FinExpert.e15.cz

Strašák jménem nezaměstnanost

Všechny vyspělé země světa se potýkají s nezaměstnaností a její snižování patří mezi hlavní priority jednotlivých domácích vlád.

Nejvíce je potom zaměřena pozornost na snižování  nezaměstnanosti padesátníků, mladých lidí do 25 let a na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti.  Rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie jsou však značné: od 3,5% nezaměstnanosti v Dánsku až po 14,0% nezaměstnanost v Polsku.

Nezaměstnanost je prioritou zájmu

Nezaměstnanost dělá starosti všem občanům a dle studie analytické společnosti GFK Gruppe „Challenges of Europe“ trápí Evropany případná ztráta zaměstnání více než růst cen, úroveň a dostupnost vzdělání či bydlení nebo všeobecná kriminalita v zemi.  Čím vyšší nezaměstnanost v zemi, tím větší obavy ze ztráty zaměstnání. Více jak třetina Evropanů považuje nezaměstnanost jako nejdůležitější problém hospodářství. V sedmi z deseti zemí mají občané největší obavy z nezaměstnanosti. Největší obavy z případné nezaměstnanosti mají Němci (pro 80 % Němců je nezaměstnanost největším problémem), následují Poláci a Francouzi.  Naopak nejméně nezaměstnanost tráví Brity, Nizozemce – tedy země s tradičně nízkou nezaměstnaností. Nizozemí a Velká Británie se může nízkou mírou nezaměstnanosti pochlubit především i díky využívání částečných pracovních úvazků.

V Evropě nepracují celé rodiny

V Evropě stoupá počet domácností odkázaných na sociální dávky, neboť ani jeden její člen nepracuje. Každý desátý Evropan v produktivním věku žije v domácnosti závislé na státních příspěvcích a dávkách. Tito občané nejsou rodinou motivování k hledání práce a všichni členové rodiny se stávají postupně dlouhodobě nezaměstnanými. Celé rodiny si tak zvykají na život bez práce, ztrácejí pracovní návyky a zvykají si na štědrý sociální evropský systém.  Nejméně lidí v produktivním věku žije v domácnosti, kde nikdo nepracuje na Kypru (5,2%), v Portugalsku (5,5%) a ve Švédsku (5,8%). Naopak nejvíce lidí žije v „nepracovních“ domácnostech v Polsku (15,3%), v Belgii (13,5%) a v Maďarsku (12,3%). V Česku žije 7,4% lidí ve věku 18-59 let v domácnosti, kde ani jeden její člen nepracuje (což nás řadí na osmé místo v Evropské unii).

Nezaměstnaní se v Evropě mají dobře

Za „chudého“ se v  zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné mzdy) v daném státě. V Česku v současné době činí čistá průměrná mzda přibližně 13 700 korun, medián však činí přibližně 11 000 Kč. Chudý v Česku tedy je každý, jehož čistý měsíční příjem (včetně přídavků na děti a dalších sociálních dávek) činí 6 600 Kč. Protože se za chudého považuje každý, jehož čistý měsíční příjem je nižší než 60 % mediánu mzdy, je jasné, že Litevec mající příjem ve výši 50 % mediánu je na tom v absolutním porovnání nesrovnatelně hůře než Němec mající příjem ve výši 50 % mediánu.

Nejméně je „chudých nezaměstnaných“ ve Skandinávii. Ve Švédsku, Finsku a Dánsku je díky celé soustavě státních dávek a poměrně nízkým mzdovým rozdílům ve společnosti, nejméně nezaměstnaných s příjmem pod 60 % mediánu v zemi (okolo 20 %). V Česku nabízíme nezaměstnaným sedmé nejlepší životní podmínky, pouze 30 % nezaměstnaných má příjem pod hranicí „chudoby“. V Estonsku, Slovensku, Lucembursku, Velké Británii, Maltě, Itálii, Irsku jsou na tom nezaměstnaní nejhůř. Téměř každý druhý zde nedosahuje příjem ve výši 60% mediánu. Podpora v nezaměstnanosti v těchto zemích je porovnatelná s ostatními zeměmi, ovšem následné sociální dávky již tak velké nejsou. V Lucembursku jsou sice téměř všechny sociální dávky jedny z nejvyšších v Evropě, současně je zde druhá nejvyšší průměrná mzda v zemi, takže i štědrý státní systém nezaručuje 48% nezaměstnaných Lucemburčanům příjem vyšší než je hranice „chudoby“ v Lucembursku.

Regionální rozdíly v nezaměstnanosti

Jednotlivé regiony členských zemí Evropské unie jsou různě bohaté a samozřejmě i míra nezaměstnanosti se liší region od regionu. Ve všech zemích je nejnižší míra nezaměstnanosti ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí i podmínek pro úspěšné podnikání a široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových převážně na zemědělství orientovaných regionech je míra nezaměstnanosti nejvyšší. Nejvyšší regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti jsou v Itálii a ve Francii. Ve Francii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Centre) a nejhorším regionem (Réunion) dokonce 25 %. V Itálii je rozdíl mezi nejlepším regionem (Bolzano) a nejhorším regionem (Calabria) téměř 20%. Naopak poměrně vyrovnaná situace v míře nezaměstnanosti je v Irsku, Nizozemí a Švédsku. Nejnižší míra nezaměstnanosti je především ve velkých městech Evropské unie (Londýn, Paříž a Brusel) a v regionech nabízejících dobré podnikatelské podmínky (Salzburg – Rak, Zeeland – Niz, Tirol – Rak, Gelderland – Niz, North Yorkshire – VB, Glouce Stershire – VB). Velká kosmopolitní evropská města nabízejí  mnoho pracovních a podnikatelských možností. Z dvaceti regionů s nejvyšší nezaměstnaností je dvanáct v Polsku.

Nezaměstnanost žen je vyšší než mužů

Ženy v Evropě jsou častěji nezaměstnané než muži. Ve většině členských zemí Evropské unie to mají ženy při uplatnění na trhu práce těžší než muži. Za celou Evropskou unii činí nezaměstnanost žen 9,8% oproti nezaměstnanosti mužů 7,9%. Nejnižší rozdíly v nezaměstnanosti dle pohlaví jsou tradičně ve Skandinávii (Dánsko, Finsko a Švédsko), zemích střední Evropy a v Nizozemí a Velké Británii. Ve Velké Británii, Irsku, Estonsku a Lotyšsku je jako v jediných zemích nezaměstnanost žen nižší než nezaměstnanost mužů – jedná se však pouze o minimální rozdíl. Naproti tomu nejvyšší rozdíly v nezaměstnanosti žen a mužů jsou v jižních zemích Evropy, například v Řecku činí nezaměstnanost žen 15,5 % což je dvojnásobně více než u mužů (6,2 %). Obdobná situace je také ve Španělsku, Itálii a Lucembursku.

Nezaměstnanost v EU (v říjnu 2006, v %)

Země Celková nezaměstnanost
Dánsko 3,5
Nizozemí

3,9

Estonsko 4,2
Irsko 4,2
Rakousko 4,7
Lucembursko 4,9
Kypr 5,1
Slovinsko 5,4
Velká Británie 5,6
Lotyšsko 5,7
Švédsko 6,4
Itálie 6,8
Litva 6,8
Česko 6,9
Portugalsko 7,2
Malta 7,3
Finsko 7,9
Maďarsko 7,9
Německo 8,2
Belgie 8,3
Francie 8,4
Řecko 9,0
Španělsko 8,4
Slovensko 12,7
Polsko 14,0
Zdroj:
•  „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland 2006
• Eurostat: Pressemitteilung Nr. 156/2006 von 1. Dezember 2006

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  11

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více