FinExpert.e15.cz

Sociální pojištění máme nejvyšší a penzi časem nezaručí

Sociální pojištění je v členských zemích Evropské unie poměrně vysoké. Z těchto povinných odvodů jsou financovány životní situace, kdy člověk potřebuje podat pomocnou ruku (nemoc, nezaměstnanost a především penze). Mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou však veliké rozdíly ve výši financování sociálních situací.
Sociální pojištění máme nejvyšší a penzi časem nezaručí

Většina občanů samozřejmě odvede do systému více peněžních prostředků než čerpá. V Irsku jsou poměrně nízké povinné odvody, na druhou stranu  je zde zase nízká státní penze nebo dávky v nezaměstnanosti. Ve Švédsku je naopak celkové zdanění poměrně vysoké, ale taky v případě složité sociální situace je občanům poskytována potřebná sociální ochrana. Přesto jsou rozdíly v sociální nevyrovnanosti mezi členskými zeměmi Evropské unie mnohem menší než v ostatních zemích světa.

Sociální pojištění je nejvyšší v Česku

Finanční částka, kterou odevzdávají občané Evropské unie  státu na sociálním pojištění je vysoká, v některých případech vyšší než samotná daň z příjmu. Zajímavé je, že si vždy stěžujeme pouze na vysoké daně, sociální pojištění stojí tak trošku v pozadí a mnoho z nás ani neví k čemu odvedené peníze slouží. Přitom sociální pojištění odvádí jak zaměstnanec, tak  zaměstnavatel. 

Sociální pojištění je pro státy Evropské unie velmi výhodné v tom, že sociální pojištění se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod či kontrola je jednoduchá a úniky jsou tedy minimální – na rozdíl od DPH či spotřební daně. Odvod sociálního pojištění leží z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění srazit a odvést za svého zaměstnance, čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Nejvíce na sociálním pojištění odvedeme v Česku, při součtu odvodu zaměstnavatele a zaměstnance  34%.  Poměrně vysoké sociální pojištění je ještě v Itálii (přes 32%). V některých zemích, v tabulce je u nich hvězdička, se neplatí zvlášť sociální a zdravotní pojištění. Existuje zde pouze jedna sazba (sociální pojištění), ze kterého jsou hrazeny i lékařská ošetření občanů. Nejnižší sazby sociálního pojištění jsou v Dánsku, Švýcarsku, Islandu a Lichtenštejnsku.

Penze jsou v Evropě poměrně vysoké

Z největší části plynou peníze vybrané ze sociálního pojištění na výplatu důchodů, které jsou ve všech zemích Evropské unie alespoň z části založené na průběžném systému financováni, kdy současně pracovně aktivní občané vydělávají na důchody penzistů. Životní úroveň penzistů je ve všech evropských zemích poměrně vysoká. Ve všech zemích je však pro přiznání státního důchodu potřeba splnit dvě základní podmínky: důchodový věk a potřebný počet let pojištění (placení sociálního pojištění). V současné době dosahuje v průměru penze 70% dosahové čisté mzdy před odchodem do důchodu (penze není ve většině zemí zdaněna, na rozdíl od naší měsíční hrubé mzdy).

V Irsku a Velké Británii jsou  nejnižší státní penze, protože jsou zde pouze základní schémata a výše státních náhrad nedosahuje ani 50%.  Státem garantovaná  minimální penze je nejvyšší  v Lucembursku, kde má občan v důchodovém věku a při stanoveném počtu odpracovaných let nárok na penzi ve výši 1108 EURO měsíčně, ať už byly jeho výdělky během jeho produktivního věku jakkoliv vysoké. Pokud občan nesplní podmínky na výplatu státní starobní penze, tak dostává ve všech zemích sociální dávky do výše životního minima.

Státní penze nebude stačit

Evropské důchodové systémy procházejí v posledních letech dílčími reformami, protože obyvatelstvo v Evropě je nejstarší na světě a  počet penzistů rok od roku roste. Vždyť každý šestý občan Evropské unie je starší 65 let. Příčin je několik: ta pozitivní je, že se neustále prodlužuje  věk dožití a ta negativní je, že se všechny členské země potýkají s   nízkou porodností. Za této situace nám je všem jasné, že věková hranice pro odchod do důchodu se bude (chtě nechtě) v budoucnosti posunovat a státem zaručené penze snižovat.

Nejvíce obyvatel starších 65 let žije v Itálii (18,2%), v Německu (17,5%) a v Řecku (17,3%). Přičteme-li k občanům starších 65 let (pracuje jich již jen velmi málo) občany, kteří odchází do důchodu před dovršením důchodové hranice (na tzv. předčasné důchody), vdovce či vdovy, občany pobírající invalidní penzi, tak zjistíme, že stát musí vyplácet penzi každému pátému občanovi, což státní rozpočty nesmírně zatěžuje. Navíc jsou nastolena určitá pravidla pro vyplácení důchodů, které nelze měnit z roku na rok, a tak tyto výdaje nemůže vláda v žádném případě snižovat a jedná se v podstatě o povinné výdaje. Nejmladší obyvatelstvo žije v Irsku, kde je podíl občanů starších 65 let nejnižší (11,1%), následuje Slovensko (11,6%)  a Kypr (11,8%).

Kde pobírají penzi nejdéle?

Většina evropských zemí přehodnocuje dřívější výdělky v souladu s růstem výdělků v rámci celé ekonomiky. Nejkomplexnějším ukazatelem penzijních příslibů je ukazatel penzijního bohatství. Bere v úvahu úroveň, ve které jsou penze propláceny, věk, ve kterém mají lidé nárok na důchod, průměrnou délku života lidí a způsob, jakým jsou penze upravovány po odchodu do důchodu s ohledem na růst mezd nebo cen.

Nejvyšší penzijní bohatství má Lucembursko, naopak nejnižší Irsko. V Irsku je tedy nízká, současně však občané během svého produktivního života přispívali méně do systému (odvádí nižší sociální pojištění než v ostatních zemích). Nejvíce je systém zatížen zvyšující se průměrnou délkou dožití  na Islandu, Norsku, Švédsku a Švýcarsku (průměrný věk dožití je ve všech zemích přes 80 let).

Sazby sociálního  pojištění v zemích EU v roce 2006 (v %)

Stát Zaměstnanec Zaměstnavatel
Belgie* 13,07 24,87
Česko 8 26
Dánsko* 0 8
Estonsko* 0 33
Finsko 4,6 16,8
Francie 6,55 8,2
Irsko* 4 8,5
Island 4 6
Itálie 8,89 23,81
Kypr* 6,3 6,3
Lichtenštějnsko* 5 5
Litva 2,5 23,5
Lotyšsko* 9 24,09
Lucembursko 8 8
Maďarsko 9 18
Německo 9,75 9,75
Nizozemí 19,15 0
Norsko 14,1 7,8
Polsko 9,76 9,76
Portugalsko* 11 23,25
Rakousko 10,25 12,55
Řecko 6,67 13,33
Slovensko 4 14
Slovinsko 15,5 8,85
Španělsko* 4,7 23,6
Švédsko 7 10,21
Švýcarsko* 4,2 4,2
Velká Británie* 11 12,8

* státy, kde je pouze jedna sazba pro zdravotní a sociální pojištění dohromady

Pramen: MISSOC – Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit der EU

Další článek


 

Související články


celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

Re:kecy
balu
22. 5. 2006, 20:24
Re:Bohuzel
Petr
9. 5. 2006, 14:25
ghjk
ghjk
5. 5. 2006, 13:41
Bohuzel
Nox
3. 5. 2006, 20:22
Obecně oblíbený omyl
Jarmila
3. 5. 2006, 16:12

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více