Většina prodejců si už dává pozor, aby při označování výrobků postupovala v souladu se zákonem, přesto je však stále dost těch, kteří povánoční „nákupní horečky“ zneužívají.
„Pravidelně zaznamenáváme případy, kdy deklarovaná sleva vůbec není slevou v tom smyslu, že cena výrobku se u konkrétního produktu vlastně vůbec nesnížila. Sleva je tak pouze fiktivním heslem,“ popisuje některé z triků Jan Votočka, právní poradce dTestu.
Časté triky: Zdražíme a pak s velkou slávou zlevníme
Jedním z triků prodejců je také zvýšení ceny na krátký čas proto, aby je pak mohl následně s velkou slávou opět snížit na běžnou úroveň. Tyto případy však mají znaky klamavé obchodní praktiky a jsou v rozporu se zákonem.
Známé jsou i situace, kdy se lákavé „až 70%“ slevy vztahují jen na nejlevnější sortiment v podejně, kdežto výrobky, které zákazníky skutečně zajímají, jsou zlevněny jen minimálně, nebo jsou již dávno vyprodané. Přesto reklama svůj účel splní – dostane zákazníka do prodejny. Někdy též není patrné, kolik ona sleva či cena vlastně činí. Platí však, že cena na věci má být konečná, přitom by měla být čitelná i cena původní. Setkat se můžeme také s prohlášením, že obchodník na zlevněný sortiment neposkytuje záruku vůbec, nebo jen v kratší lhůtě.
„Nic takového však není možné, i na zlevněné zboží platí záruka 24 měsíců, a to ze zákona. Výjimkou je reklamování věci pro vadu, pro kterou byla právě sleva při koupi poskytnuta. Naopak nelze naoko dopředu poskytnout slevu pro vady, které v budoucnu teprve vzniknou. To by bylo obcházení zákona a odpovědnosti prodejce,“ upozorňuje závěrem Votočka.