Většinu podvodů páchají členové vedení společností, kteří jednají samostatně a ve firmě jsou šest a více let. To jsou varovná některá zjištění průzkumu poradenské společnosti KPMG. Unikátní studie se zabývala reálnými případy podvodného jednání a bohužel jednoznačně ukázala, že pachatelé podvodů ve svůj prospěch využívají především nedostatečných vnitřních kontrol. Výsledkem jsou významné hmotné i nehmotné škody způsobené společnostem.
Pozor na muže středního věku
Typický pachatel podvodného jednání je muž ve věku od 36 do 55 let. V okamžiku, kdy mu jeho nezákonné jednání začíná přinášet prospěch, je většinou u dané společnosti zaměstnán šest a více let. Většinou pracuje ve finančním oddělení a podvod provádí samostatně. Ke spáchání zločinu ho přivede touha po penězích a příležitost. Ovšem, ačkoliv jsou z 85 procent pachateli muži, ženy jsou častými spolupachatelkami – jsou zapleteny v každém čtvrtém případu, kde figuruje nějaký komplic. Dalším varujícím zjištěním je, že každý třetí pachatel svůj čin zopakuje nejméně 50krát, než je odhalen.
Senior manager a členové nejvyššího vedení
"Více než 60 procent pachatelů jsou členové nejvyššího vedení. Senior manažeři mají přístup k důvěrným informacím a vzhledem k jejich postavení je pro ně snadné obejít vnitřní kontroly a způsobit celé společnosti větší škodu,“ soudí odborník Jimmy Helm. Podvodné jednání navíc představuje obrovské riziko. Postiženy jím mohou být velké i malé společnosti a mohou utrpět významné hmotné i nehmotné škody.
Mezi nejčastější typy ekonomické kriminality v Evropě patří korupce, krádež hotovosti, zfalšované finanční výkaznictví, krádež jiných aktiv, podvod, porušení obchodního tajemství, praní špinavých peněz a padělání.
S jídlem roste chuť
Studie navíc prokázala, že pachatelé své činy obvykle opakují. V 91 procentech šetřených případů spáchají před svých odhalením několik trestných činů. Obvykle se tak děje během delšího časového období – u 76 procent případů trvá trestná činnost více než šest měsíců a u 33 procent případů tři a více let. Analýza výchozí situace podvodů pak ukazuje, že ve většině případů pachatelé využívají slabých vnitřních kontrol. Proto není překvapivé, že tyto činy jsou většinou odhaleny až díky anonymním udáním a jen zřídka pomocí vnitřních kontrol.
Veřejné mínění a reputace společnosti aneb zatloukat a zatloukat
Citlivost dané oblasti je zřejmá i z reakcí postižených společností. Dvě třetiny z nich o incidentu uveřejní neúplné nebo žádné informace. Zaměstnanci, úřady a média většinou nejsou informováni, a to kvůli obavám, že společnost bude vnímána negativně a utrpí její pověst a dobré jméno. Ze stejného důvodu není většina podvodů předmětem trestního stíhání. Nezávislá šetření se většinou provádí, aniž by o nich byla informována policie nebo státní úřady.
Finanční škody způsobené pachateli podvodů jsou značné. Postižené společnosti ve většině případů nesou ztrátu samy. Navíc firmy málokdy uspějí v tom, aby jim byly nahrazeny způsobené finanční škody. Situaci zhoršuje i skutečnost, že náhrada škody se obvykle řeší několik let. Nejúčinnějším a nejúspornějším řešením je tak prevence – například zavedení opatření v oblasti etiky a bezúhonnosti zaměřené i na nejvyšší vedení.