Statistika EU: Krátká pracovní doba zvyšuje zaměstnanost

Nejkratší pracovní týden mají Francouzi

Evropané pracují v průměru méně hodin než v ostatních vyspělých zemích světa (Japonsko, Jižní Korea, USA či Kanada). Vždyť ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba dokonce 35 hodin a i v dalších evropských zemích docházelo v minulých letech ke snižování zákonné pracovní doby. Při snížení státem uzákoněné pracovní doby musí zaměstnavatel příjmout nové zaměstnance, aby byly splněny termíny zakázek. Dochází tak ke snižování nezaměstnanosti v zemi. Na druhou stranu rostou zaměstnavateli mzdové náklady a ztrácí tak v boji s konkurencí na světových trzích. 

Snížení pracovních hodin zvyšuje zaměstnanost

Snížení počtu odpracovaných hodin, k němuž v členských zemích  Evropské unie během posledního desetiletí došlo, ovlivnilo mírně i zaměstnanost v zemi. Objem vykonané práce měřený celkovým počtem odpracovaných hodin se v Dánsku a Belgii zvýšil pouze o zhruba 2%, v důsledku snížení průměrného počtu odpracovaných hodin se však počet zaměstnaných zvýšil o 8%. V již zmiňované Francii byl průměrný počet odpracovaných hodin za rok 1993 na jednoho občana 1600 hodin a v roce 2003 již pouze 1431 hodin, nezaměstnanost přitom klesla o 1,6% (v roce 1993 činila míra nezaměstnanosti 11,1% a v roce 2003 činila 9,5%). Částečně tedy snížení zákonné pracovní doby ovlivnilo snížení míru nezaměstnanosti, protože zaměstnavatel na stejný objem výkonu práce potřebuje více lidí (přesčasová práce je poměrně drahá, ve většině zemí Evropské unie je zákonný příplatek za práci přesčas 50%). Současné nastevení zákonné pracovní doby je však maximálně únosné, protože v posledních měsících mají mnohé velké západoevropské firmy problémy s konkurencí na světových trzích především díky vysokým mzdovým a daňovým nákladům, očekává se mírné zvyšování pracovní doby. Ve Francii  již několik firem pohrozilo stěhováním do jiného státu, pokud zaměstnanci nebudou pracovat za stejnou mzdu každý týden o něco déle. Zákonnou pracovní dobu 35 hodin si může Francie dovolit především kvůli vysoké produktivitě práce, kterou dosahuje (v Evropě druhou nejvyšší po Lucembursku).

Asijské země pracují "od nevidím do nevidím"

V asijských zemích (Malajsie, Thajsko či Japonsko)  odpracují zaměstnanci v průměru více než 2 000 000 hodin za rok. Nejvíce času v práci stráví zaměstnanci v Jižní Korey -  2 390 000 hodin za rok. V Evropě v  průměru nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (1 354 000 hodin za rok), Francouzi (1 431 000 hodin) a Dánové (1 475 000 hodin). V Nizozemí je to především proto, že zde více než 40% občanů pracuje na zkrácené pracovní úvazky, ženy dokonce z necelých 80%. Zaměstnanci pracující na  zkrácený úvazek tedy sice pracuje denně pouze okolo 4 až 6 hodin, ale zato pracuje velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je tedy u zaměstnance na zkrácený úvazek mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek.  Naopak nejvíce času v práci stráví Lotyši (1990 hodin), Slováci (1 984 000 hodin) a my Češi (1 972 000 hodin). Delší pracovní doba je jednou z konkurenčních výhod těchto zemí. Navíc produktivita práce je v nových členských zemí Evropské unie výrazně podprůměrná oproti západoevropským zemím.