FinExpert.e15.cz

Rozhovor s Janem Stopkou: Dluhy se musí řešit

S Janem Stopkou, tajemníkem sdružení Solus, o platební morálce klientů úvěrových společností, databázi negativních informací a jejím zabezpečení, korektním chování a „utajené“ organizaci.
Rozhovor s Janem Stopkou: Dluhy se musí řešit

Solus spravuje databázi dlužníků

Zkratka vaší organizace znamená Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům. Jaký je účel existence vašeho sdružení?

Prvotním impulsem vzniku Solusu (www.solus.cz) bylo chování některých klientů, kteří do smluvních vztahů s leasingovými a splátkovými společnostmi jednoznačně vstupovali s úmyslem již od začátku neplnit své smluvní závazky, tedy nehradit dohodnuté splátky. Případně přecenili své finanční možnosti a následně vyráželi klín klínem, tedy jeden dluh spláceli penězi z dalších půjček. Svou roli při zakládání ovšem hrála také inspirace ze západních trhů, kde podobné registry již delší dobu spolehlivě fungovaly. Je pochopitelné, že členové Solusu měli a mají zájem na efektivním řízení rizik.

Úkolem sdružení je tedy shromažďování informací o platební morálce klientů členských společností?

Náplní činnosti sdružení není v současné době jen shromažďování negativních dat do databáze, ale také asociační činnost. Ta spočívá ve snaze připomínkovat legislativní návrhy např. v oblasti spotřebitelských úvěrů, daní, ochrany osobních údajů apod. Za tímto účelem byly zřízeny pracovní skupiny. Náplní jedné z nich je také spolupráce se spotřebitelskými sdruženími.

Projevilo se nějak zavedení společné databáze a sdílení dat v ní na úbytku těch „problémových“ klientů?

Já bych v prvé řadě chtěl poopravit termín „sdílení“ dat, který už více než půl roku nepoužíváme, protože nevystihuje formu přístupu, jakou členové sdružení k údajům v databázi mají. Sdílení by totiž znamenalo, že v jeden okamžik mají všichni k dispozici stoprocentní obsah databáze. Abych mohl charakterizovat vývoj obsahu databáze, musím nejprve popsat, jaké informace o klientech jsou v ní obsaženy. To, co se členové sdružení při dotazu do databáze dozvědí, je předem definovaný příznak charakterizující rozsah porušení smluvních závazků daného klienta. Příznak „A“ znamená, že klient dluží první dvě splátky, mezi něž nepočítáme případnou akontaci/přímou platbu. To jsou z mého pohledu lidé, kteří do smluvního vztahu vstupují s úmyslem podvodu.

Předpokládám, že tento příznak je zároveň ten nejzávažnější...

Přesně tak. Ostatní je možné brát jako „lehčí případy“, i když následující příznak „B“ znamená, že klient někdy v průběhu splácení dluží čtyři splátky, což rozhodně není málo. To reprezentuje zhruba 90 – 120 dnů prodlení, ve kterém se věřitelé snaží formou upomínek, telefonátů, … apod. upozornit klienta, že neplní své smluvní závazky. Tento klient zřejmě nemá snahu situaci řešit, jinak by se vyhnul zařazení. Příznakem „C“ je označen klient, který dluží minimálně jednu poslední splátku déle jak šedesát dnů. Těchto lidí není málo a zřejmě se domnívají, že ušetří náklady spojené s poskytnutou finanční službou (úroky,…) a  spoléhají na to, že kvůli nižší dlužné částce se věřitel nebude svých práv domáhat soudní cestou.

Všechny tři kategorie by zdánlivě mohly obsahovat výhradně ty klienty, kteří se chtějí cíleně zachovat nepoctivě. Co když se ale do databáze dostanu přeci jen spíš proti své vůli, ale vzápětí svůj dluh splatím. Je tím vše urovnáno?

V takovém případě budete v databázi označen příznakem „Z“, tedy zaplatil a tato informace v databázi zůstane ještě po dobu tří let. Pak je automaticky vymazána. „Zetko“ ovšem neznamená, že je celý úvěr splacen, znamená to, že klient napravil své chování, doplatil dlužnou částku po splatnosti a v současné době není v prodlení. Poslední používaný příznak je „N“, což znamená, že někdo zneužil identitu jiné osoby (odcizený OP, rodný list,…) a na ní uzavřel smlouvu o poskytnutí finanční služby. Tento příznak je používán jen k likvidaci dat, jedná se o pokyn člena sdružení směrem ke zpracovateli - okamžitě záznamy o tomto klientovi vymazat.

Vraťme se tedy k původní otázce: Projevilo se zavedení společné databáze na úbytku problémových klientů?

Za pět let existence databáze mají záznamy s příznakem A dlouhodobě stabilní 20% podíl ze všech záznamů v databázi. To je dobře, protože to znamená, že podíl „podvodníků“ i díky společné databázi sdružení Solus neroste. Zvyšuje se ovšem podíl příznaků B, protože klienti občas přecení schopnost a možnost splácet své závazky. Zároveň ovšem roste i podíl příznaků Z, což signalizuje, že klienti jsou schopni se z platební neschopnosti díky společné databázi sdružení SOLUS mnohem lépe dostat, protože jejich zadluženost již neroste.

Jste registrovaným dlužníkem?
Jednou ročně máte možnost bezplatně (při opakované žádosti zaplatíte 50,- Kč) získat informaci o tom, zda jste ve společné databázi sdružení Solus vedeni a jaké údaje o vás v databázi jsou. Jestliže po obdržení výpisu chcete upřesnit okolnosti svého zařazení do společné databáze, musíte se obrátit na tu společnost, která vaše údaje do registru poskytla. O kterou firmu jde se dozvíte přímo z výpisu od sdružení Solus.

Písemné žádosti je potřeba posílat písemně na adresu:
Solus, zájmové sdružení právnických osob, Letenská 2, 118 00 Praha 1

Zařazení do databáze Solusu můžete odmítnout

Chci si dejme tomu koupit pračku na splátky prostřednictvím jedné z vašich členských společností. Jakým způsobem se při tom dozvím o existenci Solusu?

Z formuláře žádosti o úvěr či leasing. Tento formulář také obsahuje souhlas s dotazem do databáze Solusu. Pokud se poskytovatel finanční služby rozhodne, že vám úvěr na pračku poskytne, podepíšete smlouvu, kde je také souhlas s tím, že pokud budete v prodlení s placením svých závazků, je věřitel oprávněn vás zařadit do databáze Solusu.

Nebylo by korektní na tuto skutečnost klienta zvlášť upozornit a navíc třeba i dodatečně zaslat oznámení, že byl do databáze sdružení zařazen?

Já bych řekl, že klient by měl v prvé řadě plnit k čemu se zavázal bez ohledu na to, zda registr existuje nebo nikoliv. Některé členské společnosti však zařazují do upomínek upozornění ve smyslu: „... pokud dlužné splátky neuhradíte, budete zařazeni do databáze.“ Toto upozornění působí preventivně.

Jestliže jsem v databázi veden, jaké konkrétně informace jsou přístupny všem členům sdružení?

Při dotazu do databáze se člen Solusu dozví, na základě vaší identifikace kterou má od vás k dispozici na základě vyplněné žádosti, pouze zda a s jakým příznakem jste ve společné databázi sdružení Solus veden.

A tento údaj si najde na nějakém aktualizovaném abecedně řazeném výpisu, kde mne buď najde, nebo nenajde?

Kdepak, databáze funguje na úplně jiném principu. Od člena sdružení se v případě, že splníte kritérium některé z kategorií A, B, C případně Z, dostanou, po zpracování dat u zpracovatele, do databáze šifrované (osobní) údaje o vás. Pokud žádáte o poskytnutí finanční služby u jiného člena sdružení, tak na základě vašeho souhlasu vznese šifrovaný on-line dotaz, vrátí se mu šifrovaná odpověď, kterou musí dešifrovat. A vše, co se po rozšifrování dozví, je skutečně jen informace o příznaku A, B, C nebo Z nebo informace o tom, že v databázi nejste veden.
 
Kde jsou vlastně data uchovávána a kým jsou zpracována?

Takzvaným technickým zpracovatelem je společnost MUZO, a.s., která má v oblasti zpracování dat a bezpečnosti dlouhodobé zkušenosti. Zpracovatelem podle zákona č. 101/2000 Sb. je Společnost pro informační databáze, a.s., která plní, na základě smlouvy se sdružením Solus, zákonné informační povinnosti směrem ke klientům. Tato společnost má zároveň na starosti vygenerování šifrovacího klíče a jeho distribuci členům. Nikoli ovšem společnosti MUZO, která bez znalosti šifrovacího klíče neví, „co“ vlastně zpracovává, míněno: nemá přístup k datům klientů. Pro bezpečnost dat jsme podle mého názoru udělali maximum a skutečně nejde o nějaké „sdílení dat“. Také inspektoři Úřadu pro ochranu osobních údajů konstatovali, že zvolený způsob vyhovuje bezpečnostním požadavkům kladeným na databáze osobních údajů klientů.

Údaje o mě jako klientovi, pokud jsem někdy v průběhu smlouvy dlužil, jsou v databázi uchovány tři roky. Mohu požádat o vymazání těchto záznamů?

Před uplynutím tříleté lhůty bylo možné provést na žádost klienta vymazání údajů v případě, že byl označen příznakem Z (odvolání souhlasu). Podle aktuálního znění zákona č. 101/2000 Sb., v platném znění je souhlas subjektu údajů svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení se zpracováním osobních údajů a jako takový je tedy pro stanovený účel a dobu neodvolatelný. Členské společnosti sdružení připravují úpravu smluvních dokumentů v souladu s novou právní úpravou.

S věřitelem je lepší spolupracovat

Kolik je vlastně ve vaší databázi záznamů a jak často se aktualizuje?

Je to bohužel více než sto tisíc záznamů, což svědčí o tom, že klientů, kteří neplní své smluvní závazky, je v ČR stále hodně. Já sám bych byl rád, kdyby společná databáze sdružení Solus přirozenou cestou zanikla prostě proto, že žádné negativní informace o klientech nebudou, protože všichni klienti budou dodržovat smluvní závazky. Činnost sdružení Solus je zaměřena na ochranu členů a jejich klientů. Cílem sdružení Solus není shromažďovat data klientů a následně s nimi „obchodovat“. Členové mají povinnost aktualizovat databázi minimálně jednou za měsíc ke stanovenému datu, ale díky on-line systému lze provádět aktualizace kdykoli.

Dejme tomu, že o úvěr, leasing či nákup na splátky zažádá někdo, o němž je v databázi vedena nějaká negativní informace. Uplatňují členové Solusu vůči tomuto klientovi nějaký univerzální postup?

Je záležitostí každého člena, jak se získanou informací pracuje a zda takovému klientovi službu poskytne nebo ne. Solus jejich postup nemůže a nechce ovlivňovat.

Mohu si nějak ověřit zda jsem či nejsem v databázi a jaké údaje jsou o mně v databázi uloženy?

Podle původního znění zákona č. 101/2000 Sb. měl klient jednou za kalendářní rok nárok na výpis zdarma. Novela stanovila, že „správce má právo za poskytnutí informace požadovat přiměřenou náhradu, nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace“. Solus jednou za kalendářní rok stále ještě poskytuje tyto informace zdarma, a to tak, že odpověď odešle klientovi doporučeným dopisem s dodejkou do vlastních rukou. Tím je zaručeno, že i kdyby dotaz vznesl někdo jiný než vy, stejně se informace nakonec dostane pouze k vám. Navíc tento způsob šetří náklady na straně klientů např. za notářské ověření podpisu na žádosti o výpis.
Při opakované žádosti poskytne Solus informaci za přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. Můžete si tedy zažádat o poskytnutí informace kdykoli to uznáte za vhodné.

Co když na základě výpisu zjistím, že údajně mám nějaký dluh, o kterém ovšem nic nevím?

My vám současně s výpisem zasíláme informaci o tom, kdo vás do databáze zařadil. Takže je potřeba kontaktovat danou členskou společnost sdružení a hledat vysvětlení. Máme pravidlo podle nějž jsou v případě pochybností data blokována do okamžiku než se vše vyjasní.

Snažíte se shromažďovat negativní informace o klientech. Ale co pozitivní informace?

Od začátku vzniku sdružení Solus jsme si řekli, že chceme spolupracovat na bázi negativních informací a nikoli všeobecných „pozitivních“ dat, protože pro určitou výši poskytovaných úvěrů je rozhodující chování klienta a jeho platební morálka a ne jeho výše závazku.

To ale taky znamená, že jako skvělý a spolehlivý klient nemám šanci na získání úvěru za lepších podmínek než někdo, kdo si žádnou půjčku nikdy nebral a členské společnosti o něm tedy nic neví...

Položil bych ten problém trochu jinak. Proč byste vy, který jste bez problémů zaplatil za dřívější poskytnuté služby (např. spotřebitelský úvěr – nábytek, finanční leasing – osobní automobil,..), měl mít výhodnější pozici než já, který jsem dosud vždy vyšel pouze se svými finančními prostředky a oba jdeme žádat o hypoteční úvěr?

Registr dlužníků podle vaší prezentace přináší zvýšení schopnosti vymahatelnosti stávajících dluhů. Jak tomu mám rozumět?

Dříve bylo možné, že klient se zadlužil u jedné, druhé , třetí společnosti ... Díky Solusu se ale členská společnost dozví, že konkrétní potenciální klient má nevyrovnaný dluh u jiného člena a pravděpodobně mu čerpání dalšího úvěru neumožní. Znamená to, že dochází k menšímu souběhu věřitelů a dluhů a klient daleko snáze splatí jeden dluh než třeba tři. To je přesně v duchu zamýšlené evropské legislativy, kdy bude mít společnost poskytující finanční službu spotřebitelům v budoucnu povinnost ověřit finanční situaci klienta před tím, než mu úvěr poskytne. Mluvíme tady o „zodpovědném úvěrování“.

Sdružení existuje od poloviny roku 1999, ale o existenci databáze většina klientů ještě zhruba před rokem nevěděla. Jak je to možné?

Netroufám si analyzovat všechny souvislosti. Faktem je, že internetové stránky sdružení Solus existují již od roku 2000 a v roce 2001 jsme také sdružení prezentovali ve Financial Directory, které, tuším, bylo publikováno pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu. Tato informace se dostala jak státním orgánům, tak novinářům. Prezentaci jsme ještě jednou opakovali. Sdružení Solus není v pozici „klasické“ obchodní společnosti, která by určitě z obchodních důvodů věnovala větší prostředky na svoji propagaci, ale poctivě mohu říci, že jsme zhruba před dvěma lety zvažovali určitou osvětovou kampaň, ale pak následovalo několik významných změn, které tento náš úmysl v čase stále odsouvaly. Přecházeli jsme k novému zpracovateli, dokončovali jsme změnu systému z off-line verze na on-line, také byla zahájena kontrola ze strany inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů. A my jsme stále čekali na vhodný okamžik, kdy bychom mohli činnost sdružení Solus podrobněji představit a informovat veřejnost o účelu společné databáze sdružení Solus a o výsledku kontroly ze strany inspektorů ÚOOÚ. No a ten okamžik nastal letos v srpnu, kdy byla kontrola ze strany inspektorů ÚOOÚ dokončena. Svolali jsme setkání s novináři a vydali tiskovou zprávu. Informace o Solusu bylo ale každopádně možné získat už dříve.

V současnosti má Solus jedenáct členů, z toho dvě banky. Kdo vlastně může být členem sdružení a jak dlouho trvá „přijímací řízení“?

Členem se může stát společnost, která poskytuje finanční služby spotřebitelům. To je nejen úvěr, leasing a prodej na splátky, ale může to být třeba i pojištění, telekomunikační služby a další služby, ze kterých může poskytovatel „generovat neplatiče“. Na žadatele o členství klademe poměrně hodně požadavků – musí nás mimo jiné přesvědčit, že může plnit veškeré zákonné požadavky včetně zajištění bezpečnosti a že na trhu v ČR nějakou dobu působí v souladu s etickým kodexem sdružení Solus. Takže vznik členství lze očekávat v řádu měsíců od zahájení „vstupních“ jednání.

Jakou univerzální radu byste dal člověku, kterému přijde upomínka o tom, že dluží za splátku a má ji urychleně uhradit?

Aby tento problém okamžitě řešil. V případě, že skutečně je v platební neschopnosti a dluží nějakou splátku, měl by okamžitě kontaktovat svého věřitele a snažit se s ním situaci řešit. Pro finanční instituci je to jednoznačný pozitivní signál a po dohodě s klientem lze například  upravit splátkový kalendář. Totéž by ale měl udělat ten, kdo např. zadal trvalý příkaz k úhradě dané splátky a má „oprávněný“ pocit, že nikomu nic nedluží. Jenže problém může být v chybně zadaném čísle účtu příjemce, v uvedení chybného variabilního symbolu, v neúplné částce nebo ve zpoždění převodu mezi bankami. To je potřeba objasnit a co nejrychleji uvést věci na pravou míru.

Za redakci se ptal Marek Telička

Jan Stopka (27)
Vystudoval obchodní akademii v Žatci. Od roku 1997 pracuje v oblasti finančních služeb, nejprve u zahraniční firmy Daewoo Alfa, zakládajícího člena Solusu. Od roku 2000, kdy Daewoo Alfa ukončila svoji činnost v ČR, pracoval ve společnosti ESSOX a v říjnu 2001 se stal tajemníkem sdružení Solus. Od listopadu 2003 je zároveň výkonným ředitelem Společnosti pro informační databáze.
Mezi jeho záliby patří sport a cestování. Je svobodný.


Uvádíme rozhovor, jehož zkrácená verze vyšla v časopisu Osobní finance 10/2004.


 
Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená