveň na nemocenskou i na rodičovskou dávku? (Stejný případ i kdyby si vzala paragraf na dítě) Nebo nemocenská není vyplacena a člověk pobírá po dobu nemoci pouze rodičovský příspěvek?

Výplata nároku na rodičovský příspěvek je podmíněna různými skutečnostmi; v souvislosti s vaším dotazem jde o tyto podmínky:

  1. Osoba, která žádá o výplatu rodičovského příspěvku, zabezpečit osobní celodenní péči o dítě. Je-li tedy např. žena výdělečně činná nebo studuje, musí pro dobu této činnosti zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. 
  2. Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá  nárok na rodičovský  příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek mu nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.
  3. Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud máte nárok na rodičovský příspěvek, zároveň jste zaměstnána a je vám strháváno sociální pojištění (toto např. neplatí pro dohodu o provedení práce), pak máte nárok i na výplatu nemocenských dávek. Podobně tomu je u více zaměstnání, pokud jedna osoba vykonává např. dvě různá zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění. V tom případě má nárok na výplatu nemocenských dávek; proto musí již u lékaře ihned žádat o vystavení dvou dokladů o potvrzení pracovní neschopnosti.

Hana Pechanová, ekonomická a daňová poradkyně

Jak spočítat mateřskou

Jsem zaměstnaná na hlavní pracovní poměr s ročním platem 120 000 Kč čistého. Jsem zároveň OSVČ, kdy si na živnostenský list přivydělám nanejvýš 20 000 Kč/rok. Společně s manželem jsme se rozhodli pro adopci dítěte. Čekání na vyřízení této záležitosti je prý 1–2 roky.
V souvoslosti s tím potřebuji vědět:

  1. Jak se vypočítává mateřská?
  2. Kdybych chtěla mít mateřskou kolem 10 000 Kč (stejně jako je můj současný měsíční plat), o kolik bych si měla připlatit sociální a od kdy? Musím to stihnout vyřídit od nového roku?

Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „mateřská“) je jednou z dávek nemocenského pojištění. Stanoví se stejným způsobem jako nemocenská dávka od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti s tím, že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. V případě, že byste byla převedena na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství, zjišťovala by se ke dni vašeho převedení na tuto práci, ale jen v případě, že by to pro vás bylo výhodnější.  

Výše mateřské za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Poskytuje se za pracovní dny po dobu 28  týdnů mateřské dovolené, pak vám náleží rodičovský příspěvek; a to do čtyř let věku dítěte. Rozhodným obdobím ke stanovení dávky je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikl nárok na tuto dávku.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, apod.

Pro nárok na mateřskou ovšem musíte splnit ještě další podmínku. Tou je aspoň 270 dnů nemocenského pojištění v posledních dvou letech před porodem. V případě, že byste měla více zaměstnaneckých poměrů zároveň, se pro nároky na mateřskou započítává do doby 270 dnů v každém zaměstnání jen doba účasti na nemocenském pojištění z takového zaměstnání. Dobu účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání lze započítat jen jednou, a to v tom rozsahu, v jakém toto nemocenské pojištění trvalo před vznikem nemocenského pojištění, z něhož je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Jestliže se doby účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání navzájem kryjí, lze překrývající se doby započítat též do doby 270 dnů pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství v dalších zaměstnáních; v takovém případě lze však dobu účasti na jednom nemocenském pojištění započítat jen jednou.

Jak vidíte, jde o poměrně komplikovanou záležitost, ale ze zmíněných skutečností každopádně vyplývá, že pro vás bude nejlepší nechat současný stav věcí a peníze, které byste chtěla vložit do úhrad na nemocenské pojištění jako OSVČ, si ponechte pro sebe a vaši novou ratolest na přilepšenou.

Hana Pechanová, ekonomická a daňová poradkyně

Jak je dlouhá mateřská?

Čekám dítě a nejsem si jistá, jak to vlastně je s mateřskou dovolenou. Je dlouhá tři, nebo čtyři roky (tím myslím dobu, po kterou mi stát vyplácí rodičovský příspěvek)? A co když v době mateřské znovu otěhotním? Od jakého data se pak odvíjí druhá mateřská?

Délka mateřské dovolené (MD) je  28 týdnů. V případě, že maminka porodila  zároveň dvě nebo více dětí nebo jde-li o matku osamělou, náleží jí MD po dobu 37 týdnů. Na MD se nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
Jestliže vyčerpáte z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů,

  • protože porod nastal dříve, než určil lékař – pak Vám náleží mateřská dovolená ode dne nástupu až do uplynutí doby 28 týdnů, 
  • z jiného důvodu – máte ode dne porodu nárok jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jestliže porodíte zároveň dvě nebo více dětí, nebo jste samoživitelka.

Po uplynutí uvedené doby máte nárok na rodičovský příspěvek, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečujete alespoň o jedno dítě do čtyř let věku, nebo do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Jestliže v době, kdy pečujete o první dítě, přivedete na svět dalšího potomka, pak nastupujete opět na mateřskou dovolenou. Po uplynutí doby stanovené pro mateřskou dovolenou začnete pobírat rodičovský příspěvek do čtyř let věku druhého narozeného dítěte.

Příklad: První dítě bude mít dva roky a vám se v tu dobu narodí další potomek, pak můžete být doma šest let. V té době budete pobírat mateřskou po určenou dobu a následně rodičovský příspěvek.

Hana Pechanová, ekonomická a daňová poradkyně

O příspěvek nepřijdete

Jsem na mateřské dovolené s ročním synem a ráda bych věděla, jak si mohu v rámci mateřské přivydělat, aby mi nebyly kráceny státní dávky.

Sice jste nespecifikovala, jaké státní dávky máte konkrétně na mysli, ale budu vycházet z toho, že jste s ročním synem doma a jedná se vám o rodičovský příspěvek. Ten patří mezi  dávky státní sociální podpory, jež nejsou závislé na výši příjmu, a má umožnit rodiči, aby se věnoval péči o dítě osobně a celodenně, tedy zpravidla místo zaměstnání. Od 1. ledna 2004 vám náleží rodičovský příspěvek i pokud máte příjem z výdělečné činnosti.

Nárok na rodičovský příspěvek dle § 30 zákona č. 117/1995 Sb. má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 4 let věku nebo o dítě do 7 let věku, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není-li  stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte.

Hana Pechanová, ekonomická a daňová poradkyně

Příspěvek na bydlení

Kdy mám nárok na příspěvek na bydlení?

Příspěvek na bydlení je určen na krytí nákladů bydlení rodinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy. O tento příspěvek,který podléhá testování příjmů za kalendářní čtvrtletí, je nutné si požádat na zvláštním tiskopisu příslušný úřad. Za příjem se považují i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

Jestliže příjem v rodině byl v uplynulém kalendářním čtvrtletí nižší než 1,6 násobek životního minima rodiny, má vlastník bytu či nájemce, přihlášený v bytě k trvalému pobytu, nárok na příspěvek na bydlení. Poskytuje se bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví anebo zda jde o byt ve vlastním domě a jaké jsou skutečné náklady na bydlení.

Hana Pechanová, ekonomická a daňová poradkyně

Složené životní minimum

Kolik činí životní minimum pro člověka, který žije sám, je nezaměstnaný a jeho jediným zdrojem příjmu je podpora v nezaměstnanosti?

Forma životního minima je založena na tzv. skladebním principu, který umožňuje rozlišovat různé typy domácnosti. Celkové životní minimum je součtem všech částek na osobní potřeby jednotlivých členů žijících ve společné domácnosti a jedné částky na společné potřeby.

Část životního minima, která se skládá z tzv. složky na osobní potřeby, je tvořena potřebami na výživu, oblečení a obutí, dále výrobky pro krátkodobé použití, další nezbytné služby a osobní rozvoj člověka (např. informace, vzdělání). Částky stanovené na zajištění osobních potřeb jsou tvořeny ve čtyřech stupních dle věku nezaopatřených dětí a dále pro ostatní občany.

Druhá část životního minima se skládá z tzv. složky na společné potřeby, které jsou různé podle počtu členů žijících ve společné domácnosti a zahrnuje zejména náklady spojené s bydlením a s tím spojenými službami (elektřina, topivo, vodné, stočné, apod.). V případě člověka, který žije sám v domácnosti, je pro rok 2005 životní minimum (osobní potřeba) 2 360 Kč a (společná potřeba-domácnost) 1 940 Kč, což činí celkem 4 300 Kč měsíčně.

Hana Pechanová, ekonomická a daňová poradkyně

Vdovský důchod

Jak je to vlastně s vyplácením vdovských důchodů? Od kdy má pozůstalý manžel či manželka nárok na vdovský důchod a jak dlouho se bude vyplácet?

V prvé řadě má vdova nebo vdovec nárok na vdovský důchod po manželovi, který sám pobíral starobní, plně invalidní nebo částečně invalidní důchod. Vdovský důchod jim náleží i v případě, že jejich životní druh před úmrtím splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Tento důchod je vyplácen po dobu jednoho roku od smrti manžela.

Existují však i případy, kdy je vdovský důchod vyplácen i po uplynutí roční lhůty, a to tehdy, když pozůstalý pečuje o:

  • nezaopatřené dítě, 
  • nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, 
  • zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné, 
  • převážně či úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ním žije v domácnosti, případně rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,
  • plně invalidní osobu nebo osobu, která dosáhla důchodového věku.

Nárok na vyplácení důchodu může být v za těchto podmínek obnoven i do pěti let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

Důchod ovšem nemusí být ani v těchto případech vyplácen navždy. Uzavřením nového manželství nárok zaniká, i když je pozůstalému vyplacena částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měl nárok ke dni zániku nároku. Pozůstalý nemá nárok na žádný vdovský důchod v případě, že smrt manžela úmyslně způsobil (jako pachatel nebo spolupachatel).

S výší vdovského důchodu je to poměrně složité, stejně jako s výpočtem „obyčejného“ důchodu. Výpočet je v tomto případě založen na součtu základní výše výměry (1 310 Kč měsíčně) a procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu. Ta činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni úmrtí nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.

Hana Pechanová, ekonomická a daňová poradkyně

Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Žena v domácnosti a živnostenský list
MonicaMl
27. 11. 2007, 12:19

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená