Státní rozpočet evropských zemí

Rodinný rozpočet sestavuje každá domácnost. Nejlepší je mít rozpočet vyrovnaný či přebytkový. Na dluh se žije velmi těžce a mnohdy je splácení dluhu nad naše finanční možnosti a následuje exekuce, v lepším případě zaplatíme minimálně  úroky za půjčení požadované finanční částky. V případě, že potřebujeme peníze, máme vždy dvě možnosti – buď zvýšit rodinný příjem (což většinou již nijak nejde, neboť jsme v práci od rána do večera a vyšší výplatu už nedostaneme) nebo omezit rodinné výdaje (to se dá téměř vždy).

Každý měsíc tak všichni řešíme, jak s naší výplatou naložíme a určujeme priority. Obdobně jako rodinný rozpočet si můžeme představit státní rozpočet. Ne každý schodkový státní rozpočet  je špatný, ale z dlouhodobého hlediska je pro ekonomický rozvoj země nutný rozpočet vyrovnaný. Které země mají přebytkový státní rozpočet? Kde je úloha státu nejmenší a státním rozpočtem proudí vzhledem k HDP nejméně peněžních prostředků?

Příjmy a výdaje rozpočtu

Vláda a státní instituce ovlivňují náš každodenní život, v některých zemích Evropské unie  více, v jiných naopak méně. Aby stát mohl vyplácet sociální dávky, budovat infrastrukturu, zajišťoval naši bezpečnost…potřebuje k tomu samozřejmě peníze, ty potom vybere od nás občanů (ve formě daní, pojištění…). V každoročních státních rozpočtech je potom určeno, kam vybrané peníze budou putovat a jakým způsobem se využijí.  V roce 2004 mělo pouze pět členských zemí Evropské unie rozpočet přebytkový (Dánsko, Estonsko, Finsko, Švédsko a Irsko). Ostatní členské země měly rozpočet deficitní. V některých zemích byl původně sestaven jako vyrovnaný, ale buď příjmy během roku byly nakonec  nižší než se očekávalo při sestavování rozpočtu  nebo byly zapotřebí nečekané státní výdaje. Nejvyšší příjmové položky státního rozpočtu ve všech členských zemích Evropské unie jsou příspěvky na sociální pojištění, přímé daně (daně z příjmů, z majetku…),  nepřímé daně (DPH, spotřební daně…)  a ostatní nedaňové příjmy.  Státní výdaje jsou velmi pestré, liší se stát od státu, neboť každá vláda preferuje jinou oblast národního hospodářství. Jednoznačně však ve všech zemích Evropské unie byly nejvyšší výdaje v roce 2004 směřující občanům ve formě státní sociální pomoci, na výplatu dávek v nezaměstnanosti a na výplatu důchodů.

Skandinávské země = kladné saldo státních financí

Všechny skandinávské země se mohou pochlubit dlouhodobě vyrovnaným státním rozpočtem. Vlády uvedených zemí přikládají rozpočtu významnou úlohu při plnění základních jistot sociálního státu, kterým se mohou Švédsko, Finsko a Dánsko pochlubit. Sestavení a korekcím státního rozpočtu se věnuje prvořadá pozornost. Státní rozpočty jsou koncipovány jako vyrovanné a v posledních letech končí vždy mírným přebytkem, což řadí země Skandinávie mezi málo unijních zemí s kladním saldem státních financí. Pouze v Irsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Kypru proteklo v loňském roce  státním rozpočtem méně než 40% HDP. Všeobecně můžeme říci, že příjmy státního rozpočtu v uvedených zemích jsou nižší díky nižším daním a povinným státních odvodech, na druhou stranu ovšem nejsou patří v uvedených zemích sociální dávky k nejnižším v rámci Evropské unie. Občané v těchto zemích jsou tedy mnohem více odkázáni sami na sebe a nespoléhají tolik na stát. Vůbec nejnižší celkové zdanění je v Litvě (28,7% k HDP), následuje Lotyšsko (29,1%) a Slovensko (30,9%). Ze západoevropských zemích je daňové zatížení nejnižší v Irsku (31,2%) a Velké Británi (37,1%). Naopak nejvyšší zdanění je ve zmiňovaném Švédsku, kde dosahuje  51,4% (bylo již i více než 58%) k HDP. Následuje Dánsko  (49,8 %) a  Belgie (oba 48,1 %).

Příjmy a výdaje státního rozpočtu v zemích EU v roce 2004