FinExpert.e15.cz

Současný trend? Žít na dluh.

Zájem o úvěry i hypotéky vzrůstá a potvrzuje, že se života na dluh nebojíme. A současný trend do dluhů houfně žene nejen Čechy.
Současný trend? Žít na dluh.
Za posledních šest let se objem osobních půjček v zemích střední a východní Evropy zdesetinásobil a poptávka po půjčkách ve všeobecném procesu dohánění vyspělých trhů výrazně narůstá. V počtu klientů bank zaznamenává nejvýraznější nárůst Rumunsko: 16 % populace ve věku nad 15 let má osobní půjčku oproti třem procentům před čtyřmi lety. Půjčky se zvojnásobily i v Chorvatsku, a to o 22 % od roku 2001. Stejně prudký nárůst příklonu k půjčkám zaznamenalo i Srbsko a Černá Hora (ze 3 % v roce 2001 na 9 % v roce 2005) a Bulharsko (ze 3 % na 7 % v roce 2005).

S rostoucím zájmem o půjčky naopak klesá zájem o klasické spořitelní produkty. Tento trend nadále pokračuje a čím dál klientů méně spoří. Nejsilnější pokles byl zaznamenán v Chorvatsku (z 38 % v roce 2001 na 26 % v roce 2005), Slovensku (z 67 % na 56 %) a České republice (z 62 % na 56 %).

Chceme si hlavně užívat

Podobně jako v západní Evropě, tak i v zemích střední a východní Evropy si chtějí občané co nejvíce užívat života, a proti se zaměřují se na spotřebu a přejí si nakupovat – tady a teď.

V minulosti lidé často převáděli své výplaty na spořící účty a další vkladové produkty, zatímco v současné době prostředky naopak zůstávají na bankovních účtech pro účely každodenní spotřeby. A pokud není na účtech dostatek prostředků, bereme si menší půjčky, abysme si mohli koupit televizi, počítač nebo vybavit domácnost. Je tak zřejmé, že poptávka po malých a středních půjčkách stále roste a i pro banky a další finanční společnosti jsou úvěry spotřebitelům zajímavým a lukrativním způsobem, jak zvýšit své zisky.

S půjčkami stoupá zájem i o další bankovní služby

Míra využívání bankovních služeb stabilně stoupá ve všech zemích střední a východní Evropy. Banky mají nejraději Slovinci, kteří v 99 % udržují s bankou stálý obchodní vztah. Opačně působí Bosna a Hercegovina společně s Bulharskem, kde banky vnímá jako partnera pouze 37 % populace.

Penetrace bankovních účtů je nejvyšší v Rakousku, kde má účet téměř 93 % populace, Polsko je na tom na hůře s 48 % a naopak Slovensko si polepšilo na 63 %. Množství otevřených účtů úzce souvisí s vlastnictvím bankovních karet. Slovinsko, kde bankovní karty vlastní 86 % populace, v tomto ohledu předstihlo Rakousko (78 %); na druhou stranu, v Bosně a Hercegovině vlastní bankovní karty pouze 15 % populace.

Dva tábory klientů: dlužníci a šetřílci

Kromě klasických typů osobních půjček jsou velmoi oblíbené kontokorenty, které jsou obzvlášť populární ve Slovinsku (51 % populace) a Chorvatsku (46 %). Naopak nejvíce v regionu spoří lidé v České republice a na Slovensku – spořící účty zde využívá 56 % populace, zatímco například v Srbsku a Černé Hoře je to jen 9 % a v Bosně a Hercegovině 5 %. Toto rozdělení na ty, kteří si půjčují, a ty, kteří spoří, se rovněž odráží ve způsobu financování plánovaných investic. Lidé v nových členských zemích EU, a to především v České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a částečně také v Maďarsku, využívají své úspory k financování dovolených a zdravotní péče. Na druhé straně – lidé v jihovýchodní Evropě, hlavně obyvatelé Srbska a Bosny a Hercegoviny, k tomu spíše využijí půjček.

Obecně platí, že dovolená a sportovní aktivity jsou na žebříčku plánovaných investic lidí ve střední a východní Evropě na nejvyšším místě, následované vzděláváním (vlastním a vzděláváním dětí), vybavením domácnosti a zdravotní péčí.

Dluhům není konec, nastoupí kreditní karty

Nejen velmi výhodné úrokové sazby hyptéčních úvěrů a osobních půjček lákají k masivnímu utrácení. Banky mají i další zbraně, jak ze svých klientů získat další peníze. V posledních dvou letech stoupá zájem zvláště o kreditní karty, které mnoho bankovních domů masivně propaguje a v některých případech spotřebitelé dostávají kreditní kartu od banky i přímo adresně, tj. jen tak, „na zkoušku“. Přestože téměř 80 % karetních transakcí je prováděno debetními kartami za využití návazných úvěrových produktů, zvláště kontokorentu, počet i objem transakcí kreditními kartami stoupá.

Půjčte si na půjčku

Nekontrolovatelné výdaje v podobě několika půjček a kreditních karet však může mnoho domácností dovést až na pokraj finanční existece, potažmo k finančnímu bankrotu. Ale i předlužení již lze řešit další půjčkou. V Česku například BAWAG Bank umožňuje refinancování jiné, či jiných půjček, které jsou z nějakého důvodu nevýhodné, avšak řádně placené. Zbývá jen doufat, že varování v podobě vzrůstajících exekucí domácností bude dostatečnou brzdou při uzavíráné dalších úvěrových produktů.

Zdroj: Fessel&GfK, RmPLUS, TNS MODUS, SMG_KRC, Bank Austria Creditanstalt
Další článek


 

celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

Na to mam jedinou odpoved
joshik
25. 5. 2006, 20:55
Dluhy
Nox
25. 5. 2006, 16:06
?
dd
25. 5. 2006, 11:18
Bodejť
kylx
25. 5. 2006, 09:17

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více