FinExpert.e15.cz

Supi krouží po povodních (a nejen po nich)

Stát nedokáže zajistit dodržování zákona o spotřebitelském úvěru
Supi krouží po povodních (a nejen po nich)

Jen co opadla velká voda, už se slétají na postižená místa supi. Nabízejí poškozeným půjčky, které jim mají pomoci vyřešit tíživou životní situaci. Nejde však o žádnou dobročinnost, ale o snahu využít příležitosti a pořádně se na lidech v nouzi napakovat.

Varování vydal Navigátor bezpečného úvěru, který mapuje český trh bankovních i nebankovních půjček, a také poskytovatelé spotřebitelských úvěrů sdružení v České leasingové a finanční asociaci (ČLFA). Upozorňují na nebezpečné nabídky rychlých půjček bez předložení osobních dokladů, které jsou nejen nesolidní a odporují zákonu o spotřebitelském úvěru. Nekalé praktiky v poskytování spotřebitelských úvěrů v České republice přetrvávají řadu let a nedaří se je vymýtit ani nijak podstatně omezit, ani s pomocí legislativy obsahující evropské normy ochrany spotřebitelů.

Zákon je netrápí

„Jak jsme upozorňovali již v době přijímání zákona, není samospasitelný,“ říká Zdeněk Soudný, tiskový mluvčí projektu Navigátoru. Má na mysli novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která začala platit v letošním roce. Přinesla v poskytování úvěrů řadu přísnějších opatření. Tak například nařizuje, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Dále novela zakazuje k zajištění spotřebitelského úvěru používat směnek a šeků a také zástav, které jsou svou hodnotou v nepoměru k půjčené částce. Není už také možné využívat při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů volání na předražené telefonní linky začínající číslicí 9. Zdálo by se tedy, že „popovodňoví supi“ mají dostatečně vysoké mantinely.

„Lichváři si rychle našli vlastní cestu, kterou se vydali, a na jejich „business“ tak změna zákona neměla příliš velký vliv. Ani na cenu jejich „služeb“. Z tohoto hlediska je sice dobře, že se zákonodárci snažili ochránit spotřebitele, nicméně bez osvěty a finanční gramotnosti je to jen cesta napůl,“ hodnotí současný stav Soudný.

Kontroly nestíhají

Jeden z problémů nefungování zákona o spotřebitelském úvěru vidí Soudný v nedostatečné kontrole zejména nebankovních poskytovatelů půjček. Česká obchodní inspekce (ČOI) podle něj chodí tam, kde to má „nejsnazší“, tedy k subjektům, které jsou stabilní a seriózní, zatímco například k lichvářům nechodím téměř vůbec. Tatáž stížnost zaznívá i z Asociace leasingových a finančních společností (ALFS).

Její generální tajemník Jiří Pulz uvádí, že chování lichvářů poškozuje jméno ostatních nebankovních poskytovatelů půjček, protože to pak vypadá, jako by poctivě poskytovaly půjčky jedině banky. Přitom řada nebankovních subjektů se řídí stejně přísnými pravidly, jako bankovní sektor. Jsou součástí velkých finančních skupin, kde bývají procesy, jako je například prověřování schopnosti klienta splácet, nastaveny podle stejných pravidel. 

ČOI pročesává trh nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů půjček několikrát ročně. Výsledky poslední kontroly zveřejnila právě v době povodní. Celkem 58 % kontrolovaných subjektů vykázalo jedno nebo více porušení zákona o spotřebitelském úvěru, což není pro trh dobrá vizitka.  

Jiří Pulz připouští, že zkontrolovat průběžně všechny nebankovní poskytovatele půjček není možné, protože jen podle oficiálních údajů je jich kolem 30 tisíc. Kvalifikované odhady však uvádějí, že jich může v České republice působit až trojnásobek, pokud mezi ně zahrneme i ty, kteří se pohybují za hranicí zákona a poskytují úvěry bez jakékoli registrace či živnostenského oprávnění.

ČOI se často vydává na kontroly nikoli namátkově, ale po stopách stížností spotřebitelů, kteří se cítí být poškozeni. Jenže jak je vidět ani tudy cesta k podstatnému zlepšení situace na českém trhu spotřebitelských úvěrů nevede. Možná proto, že zdaleka ne všichni poškození se na ČOI obrátí, a za druhé proto, že kontrola ČOI a uložené pokuty nekalým praktikám podnikání dostatečně efektivně nebrání. Pokuty jsou směšně nízké, a pokud by na podnět ČOI některý živnostenský úřad proti poskytovateli půjček zasáhl, ten si obratem zařídí živnostenský list na „spřátelenou“ osobu jinde.

Řešením by mohlo být povinné licencování poskytovatelů úvěrů Českou národní bankou. Jde sice o přísné opatření, ale když trh sám nesměřuje k vlastní kultivaci a nedaří obrovský počet subjektů uhlídat existujícími prostředky, asi jiné řešení nezbývá. ČNB se však takové úpravě bude jistě bránit, protože pak by musela převzít dohled nad všemi, kterým vydala licenci.

Skutečně jsme jen negramotní?

Neschopnost spotřebitelů čelit lichvě a nekalým praktikám v poskytování spotřebitelských úvěrů je někdy přičítána na vrub nízké finanční gramotnosti.  V posledních letech se objevila řada stručných, jasných a srozumitelných letáků a příruček, které dávají návod, jak postupovat, pokud spotřebitel uvažuje o tom, že si půjčí peníze (například Podepsat můžeš, přečíst musíš či Desatero odpovědného zadlužování  − Czech Non-Banking Credit Bureau nebo 10+1 otázek pro zodpovědného spotřebitele − ČLFA).

Podstatně složitější je to však s edukací spotřebitelů o tom, kam se mohou obrátit o pomoc, pokud se už stali obětí nekalých praktik nebo upadli do spárů lichvářů. ČOI ani dohled nad finančním trhem při ČNB jim v takovém případě nejsou nic platné. Mohou sice stížnost prošetřit, uložit dozorovanému subjektu trest či pokutu, ale nápravu pro spotřebitele nezjednají.

S některými problémy se mohou spotřebitelé obrátit na finančního arbitra, do jehož pravomocí nyní spadají i spory mezi spotřebiteli a poskytovateli spotřebitelských úvěrů. Jenže o jeho existenci, kompetencích a způsobech, jak se na arbitra obrátit, se toho v příručkách finanční gramotnosti píše žalostně málo (pokud vůbec něco). Sám úřad finančního arbitra zřejmě na svou vlastní propagaci a s ní spojenou osvětu nemá prostředky. 

Přesto Kamila Jindrová z oddělení administrativní podpory Kanceláře finančního arbitra uvádí, že povědomí spotřebitelů o arbitrovi přece jen pomalu roste. Roste i počet podání, která se týkají spotřebitelských úvěrů. Dominují však mezi nimi v poslední době stížnosti na poskytovatele úvěrů, kteří stále ještě používají předražené telefonní linky, i když to novela zákona zakázala, a dále spory o placení poplatků za úvěrové účty. Z hlediska dodržování zákona o spotřebitelském úvěru jsou to celkem okrajové záležitosti. 

Ještě složitější to má dlužník, který by potřeboval finanční nebo právní poradenství, aby se vyrovnal s neférovou smlouvou, rostoucími sankcemi, hrozícím propadnutím majetku věřiteli a podobnými spíše právními problémy. Málo se ví o občanských, spotřebitelských nebo humanitárních organizacích, které tuto radu a pomoc poskytují. A tak se dlužníci v nouzi často dostanou do spárů dalších supů, kteří sice ve svém názvu mají slova jako „dluhové poradenství“, „záchrana“ a „vyřešení dluhů“, ale za tím se skrývají jen další podvodníci či zprostředkovatelé předražených půjček na splácení půjčky. Tyto „porážce“ a „záchranáře“ prakticky nikdo nekontroluje a nepostihuje.  

Další článek


 

celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

ale vždyt stát se stará jen o sebe, víte jak je náro...
kadlecová
2. 7. 2013, 20:16
Na vině je stát, který měl postiženým nabídnout půjč...
XYZ
2. 7. 2013, 09:09

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená