Rozdíly v daních? Desítky procent!

Daně zasahují do každodenního života občanů ve všech členských zemích OECD. Výše celkového daňového zatížení výrazně ovlivňuje podnikatelský duch v zemi a zavedení nižších daňových sazeb je jedním z osvědčených způsobů nastartování ekonomiky a především z tohoto důvodu  všechny vyspělé země světa v posledních letech postupně snižují celkovou daňovou zátěž. Rozdíly mezi Evropou a zbytkem světa budou však i v nejbližších letech značné.

Švédské daně a evropské dávky

Celkové povinné  odvody (viz tabulka) jsou v evropských zemích podstatně vyšší než v ostatních vyspělých zemích světě. Hlavním důvodem jsou štědré evropské sociální systémy, které  jsou  náročné na dostatek finančních prostředků. Evropané, nacházející se v složitých životních situacích (nemoc, nezaměstnanost, penze…), dostávají od státu dostatek peněžních prostředků k důstojnému životu.  Ve Spojených státech amerických, Jižní Koreji či Austrálii jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu. Např. v Austrálii je nízké zdravotní pojištění, ale pouze 65 % výdajů na zdravotnictví je hrazeno z veřejných zdrojů (v USA a Mexiku 45 %, v Koreji 52 %...). Zbytek finančních prostředků proudí do zdravotnictví přímo od pacientů (hotově nebo formou komerčního zdravotního pojištění). Jenom pro zajímavost, v Česku činí přímá spoluúčast pacientů pouze 9 %. Léky si ve většině případech hradí pacienti sami. Výše životního minima v Austrálii závisí na kontrétní životní situaci rodiny. Celkově můžeme říci, že sociální dávky  jsou velmi nízké. Průměrná měsíční hrubá  mzda činí cca 4 300 AUD a měsíční životní minimum u svobodného, bezdětného činí 181 AUD, což je 4,3 % z průměrné hrubé mzdy (v Česku je to přibližně 24 %). Stejný princip  je uplatňován u všech státních dávek v Austrálii. Obdobná situace je  ve všech mimoevropských zemích. Podle studie Evropské komise se mezi nejspokojenější Evropany řadí Švédové a Dánové, tedy občané zemí s vysokými daněmi.

Pro investory jsou nejdůležitější přímé daně

Do celkové daňové zátěže se počítají přímé daně, nepřímé daně a všechny ostatní povinné odvody (sociální či zdravotní pojištění). Ve vyspělých západoevropských zemích se přesouvá zdanění z přímých daní na nepřímé. Jedním z důvodů je skutečnost, že zahraniční investoři volí pro svou firmu zemi s nízkou sazbou daně z příjmů právnických osob.  Dalšími důležitými ukazateli potom jsou nízké mzdové náklady na pracovní sílu, schopní a výkonní zaměstnanci, dobrá infrastruktura a dobře nastavené podnikatelské prostředí, jak po legislativní stránce, tak po podnikatelské etice. Rozdíly v konstrukci a zásadách přímých daní jsou v současné době skrytou formou státních podpor jednotlivých  států. Vysoké daně jsou jednoznačně demotivující jak pro firmy a drobné podnikatele, tak pro zaměstnance. Z evropských zemí je celkové daňové zatížení nejnižší v Irsku, Slovensku a Pobaltských zemích. Velmi oblíbeným cílem zahraničních investorů jsou i země Skandinávie, i když jsou zde daně vůbec nejvyšší. Důvodem je vysoká vzdělanost občanů, legislativní vyspělost a  jednoduchá administrativa. 

Nejvýnosnější daní ve světě je DPH

Daň z přidané hodnoty je nejdůležitějším zdrojem státního rozpočtu ve všech členských zemích OECD a v průměru tvoří třetinu všech příjmů. Nejdůležitější na dani z přidané hodnoty je, že konečným plátce této daně je spotřebitel – tedy občané každého státu. Základní sazba DPH se v Evropské unii  pohybuje od 15 % (Lucembursko a Kypr) do 25 % v Dánsku a Švédsku. V mimoevropských zemích je však daň z předané hodnoty podstatně nižší a někde není zavedena vůbec (např. v USA). Jednoznačně můžeme říci, že daň z přidané hodnoty je ve světě  nejvyšší v členských zemích Evropské unie, kde na základě směrnice Rady z roku 1992 nesmí být DPH nižší nežli 15 %. Členské země Evropské unie mohou v současné době  uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby na vybrané zboží či služby. Přestože legislativa zřizující DPH je stanovena na národní úrovni, jsou jednotlivé zákony členských zemí závislé na určitých parametrech, které jsou pevně dány ve směrnicích Evropské unie. V tabulce jsou do sloupce DPH zahrnuty i spotřební daně.

Snižování daně z příjmu právnických osob

V posledních letech dochází v Evropě ke snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Vlády se snaží vytvářet firmám co nejvýhodnější prostředí k dalšímu investování peněžních prostředků a zaměstnávání dalších pracovníků. Finanční prostředky vybrané na dani z příjmu právnických osob se v členských zemích OECD podílejí na příjmech státu méně než výnos z daně z příjmů fyzických osob (pouze z 9,3 % oproti 26,0 %). V Evropě se sazba daně pohybuje od 35 % (Malta a Španělsko) až po pouhých 10 % na Kypru. Velmi nízké daně platí  rovněž společnosti v Irsku a zemích východní Evropy, které se snažily snížením daní přitáhnout zahraniční investory a nastartovat ekonomický růst.

Daňové zatížení v členských zemích OECD

Zdroj: Pramen: OECD FACTBOOK 2007 – ISBN 978-92-64-02946-0 – © OECD 2007