Dnešní studenti budou odcházet do penze za zcela jiných podmínek než dnešní žadatelé o starobní důchod. Podmínky pro přiznání důchodu budou mnohem přísnější. Pro přiznání nároků na řádný klasický důchod bude rok od roku těžší:
- Bude potřeba splnit delší dobu pojištění. Zatímco v roce 2009 stačilo splnit podmínku 25 let pojištění, letos je to již 26 let pojištění a každý další rok se počet rok pojištění zvyšuje o jeden rok až do roku 2018, kdy je potřeba splnit podmínku 35 let pojištění.
- Důchodový věk se již nyní postupně zvyšuje. V roce 2030 bude důchodový věk pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovají jedno dítě 65 let.
Jedná se o parametrické změny, které zpřísňují podmínky pro přiznání starobní penze, i bez provedení plánované důchodové reformy.
Co je to doba pojištění?
Zjednodušeně řečeno se do doby pojištění započítají roky, kdy je placeno důchodové pojištění, ať už ze zaměstnaneckého poměru či samostatně výdělečné činnosti. Další dobou jsou tzv. náhradní doby pojištění. V tomto případě se sice neplatí důchodové pojištění, ale tato doba je zohledněna pro výpočet důchodu a započítává se do doby pojištění. Jedná se např. o dobu péče o dítě, které je mladší 4 let, péče o bezmecnou osobu, doba v evidenci úřadu práce, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti v rozsahu 3 let či studium po dovršení 18 let v období před rokem 2010.
Doba pojištění je pro výpočet státního důchodu velmi důležitá. Každý rok pojištění navíc zvyšuje procentní výměru důchodu o 1,5 %. Nezapočítání doby studia po dovršení 18 let (především vysokoškolské studium či studium na střední či vyšší odborné škole), tak znamená automaticky nižší důchod, než tomu bylo v minulých letech. Nejedná se přitom o malý rozdíl.
V našem orientačním případě budeme počítat, že osobní vyměřovací základ občana pro výpočet penze je 23 000 Kč (odpovídá přibližně případu, že občan pobíral po celou dobu svého života průměrnou mzdu).
První varianta
V první variantě pan Novák ukončil řádně vysokoškolské studium ve 23 letech v roce 2009 (doba studia je tedy započítána pro výpočet důchodu) a následně pracoval až do 65 let. Celková doba pojištění pana Nováka je 46 let pojištění (náhradní doba studia se započítává z 80 %).
- osobní vyměřovací základ 23 000 Kč
- redukovaný vyměřovací základ 14 250 Kč
- procentní výměra za odpracované roky 69 % (46 let ∙ 1,5 %)
- procentní výměr adůchodu 9 833 Kč (14 250 Kč ∙ 69 %)
- základní výměra důchodu 2 170 Kč
- výsledná státní penze 12 003 Kč (9 833 Kč + 2 170 Kč)
Druhá varianta
Ve druhé variantě začal pan Novotný v 18 letech studovat na vysoké škole v roce 2010 a studium ukončil ve 23 letech. V tomto případě není 5 let studia započítáno pro výpočet důchodu. I když následně pracoval pan Novotný rovněž do 65 let, tak doba pojištění činí „pouze“ 42 let.
- osobní vyměřovací základ 23 000 Kč
- redukovaný vyměřovací základ 14 250 Kč
- procentní výměra za odpracované roky 63 % (42 let ∙ 1,5 %)
- procentní výměr adůchodu 8 978 Kč (14 250 Kč ∙ 63 %)
- základní výměra důchodu 2 170 Kč
- výsledná státní penze 11 148 Kč (8 978 Kč + 2 170 Kč)
V našem zvoleném příkladě měli pánové Novák a Novotný po celou dobu stejný příjem a odešli do důchodu ve stejném věku, přesto znamená nezapočítání studia pro pana Novotného nižší penzi oproti panu Novákovi o 855 Kč měsíčně.
Dobrovolné důchodové pojištění 1 660 Kč
Legislativa doporučuje studentům starším 18 let hrazení dobrovolného důchodového pojištění, v letošním roce 1 660 Kč (i během prázdnin). Při placení dobrovolného důchodového pojištění bude doba studia zohledněna při výpočtu důchodu. Dobrovolné pojištění se dá doplatit v budoucnu i zpětně. Placení dobrovolného důchodového pojištění tak znamená vyšší finanční nároky pro dnešní studenty, kteří by tak měli na svoji penzi myslet již v mladém věku.
Druhou možností je vlastní investování či spoření na penzi. Málokterému studentovi umožní finanční situace během studia pravidelně každý měsíc několik set korun (ať už na dobrovolném důchodovém pojištění či na investování). Investovat na důchod lze až po skončení studia (o to ale vyšší částky). Ať už se dnešní studenti rozhodnou pro dobrovolné důchodové pojištění nebo vlastní zvýšené investování (např. do akcií) a spoření na penzi, je jisté, že důchodové změny zvyšují nároky na jejich finanční plánování a vlastní finanční zodpovědnost.