Dlouhodobá nezaměstnanost je nepříjemná pro všechny – jednotlivce, rodinu, firmy i stát. Přitom počet lidí bez práce déle než rok ve světě stoupá. Ve všech členských zemích OECD se národní vlády potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností. Právě snižování dlouhodobé nezaměstnanosti je jednou z ekonomických priorit. Vývoj v posledních letech ukazuje, že ti kteří ztratí zaměstnání, se stanou téměř z více než 20 % dlouhodobě nezaměstnanými. Česko patří mezi země OECD, kde se daří v posledních letech dlouhodobou nezaměstnanost nejvíce snižovat.
Kdo je dlouhodobě nezaměstnaný?
Občané, kteří jsou více než jeden rok nezaměstnaní, tvoří v zemích OECD třetinu všech nezaměstnaných. V roce 2008 pouze jednu čtvrtinu. Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženi obyvatelé venkova, absolventi, občané s nízkou kvalifikací a občané předdůchodového věku.
Být bez práce je velmi těžké
Dlouhodobá nezaměstnanost je pro každého velmi nepříjemná. Mnozí občané totiž ztrácejí naději, víru sama v sebe, ztrácejí pracovní návyky a jejich znalosti a dovednosti rychle zastarávají. Komunikace s ostatními lidmi je složitější, většina nezaměstnaných se cítí zdravotně hůře. Dlouhodobá nezaměstnanost je nepříjemná i pro státní pokladnu.
Rostou však i výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách a službách, současně jsou nižší příjmy díky neodvedeným daním z příjmu a díky nižší koupěschopnosti obyvatelstva i DPH či spotřební daně. Aktivní politika zaměstnanosti je velmi důležitá.
Nezaměstnanost mládeže
Velmi důležité pro budoucnost ekonomiky je vysoká zaměstnanost absolventů. V těžkých ekonomických časech přitom právě čerství absolventi hledají práci hůře. Vysoká nezaměstnanost mládeže nese s sebou riziko ztracené generace. Proto je nutné přizpůsobovat politiku vzdělanosti potřebám trhu a motivovat studenty k vlastní odpovědnosti.
Když se daří ekonomice, práce se hledá snáze
Ve vyspělých zemích s orientací na nové technologie, podporující zkrácené úvazky, je dlouhodobá nezaměstnanost nižší. Z členských zemí OECD se v roce 2010 pohybovala dlouhodobá nezaměstnanost od 0 % po 50 %.
- Nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost ze zemí OECD je v Koreji (0,3 %), Mexiku (2,4 %), Novém Zélandu (9 %) a Norsku (9,5 %).
- Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost ze zemí OECD je ve Slovensku (59,3 %), Portugalsku (52,3 %) a Maďarsku (50,6 %).
V letech 2000 až 2008 míra dlouhodobé nezaměstnanosti nepatrně klesala. V roce 2000 činila v zemích OECD v průměru 31,2 %, v roce 2003 potom 30,4 %, v roce 2007 opět klesla na 29,0 %. Nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost byla v roce 2008 (25,5 %). Následně vlivem ekonomické krize opět stoupla a za rok 2010 dosáhla 32,4 %.
Kde nejvíce stoupla dlouhodobá nezaměstnanost?
V období let 2008 až 2010 dlouhodobá nezaměstnanost nejvíce stoupla v Irsku (o 21,9 %), Španělsku (o 21,3 %), USA (o 18,4 %), Islandu (o 17,2 %) a Estonsku (o 14,5 %). Česko patří mezi země OECD, kde dokonce dlouhodobá nezaměstnanost poklesla.
- Mezi roky 2008 až 2010 poklesla dlouhodobá nezaměsnanost nejvíce v Česku (o 6,9 %), Nizozemí (o 6,8 %), Slovensku (o 6,7 %), Německu (o 5,2 %), Polsku (o 3,5 %), Lucembursku (o 3,1 %).
Dlouhodobá nezaměstnanost v zemích OECD
Země | 2008 | 2010 | země | 2008 | 2010 |
Korea | 2,7 % | 0,3 % | OECD | 25,5 % | 32,4 % |
Mexiko | 1,7 % | 2,4 % | Velká Británie | 24,1 % | 32,6 % |
Nový Zéland | 4,4 % | 9 % | Švýcarsko | 34,3 % | 34,3 % |
Norsko | 6 % | 9,5 % | Japonsko | 33,3 % | 37,6 % |
Kanada | 7,1 % | 12 % | Francie | 37,5 % | 40,1 % |
Švédsko | 12,4 % | 16,6 % | Slovinsko | 42,2 % | 43,3 % |
Austrálie | 14,9 % | 18,5 % | Česko | 50,2 % | 43,3 % |
Dánsko | 13,1 % | 19,1 % | Řecko | 47,5 % | 45 % |
Island | 4,1 % | 21,3 % | Španělsko | 23,8 % | 45,1 % |
Izrael | 22,7 % | 22,4 % | Estonsko | 30,9 % | 45,4 % |
Finsko | 18,2 % | 23,6 % | Německo | 52,6 % | 47,4 % |
Rakousko | 24,2 % | 25,2 % | Itálie | 45,7 % | 48,5 % |
Polsko | 29 % | 25,5 % | Belgie | 47,6 % | 48,8 % |
Nizozemí | 34,4 % | 27,6 % | Irsko | 27,1 % | 49 % |
Turecko | 26,9 % | 28,6 % | Maďarsko | 47,6 % | 50,6 % |
USA | 10,6 % | 29 % | Portugalsko | 47,4 % | 52,3 % |
Lucembursko | 32,4 % | 29,3 % | Slovensko | 66 % | 59,3 % |
OECD Factbook 2011: Economic, Environmental and Social Statistics - ISBN 978-92-64-11150-9