Srovnání: Kolik peněz u nás proudí do zdravotnictví

Zdravotní péče je drahá. Nové technologie, chod nemocnic si žádají obrovské finanční prostředky. Reálně rostou náklady na zdravotnictví více než národní ekonomika. V současné době se nejvíce v Česku mluví o důchodové reformě a o nutnosti vlastních úspor při odchodu do důchodu, protože státní penze nebude stačit. Možná ještě důležitějším důvodem pro vlastní zabezpečení na penzi je růst výdajů na zdravotní péči. V současné době je míra spouúčasti pacientů v Česku jedna z nejnižších z členských zemí OECD, většina výdajů je financováná z veřejného zdravotního pojištění.

V Česku je míra spoluúčasti 17 %

Přímé platby pacientů na zdravotnictví činí v Česku přibližně 17 %. Obdobně nízká míra spoluúčasti je ještě v Lucembursku, Švédsku či velké Británii. Nejvíce se hovoří o regulačních poplatcích, které však tvoří pouze část přímých plateb. V Česku přímo platíme za doplňky stravy, nedoplatky za léky, příplatky u zubních lékařů, kosmetické operaca a regulační poplatky. Z členských zemí EU je nejvyšší míra spoluúčasti v Řecku a Nizozemí (cca 40 %).

Náklady na zdravotnictví

Celkové výdaje na zdravotnictví zohledňují spotřebu zdravotnických výrobků a služeb, kapitálové investice do zdraví či preventivní programy. V publikaci OECD „Health at a Glance 2012 Europe“ jsou celkové výdaje na zdravotnictví přepočteny na jednoho obyvatele v paritě kupní síly, aby mohly být data dobře porovnatelná. Údaj v paritě kupní síly zohledňuje mzdové a cenové rozdíly v jednotlivých zemích.

• Nejvyšší výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v paritě kupní síly jsou v Nizozemí (3 890 €), Lucembursku (3 607 €), Dánsku (3 439 €), Rakousku (3 383 €) a Německu (3 337 €).
• Nejnižší výdaje jsou naproti tomu v Rumunsku (677 €), Bulharsku (745 €), Lotyšsku (821 €), Litvě (972 €) a Estonsku (995 €).
  Výdaje v Česku na zdravotnictví při přepočtu na jednoho obyvatele jsou v rámci zemí EU 8. nejnižší.

Výdaje na zdravotnictví až 12 % k HDP

Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v Nizozemí (12 % k HDP), Francii a Německu (11,6 % k HDP), Dánsku (11,1 % k HDP) a Rakousku (11 % k HDP). V Česku dosahují výdaje na zdravotnictví (7,5 % k HDP), což je osmá nejnižší hodnota ze zemí OECD. Nejnižší výdaje na zdravotnictví (měřeno v % k HDP) jsou v Rumunsku (6,0 % k HDP).

Jak stoupají výdaje na zdravotnictví?

V letech 2000 až 2009 stoupaly výdaje na zdravotnictví ve všech evropských zemích, a to zpravidla více než reálná ekonomika. Po očištění o inflaci, v průměru za celou evropskou unii reálně stoupaly výdaje na zdravotnictví meziročně v období let 2000 až 2009 o 4,6 %. Následná ekonomická krize nárůst výdajů zastavila, stejně jako v ostatních oborech. Vlivem ekonomické krize nejvíce klesly výdaje na zdravotnictví po roce 2009 v Estonsku, Řecku, Litvě a Lotyšku. 

• V letech 2000 až 2009 v průměru meziročně nejvíce stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele na Slovensku (o 10,9 %), Litvě (o 8,9 %), Estonsku (o 7,2 %), Polsku (o 7,1 %), Irsku (o 6,5 %) a Česku (o 6 %).
• Nejméně naopak meziročně stoupaly výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v letech 2000 až 2009 v Portugalsku (o 1,8 %), Německu (o 2 %), Francii (o 2,1 %), Rakousku (o 2,2 %). 

Výdaje na zdravotnictví v zemích EU
(na jednoho obyvatele, v paritě kupní síly, za rok 2010)
 

Zdroj: OECD „Health at a Glance 2012 Europe“