FinExpert.e15.cz

Špatné pracovní podmínky? Nedejte se!

Nesmíte se v práci smát? Musíte dělat jinou práci, než máte v pracovní smlouvě? Poznejte svá práva a nenechte se zastrašit.
Špatné pracovní podmínky? Nedejte se!

Panuje všeobecný předpoklad, že zaměstnavatel chce vydírat své zaměstnance. Je tomu skutečně tak? Zaměstnavatel chce ve většině případů spokojeného a pracovitého zaměstnance a k tomu se mu snaží vytvářet podmínky. Zákoník práce chrání zaměstnance a z toho je třeba vycházet. Zaměstnanec musí znát svá práva, musí vědět, co může a co ne, a pak zaměstnavatel nemá při případném sporu téměř žádnou šanci - pokud zaměstnanec nepodepsal v pracovní smlouvě něco jiného.

Pořádně čtěte

Rozsah práv zaměstnanců je vymezen zákoníkem práce, kolektivní smlouvou a hlavně pracovní smlouvou – co je zde uvedeno, to platí. V pracovní smlouvě lze sjednat plat, pracovní dobu, srážky ze mzdy (kdy a za jakých podmínek), může zde být vymezen rozsah pracovní kázně (porušení pracovního řádu, pozdní příchod atd.). Proto si pečlivě přečtěte pracovní smlouvu, ještě než ji podepíšete. Pokud ji už máte podepsanou, ale nevíte přesně, co zde je uvedeno, podívejte se do ní, ještě než si začnete na něco zaměstnavateli stěžovat.

Pracovní smlouva je většinou písemná, ale může být i ústní. Pracovní doba je zákonem stanovena na 40 hodin týdně, dále je rozvržení plně v kompetenci zaměstnavatele. Denní pracovní dobu (odkdy, dokdy, pevnou, klouzavou atd.) může stanovit téměř jakkoli (v souladu se zákonem), musí o tom však zaměstnance informovat. Pokud na to zaměstnanec přistoupí (podpisem v pracovní smlouvě), je to pro něj platné a nemůže si v tomto ohledu nikde stěžovat. Po šesti hodinách práce náleží zaměstnanci ze zákona půlhodinová přestávka, která se ovšem nezapočítává do pracovní doby.

Zaměstnavatel mi potřetí nabízí smlouvu na dobu určitou…

O pracovním poměru na dobu určitou zákoník práce uvádí, že jej lze sjednat mezi týmiž účastníky na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru, to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi stejnými účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.

Pro jednoduchost si uveďme příklad. Petra podepsala smlouvu s firmou Nevolnictví na dobu určitou – od 1. ledna 2008 do 31. 12. 2008. Následně od ledna do května 2009 pracovala u konkurenční společnosti Pohoda, kde se nepohodla s šéfem, a tak se od 1. června 2009 vrátila do původní společnosti Nevolnictví, kde jí nabídli opět smlouvu na 1 rok. Mezi předchozí a novou smlouvu uplynula doba kratší než šest měsíců, a proto by firma měla podle zákona nabídnout smlouvu do 31. 12. 2009 nebo na dobu neurčitou.

Šéfové společnosti Nevolnictví ovšem nabídli k podpisu smlouvu od 1. června 2009 do 31. května 2010. Petra může tuto smlouvu s klidem akceptovat. Podle zákona stačí, aby písemně oznámila nejpozději v květnu 2010 zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ji dále zaměstnával, a zaměstnavatel na to musí přistoupit.

V praxi se s tímto problémem setkáváme nejčastěji u učitelů. V září podepíší pracovní smlouvu na 10 měsíců, tedy na dobu trvání školního roku, pak jsou dva měsíce nezaměstnaní, na další školní rok podepisují opět smlouvu na dobu určitou, na 10 měsíců. Po dvou měsících na úřadě práce jim škola opět nabídne smlouvu na dobu určitou. Jelikož však v součtu už je to více jak dva roky, může učitel smlouvu podepsat, a pak kdykoli v průběhu školního roku napsat zaměstnavateli, že trvá na tom, aby byl dále zaměstnáván, a ze smlouvy se stane smlouva na dobu neurčitou. Je však potřeba tuto žádost napsat, a to písemně a včas. Automaticky se smlouva nezmění a po uplynutí doby sjednané ve smlouvě pracovní poměr zaniká.

Jak funguje pracovní neschopnost a režim léčení?

První tři dny zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy, dalších 11 dní mu vyplácí peníze zaměstnavatel, při delší pracovní neschopnosti pak přebírá tuto povinnost stát. Zda je zaměstnanec doma a řádně se léčí, kontroluje prvních 14 dnů nemocenské zaměstnavatel.

Podle zákona je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat zaměstnance v pracovní neschopnosti, jak dodržuje prvních 14 kalendářních dnů – tedy zda se zdržuje v místě pobytu uvedeném na „neschopence“ a dodržuje rozsah povolených vycházek. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností.

Co to znamená v praxi? Zaměstnavatel má právo získat od lékaře léčebný režim pro zaměstnance a podle toho jej kontrolovat (kdy má nemocný povolené vycházky atd.). Ale na druhou stranu zaměstnanec, který je doma, nemusí nikomu otevírat, nemusí slyšet zvonek u dveří.

Zaměstnavatelé si někdy najímají detektivní kanceláře, aby kontrolovaly zaměstnance na nemocenské. Pokud u vás zazvoní neznámý člověk, který se představí jako detektiv z detektivní kanceláře Očko a syn a oznámí vám, že vás jde kontrolovat, jak se léčíte, otevřete mu? Uvěříte mu? Nejlepší rada pro zaměstnance je, dodržovat léčebný režim a vést si preventivně evidenci, kdy a kde byl.

Když zaměstnanec není při pracovní neschopnosti doma a zaměstnavatel to zjistí, musí o tom vyhotovit písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil. Na základě toho je pak oprávněn zadržet zaměstnanci mzdu. Pokud k tomu došlo neprávem, měl by se zaměstnanec ohradit. Pomůže mu k tomu například vedená evidence.

K lékaři o dovolené?

V první řadě je zaměstnanec povinen podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zákonem o ochraně zdraví. Tato preventivní prohlídka musí mít vztah ke konkrétní práci. Zaměstnavatel sdělí zaměstnanci, které zařízení závodní preventivní péče je k tomuto účelu určeno, a musí umožnit zaměstnanci tuto prohlídku s odpovídající náhradou mzdy. Jestliže zaměstnanec musí v rámci preventivní prohlídky i ke svému ošetřujícímu lékaři, měl by k tomu účelu také dostat volno v rámci pracovní doby. Když však zaměstnanec nemá svého lékaře v místě, odkud běžně dojíždí do práce, ale například na druhém konci republiky, měl by si k této cestě již vzít dovolenou, záleží však vždy na dohodě se zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel nemá právo nahlížet do lékařské zprávy, získá od lékaře pouze vyjádření, zda a s jakými případnými omezeními je zaměstnanec schopen vykonávat svou práci.

Kdy mohu nastoupit na dovolenou?

Dobu čerpání dovolené určuje v plném rozsahu zaměstnavatel tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce. Zaměstnavatel může zaměstnance z dovolené odvolat nebo mu změnit dobu čerpání dovolené, je však povinen uhradit zaměstnanci případné náklady, které mu tímto bez jeho zavinění vznikly.

Zaměstnavatel je povinen zorganizovat vše tak, aby mohl zaměstnanec vyčerpat dovolenou v kalendářním roce. Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou ani do 31. října příštího kalendářního roku, nastupuje zaměstnanec následující pracovní den na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část. Jestliže zaměstnanec takto nevyčerpá dovolenou do konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká.

Dovolenou není možné proplácet, s výjimkou případu, kdy končí pracovní poměr.

Jak rozlišit šikanu od oprávněné kritiky?

Dnešní zákoník práce dává zaměstnavateli velmi málo možností, jak se zbavit zaměstnance. Dobrého zaměstnance nebude chtít propouštět, ale může se stát, že není s jeho prací spokojen nebo si společně zaměstnavatel se zaměstnancem nerozumí. Pokud ale zaměstnanec nechce odejít dobrovolně, zaměstnavatel jej nemže propustit jen tak, bez udání důvodu. Musí mu dokázat, že dělá chyby. A zde může vznikat šikana na pracovištích. Zaměstnavatel se pokusí zaměstnanci práci znepříjemnit, hledá jeho chyby, kontroluje mu veškerou práci, zaměstnanec začne být nervózní a chyby nakonec začne dělat.

Kdyby existovala pro zaměstnavatele možnost dát výpověď bez udání důvodu, s dlouhou výpovědní lhůtou (například šest měsíců), s největší pravděpodobností by ubylo případů šikanování. Není to samozřejmě recept na vyřešení šikany, protože vše záleží jen na lidech ‑ a špatného chování, vychytralých a zlých lidí se asi nezbavíme nikdy.

Pokud má zaměstnanec v práci problémy, ale nechce ze zaměstnání odejít, měl by se poradit s právníkem. Když zaměstnavatel uvidí, že má zaměstnanec přehled o svých právech a ví, co může požadovat, většinou své jednání upraví. Také se může zaměstnanec obrátit se všemi pracovními problémy na Státní úřad inspekce práce. Jestliže spor zaměstnance se zaměstnavatelem dojde až k soudu, měl by být zaměstnanec srozuměn s tím, že je povinen zajistit důkazy. Jestliže však jde o diskriminaci zaměstnance, důkazní břemeno je na zaměstnavateli.

Trpím v kanceláři s kuřáky

Jak je to s kouřením na pracovišti? Podle zákona je zaměstnavatel povinen zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. Zaměstnanec nesmí kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Pokud je tedy na pracovišti alespoň jeden nekuřák, nesmí se zde kouřit. Co dělat, když na vašem pracovišti kouří váš šéf? Je-li váš nadřízený také zaměstnancem společnosti, platí pro něj stejná pravidla, jako pro vás. Pokud ovšem váš nadřízený není zaměstnancem (je například jednatel firmy), nezmůžete proti tomu bohužel nic. Při porušování zákazu kouření si můžete stěžovat u nadřízeného, jestliže to nepomůže, nebo to není možné, můžete se dovolávat svých práv na Státním úřadě inspekce práce (což platí všeobecně pro všechny stížnosti na pracovní podmínky a poměry).

Když chodí zaměstnanci kouřit ven či do kuřárny, logicky se nevěnují práci a zaměstnavatel po nich může požadovat, aby dobu strávenou kouřením nahradili.

Šéf na mě křičí a nadává mi

Šéf si může dovolit maximálně vyžadovat plnění povinností plynoucích z pracovně právních předpisů a pracovní smlouvy, a to vždy pouze zákonnou formou ‑ tedy zejména v souladu s dobrými mravy. Věcnou kritiku si může dovolit jakoukoliv. Obrana proti tomu je dvojí. Buď odejít, nebo se bránit, že jde například o diskriminaci. Teoreticky by mohlo jít i o přestupek zaměstnavatele.

Pokračování článku vyjde v pátek 28. srpna 2009.

Článek vyšel v časopisu Osobní finance.

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená