Statistika: Jak se žije ve světě?

Nejvyšší rozdíly jsou v Namibii a Botswaně

Giniho index nám  udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané  stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Nejvyšší míra nerovnosti v příjmech občanů je v Namibie, Botswaně a JAR. Naopak nejnižší rozdíly jsou v členských zemích Evropské unie. V Česku jsou čtvrté nejnižší rozdíly v příjmech domácností, menší jsou pouze v Maďarsku a Dánsku. Příjem domácnosti ovlivňuje zásadním způsobem životní úroveň rodiny. V Dánsku, Maďarsku či Česku nejsou díky poměrně nízké mzdové odlišnosti velké rozdíly ve vybavení rodiny osobním automobilem, internetem, mobilními telefony a jinými spotřebními předměty. Ve Spojených státech Amerických (abychom posuzovaly ekonomicky vyspělé země), kde jsou jedny z nejnižších sociálních dávek a současně nejvyšší příjmy špičkových odborníků jsou mezi jednotlivými rodinami rozdíly podstatně vyšší… Každý druhý Američan vlastní finanční majetek v hodnotě vyšší než 50 tisíc amerických dolarů. Z Evropanů jsou na tom „majetkově“ nejlépe Švýcaři, přibližně 38% občanů má naspořeno více než 50 tisíc euro, Belgičané (28%) a Britové (25%). Ze západoevropských zemí mají v průměru nejméně našetřeno Němci a Francouzi, kde má naspořeno více než 50 tisíc euro každý jedenáctý.

Vysoký Giniho index = vysoký rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem

Průměrná mzda je pro většinu lidí nedosažitelná. Její výše je totiž „znehodnocena“ extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů. Hodnoty mezd nejlépe placených zaměstnanců výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance.  Seřadíme-li však  všechny mzdy zaměstnanců podle velikosti, tak zaměstnanec nacházející se svou mzdou přesně uprostřed (medián) má mzdu v Evropě téměř o  20% nižší než činí průměrná mzda. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší. V Česku činí rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem 2700 Kč. Nejvíce roste totiž mzda nejlépe placeným občanům, a to mnohem rychleji než ostatním. 

Dillí – město protikladů

Obyvatelé chudých zemí světa jsou závislí na zemědělství. Země postrádají vyspělou zemědělskou techniku, a proto rodiny mají mnoho dětí, aby byl dostatek pracovních sil. Zemědělství v těchto zemích postačí pouze na holé přežití, celá rodina mnohdy trpí hladem. Velké rozdíly v životní úrovni jsou potom především v afrických a  asijských zemích. Zatímco v Asii je většina zemí ekonomicky vyspělých a mnozí občané odborníci v nejnovějších technologiích, v Africe bohatnou někteří občané na obchodu s nerostnými surovinami zatímco ostatní umírají hladem. Typickým příkladem v rozdílech  v životní úrovni v moderním městě je Dillí. V Indii existuje vyspělá průmyslová základna, funkční administrativní a  politická struktura. Indie však neustále čelí základnímu problému: Jak zajistit obživu pro stále rostoucí počet obyvatel. V Dillí tak můžeme současně vidět všechny  výdobytky západního světa (moderní stavby, auta, obchody, počítačová centra, vyspělé školy…) a současně bídu a zoufalství mnoha lidí přežívajících na okraji Dillí takřka bez střechy nad hlavou.

Míra nerovnosti v příjmech domácností