FinExpert.e15.cz

Rovná daň: Mýtus a realita

O "rovné dani" se hovoří čím dál častěji v souvislosti s možným vítězstvím ODS v parlamentních volbách. Nemá se dělat účet bez hostinského, vždyť volby budou až za rok, a tak se na toto téma podívejme bez ohledu na barvu brýlí, které rádi nosíme.
Rovná daň: Mýtus a realita

Není rovná jako rovná

Obecně existují dva přístupy k tzv. "rovné dani". První, výrazně starší, je poll-tax, což znamená daň z hlavy. Používalo se ho jako vstupní klauzule při všeobecných volbách: kdo chtěl volit, musel odvést určitou výši daně. V jižanských státech USA měla poll-tax výrazně diskriminační charakter, a proto byla nakonec v roce 1964 zakázána 24. Dodatkem. Pokud pohlížíme na stát jako na agenturu, která svým klientům (občanům) garantuje určitou úroveň služeb, je poll-tax nejspravedlivější forma úhrady za poskytované služby. Právník nebo taxikář si za své služby také inkasuje stejnou částku bez ohledu na výši ročního příjmu svého klienta. Zavedením poll-tax by se především setřela základní nespravedlnost zdanění jako pokuty za úspěch. Příliš hlasité koketování s poll-tax stálo v roce 1990 křeslo Margaret Thatcherovou. S výjimkou libertariánů lidé vnímají zdanění a následné přerozdělení jako určitou státem garantovanou korekci v předběžném rozdělení příjmů.

S druhým přístupem k tzv. "rovné dani" přišli v roce 1985 pánové Robert Hall a Alvin Rabushka. Navrhli koncepci flat-tax, která znamená stejnou úroveň zdanění všech typů příjmů, a to vždy pouze jednou. Jednoduše by se každý příjem v okamžiku svého „vzniku“ zdanil určitou sazbou bez ohledu na výši příjmu či jeho následného přerozdělení. Od flat-tax se obecně očekává zjednodušení, zefektivnění ve smyslu levnějšího výběru daně z pohledu státu a zavedení principu férovosti alespoň v tom smyslu, že dodatečný příjem není "pokutován" více, než jakýkoli předcházející příjem. Flat-rate navrhuje ODS.

Klepněte pro větší obrázek

K obrázku: Zdanění příjmů v případě zavedení 20 jednotek poll-tax ve státě, který ke své spotřebě potřebuje 120 jednotek. Jako základ je bráno 7 poplatníků s různými příjmy, propočtena relativní daň z příjmu a absolutní výše zbývajícího čistého příjmu po zdanění. Současně je zobrazen absolutní příspěvek jednotlivých poplatníků do státního rozpočtu.

Při konstrukci daňového systému se vždy musí vyvažovat spravedlnost. Levice zdůrazňuje princip sociální spravedlnosti, který lze zjednodušit na tvrzení, že bohatší by měli přispívat na společný účet více než chudí, a to tím více, čím více jsou bohatí. Pravice naopak prosazuje spravedlnost ve smyslu ochrany jedince před zvůlí státu. Oběma přístupům ve skutečnosti flat-rate velmi dobře odpovídá. Kritika flat-tax v tom smyslu, že je výhodná jenom pro bohaté, není oprávněná.

Příklady táhnou

Pro našince je vždycky důležité, aby si mohl všechno pořádně ověřit. V případě rovné daně, tedy flat-tax, je příkladů hned několik. V roce 1947 provedli daňovou reformu v Hong-kongu. Mají tam zvláštní režim, ve kterém si člověk může vybrat, zda bude své příjmy zdaňovat progresívně v pásmu 2 - 20 %, anebo formou flat-tax na úrovni 16 %. Připomeňme, že Hong-kong je dlouhodobě vnímaný jako ekonomicky nejsvobodnější země na světě (Index of Economic Freedom, 2004, The Heritage Foundation) a jeho ekonomický růst v letech 1950 – 1981 dosahoval běžně dvouciferných hodnot. V západní Evropě funguje rovná daň na Normanských ostrovech, a to na Guernsey od roku 1960 a na Jersey dokonce už od roku 1940. Obě britské korunní dependence s vlastním zákonodárným sborem i měnou (guernseyská, resp. jerseyská libra) mají flat-tax na úrovni 20 %. Guernseyský HDP se od roku 1965 ztrojnásobil a jerseyský HDP se zvýšil jen mezi lety 1980 – 1990 o 90 %. Dalšími zeměmi, které zavedli rovnou daň, jsou vesměs země bývalého socialistického tábora. Doslova „výkladní skříní“ zastánců rovné daně je Estonsko, které zavedlo 26 % flat-tax s jedinou odpočitatelnou položkou v roce 1994. V současnosti v Estonsku probíhá postupné snižování flat-tax tak, aby dosáhla 20 % v roce 2007. Zajímavostí je, že Estonsko tak učinilo proti doporučením Mezinárodního měnového fondu, který naopak navrhoval zvýšení tehdy platného progresivního zdanění kvůli rychlé fiskální stabilizaci země. V rychlém sledu pak následovaly Litva (1994) a Lotyšsko (1995), které zavedly modifikovanou flat-tax. Jejich systémy mají různé sazby pro fyzické a právnické osoby. Litevci mají 33 % pro fyzické osoby a 15 % pro právnické osoby a Lotyši 25 % pro fyzické osoby a 15 % pro právnické osoby. V obou zemích je zavedena jediná odpočitatelná položka. Ve všech třech pobaltských státech je odpočitatelná položka nastavena velmi vysoko, takže ve skutečnosti mnoho fyzických osob ani žádné daně neplatí. Důležitým mezníkem v zavádění flat-tax byl rok 2001, kdy ji prezident Putin zavedl v Rusku. Rusové mají 13 % pro fyzické osoby (od roku 2001) a 24 % pro právnické osoby (od roku 2002). Odpočitatelná položka je v Rusku nižší, takže plátců je poměrně hodně. Pouze dodejme, že v roce 2003 následovalo Srbsko s jedinou 14 % flat-tax, Ukrajina s 13 % pro fyzické osoby a 25 - 30 % pro právnické osoby. Ve všech zemích došlo k nečekaně vysokému daňovému výběru následovanému robustním růstem HDP. Kupříkladu HDP Ruska vzrostl ve stálých cenách o 5,1 % v roce 2001, o 4,7 % v roce 2002 a o 7,3 % v roce 2003 s výhledem růstu mezi 5 – 6 % v následujících pěti letech.

Euforie dosud není na místě

Jakoby lékem na všechny ekonomické neduhy bylo zavedení rovné daně. Nabízí se ovšem otázka, zda to byla právě rovná daň, která umožnila zmíněným zemím jejich ekonomický růst. Je totiž možné, že rovná daň pouze doplnila celou řadu jiných okolností, které v daných zemích působily nebo působí. Z krátkodobého hlediska je totiž pro ekonomiku nejdůležitější prosté snížení daní bez ohledu na její výpočet. V případě Ruska došlo k tomu, že nyní platí daň 60 milionů pracujících formou srážky ze mzdy, kdežto před reformou odevzdalo daňové přiznání pouze 2,8 milionu jedinců. Pobaltské státy zřejmě díky své poloze a ideální velikosti (či spíše malosti) působí doslova jako magnet pro firmy, které chtějí skrze Pobaltí de facto investovat v bývalém SSSR. Co se týče Ukrajiny a Srbska, tam jsou veškerá data velká neznámá, protože od reformy je dělí velmi krátká doba a spolehlivost údajů především z Ukrajiny je diskutabilní. Srbsko navíc „napravuje“ válečné škody masívní výstavbou, takže neuvěřitelné přírůstky HDP v řádech desítek procent jdou na vrub zadlužení a zahraniční pomoci. Příklad Hong-kongu a Normanských ostrovů je zkreslující. Na místě je domněnka, že Hong-kong padesát let v podstatě suploval Čínu a Normanské ostrovy jsou neopakovatelný příklad daňového ráje, podobně jako Monako nebo Lichtenštejnsko.

Slovenský David roztáčí svůj prak

V podstatě jediný skutečně hodnověrný příklad fungování flat-tax je náš nejbližší soused Slovenská republika. Jako pozorovatelé máme mimořádnou příležitost poučit se od Slováků v dobrém i zlém. Na Slovensku funguje flat-tax ve výši 19 % od roku 2004. Má přitom stejnou výchozí strukturu, jako flat-tax, kterou u nás navrhuje ODS. Tedy stejnou sazbu pro daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a daň z přidané hodnoty. V okamžiku zavedení rovné daně bylo na Slovensku 90 výjimek z daně z příjmu, 66 položek osvobozených od daně a 27 položek se zvláštní sazbou daně. Představitelé Slovenské republiky se nijak netají tím, že jim jde především o přetažení kapitálu z okolních států. Vždyť mezi zeměmi OECD i EU jim patří první místo, co se týče složené daně z příjmu právnických osob a následného zdanění dividend – na Slovensku investor „přijde“ o 19 %, u nás o 41 %. Slováci mají základní odpočitatelnou položku na úrovni 6.750 Sk měsíčně. Zajímavá je informace, že počet slov tvořících Zákon o dani z příjmu se snížil z 50 000 na 32 000. Po prvním roce a půl od reformy se zdá, že ekonomicky jsou na tom Slováci velice dobře. Ovšem stále zde visí otazník. Přece jenom to netrvá příliš dlouho. A hlavně není vůbec jisté, že reformu mají Slováci dobře zažitou, že ji většinově chápou jako nezvratnou a trvalou. Uvidíme. Pokud Slovensku nedojde dech v průběhu dalšího roku a půl, je vysoce pravděpodobné, že i u nás nějaká reforma ve směru k flat-tax proběhne. A kdyby ne, tak pořád zbývá slib snižování daní. Takže taky dobře.

Další článek


 

Související články


celkem 6 komentářů

Nejnovější komentáře

Doplnění
Jan Zapletal
3. 6. 2005, 08:29
Re: Občané
Honza
2. 6. 2005, 15:11
Re: Občané
Dino
2. 6. 2005, 13:08
Občané
Gelbano
2. 6. 2005, 11:34
Slovenská otázka
Dino
2. 6. 2005, 09:34

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená